Jhershaw

Ze začátku jsem byl spíše plný obav a říkal si "to je tak hrozně klišovité, provařené, trapné". Na konci jsem byl velmi rád, že jsem se mýlil, protože ačkoliv Škola rocku není žádné geniální veledílo, je to moc příjemný film. This damn kickass movie rocks!

Už od prvního dílu mi Trigun připomněl dva seriály: Tím, jak kombinuje (navíc docela umně) western a sci-fi, mi připomíná Brisco County Jr. Ale hlavně se tvůrci Trigunu inspirovali Rurouni Kenshinem. Hlavní hrdina, Vash the Stampede, je nejhledanější psanec na světě, na jehož hlavu je vypsána obrovská odměna (60 mld $$). Přesto to není bezcitný desperát, nýbrž člověk, který je odhodlaný nikoho nezabít, i za cenu toho, že schytá nějakou tu ránu a kulku. I jeho minulost skrývá obrovské tajemství. Pochopitelně že není sám, pomáhá mu Nicolas D. Wolfwood, kněz, který pro ránu nejde daleko, a Meryl a Milly, dvě půvabné agentky pojišťovací společnosti, které mají ohlídat, aby škody způsobené Vashem byly co nejmenší. Podobnosti s Kenshinem nejsou jen v samotných hlavních postavách, ale i v jednotlivých příbězích: V prvním díle je záporákem obr, který je za Vashe omylem považován. Někteří další gauneři se přímo za Vashe považují. Další z těch, kteří jsou Vashovi na stopě, Nebraska family, připomínají obra řízeného trpaslíkem z Kenshinovských Kjotských dílů. A i samotný hlavní záporák má kolem sebe Gung-Ho Guns, skupinu těch nejlepších z druhé strany zákona; stejně jako ji měl Shishiyo Makoto. ____ IMHO zatímco v Kenshinovi jeho "odhodlání nezabít" docela fungovalo - soubojů se normálně zúčastnil, akorát že jeho katana měla obrácené ostří, Vash radši uteče nebo sebou nechá vláčet, než aby se postavil obyčejným lidem (ne že bych prahnul po krvi, ale přeci by pro něj nebyl problém jim tu pistoli vystřelit z ruky). To mi byl mnohem sympatičtější cynik Wolfwood, který si dobře uvědomoval, že občas je nutné zabít pro záchranu jiných. Tohle IMHO neuvěřitelné Vashovo "zakrnění" v dětinské realitě dosáhlo ke konci takových rozměrů, že jsem poslední 4 díly skřípal zuby a místo rozhodování se 5* nebo 4*, jsem se rázem dostal do dilematu, zda 4* nebo 3*. Ovšem vzhledem k těm 22 dílům jsou ty 4* tak akorát.

Narozdíl od nejnovějšího filmu Zhang Yimoua, Hrdiny, je Raise the Red Lantern velmi komorní, jednoduchý, nepřeplácaný... Nemyslím tím jen absenci trikových a efektních scén, ale především to, že i záběry na zasněžené střechy působí ne epicky a monumentálně, jako spíš melancholicky a zasněně... Nemluvě o hereckých projevech, resp. postavách, ději, kdy vše plyne až na výjimky poklidně... ale o to více působivý je závěr filmu.

Appleseed je dalším z řady akčních sci-fi o robotech, biodroidech, kyborzích, atd..., a jejich problémy se soužitím s lidmi. Ovšem stejně tak je možné, že původní comics patřil k základům tohoho žánru. Takže v tuto chvíli se zdráhám, jak posuzovat "originalitu" snímku, když jsem ho viděl až teď, a přitom je přes 15 let starý... Samotný námět je docela zajímavý: Dokonalé město Olympus, chráněné před nepříznivým vnějším světem, nabízí pohodlí k životu, a zároveň velmi svazuje a nedává lidem volnost. Skupina lidských teroristů je navíc přesvědčena, že město je řízeno nikoliv lidmi, ale stroji, a proti tomuto se odhodlá zakročit. A na dvou policistech z jednotky S.W.A.T. je, aby tomu zamezili. ____ Když pominu posuzování originality, kromě dobrého námětu tu ovšem je děj nepříliš nápaditý a postavy velmi šablonovité, ba občas se chovající docela hloupě. A nejsou jediné, co je imho "hloupě vymyšleno a zařízeno". Škoda.

Už je to dlouho, co by mě nějaký film takovýmhle způsobem dostal, složil, převálcoval, zanechal mě po zhlédnutí třesoucího se a neschopného ve 3h v noci usnout; tak moc neutěšený a nelítostný film pro mě naposledy bylo snad Requiem for a Dream. Celou dobu jsem se cítil jako skrčený někde v koutě, přímo před sebou pozorující postavy, prožíval s nimi každou další ránu od toho rváče (jelikož jsem na film koukal bez jakýchkoliv titulků pouze v "maorské" angličtině, nějak se mi nepovedlo pochytit jejich jména). Velmi intenzivní deprese a krutost s lehce mihotavým světélkem naděje na konci tmavého tunelu. A velmi nepříjemná pachuť, že takovýhle příběhů se mohly odehrát stovky, tisíce, milióny po celém světě.

Z "Serial Experiments: Lain" mám docela rozporuplné pocity... Zvláštní a "rozdvojená" je už hlavní postava, Lain Iwakura, na první pohled introvertní křehká školačka, jejíž druhou tváří je chladná a oblíbená Lain z "Wired", světa za počítačem. Vše začíná, když jí napíše spolužačka e-mail. Problém je, že tato spolužačka by měla být mrtvá, protože nedávno spáchala sebevraždu. To způsobí, že se Lain začne o elektronický virtuální svět více zajímat, až ji nakonec pohltí... nebo v něm už existovala dávno předtím? ________ Zpočátku jsem si myslel, že Lain bude cyberpunk o světu budoucnosti, o lidech, kteří se pohybují ve dvou světech ("real" a "wired"), asi jako Matrix, mírně říznutý duchy a záhadami. Ale později jsem z Lain měl podobný dojem jako z posledních dvou dílů Neon Genesis Evangelion. Přestaly existovat hranice mezi světem reálným a virtuálním, mezi skutečností, halucinacemi a sny... A přibližně v tu chvíli jsem se v tom tak trochu zamotal a mírně přestal chápat, co se to vlastně děje :-) _____ Od toho odvozuji i hodnocení, které se pořád spíše blíží hodnocení první poloviny seriálu; celkově to jsou "horší 4*".

AKA Blue Submarine No. 6. Další postapokalyptický námět.... Šílený profesor Zorndyke nechal rozpustit polární ledovce a vychoval armádu mutantů. Přežilo jen málo lidí a ti teď bydlí v nejvyšších patrech mrakodrapů nebo na lodích a ponorkách. Poslední zbytky lidstva se chystají odrazit útok mutantů a zaútočit na profesorovu základnu. A v rámci toho sledujeme příběh Tetsu Hayamiho, který se zapřísáhl, že se do bojů už nevrátí, ale přesto nakonec svůj slib poruší. ____ Tím prvním, čím Blue Submarine zaujme, je animace. Kromě 2D postav občas probleskne 3D sekvence (většinou záběry na hladinu moře, resp. většina "rozmáchlých záběrů"). Bohužel tenkrát ještě nebyla technika na takové úrovni, jako dnes, a tak se to kvalitou blíží k videím z PC her. ___ Příběh jako takový je nic moc, antihrdina, který se nechce vrátit, tu už byl mockrát, stejně jako šílený profesor, který chce očistit svět od lidí. Co mě opravdu zklamalo, byl design druhé hlavní záporné postavy, profesorova "syna", což byl jakýsi žralok navlečený do brnění - nejspíš to mělo vypadat strašlivě, ale působilo to spíše komicky. ___ Navíc jsem byl z děje mírně zmatený a konec na mě nějak nezapůsobil, takže ty 3* jsou tak akorát.

Spider-Man se vrátil v jednom z nejdražších filmů všech dob, doprovázen megareklamní kampaní. A 5* hodnoceními některých recenzentů. Ano, akční a létací sekvence jsou opravdu úchvatné, i když stále nejsou všechny tak ultracool jako závěr jedničky. Ano, i některé neakční části jsou zajímavé, přeci jen je Peter Parker na superhrdinu strašný loser a jeho trápení působí "lidsky". Ano, je tam pár opravdu kouzelných komických momentů (Bruce Campbell, výtah). Jenže - stejně tak má film i svá negativa, kterými jsou hlavně dialogy, místy patetické ("kluci potřebují mít své hrdiny"), místy telenovelovsky sentimentální ("rozhovory" s mrtvými příbuznými). Tobey Maguire opět předvedl velmi slušný výkon, Alfred Molina se předvedl jako zajímavější záporák a Kirsten Dunst opět předvedla svoje bradavky přes mokré tričko. Na závěr si jen rýpnu do některých nelogičností - netušil jsem, že tritium (vodík se třemi částicemi v jádře - dva neutrony, jeden proton) je tak vzácné. Stejně tak jsem nepochopil, jak můžou Octopusova chapadla v jednu chvíli působit dojmem, že nic neváží (když Doc Ock chodí po vlastních nohou), a jindy dojmem, že jsou velmi těžká (když Doc Ock chodí po chapadlech, duní to jako Tyranosaurus).

Už první minuty, kdy se každou chvíli objeví parodie známého okamžiku ze známého filmu, dávají tušit, v jakém duchu se Shrek 2 ponese - už to není parodie na pohádky, jako spíš parodie v hávu pohádky. Zůstaly pohádkové bytosti a prostředí, ale to, co zažívají, by klidně mohlo zářit ve Žhavých výstřelech. A mně se líbily jak Žhavé výstřely, tak Shrek 2 - který je vtipný i právě díky tomu, že se vše odehrává v pohádkovém prostředí, které samo ještě navíc umožňuje vytvářet další a další komické situace.... Vlastně Shrek 2 je non-stop zábavná jízda, kdy opravdu nemá cenu počítat výbuchy a záchvaty smíchu. A Antonio Banderas jako kocour v botách je k sežrání:-) Čistých 5* to sice není, ale 4* jsou málo.

S ruskými filmy moc zkušeností nemám a když jsem jeden viděl na filmovém festivalu v KV, nabyl jsem dojmu, že ruské filmy jsou velmi levné, vznikají v "polních podmínkách" a je to na nich vidět; a něco podobného jsem očekával i od Návratu. Naštěstí jsem se mýlil - už od začátku jsem byl okouzlen krásnou hudbou a kamerou; a překvapen hereckými výkony. Obzvlášť ti dva dětští herci byli skvělí, což můžu posoudit podle toho, že mi byli opravdu nesympatičtí (nepoznal jsem, jestli toho otravného romazlence jen hraje, nebo jím skutečně je, což v prvním případě znamená pochvalu:-)