Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Krimi
  • Dokumentární

Poslední recenze (230)

plakát

25 km/h (2018) 

Pohlednicově příjemná, nenáročná komedie se sympatickým obsazením (nic víc, nic míň); odpočinkový film, s příjemným výběrem muziky v pozadí (* navíc). Milé pokoukání z "perspektivy houpacího křesla"...

plakát

Dvojí život Veroniky (1991) 

Sdílení nebo rozdělení (?) -  jedna duše ve dvou naprosto stejných tělech. Snový snímek (ve slova smyslu na rozhraní snu a reality, ale je možné psát i o další realitě, která  Je, ale v životě, který žijeme v současnosti jako přímí aktéři nejsme schopni ji vnímat), postrádající doslovnost i logický úsudek ale okouzlující na smyslové a duchovní úrovni, s vysokou náročností na pochopení a vstřebání (děj působí až neprůhledně). Co napsat, když je to těžce pojmenovatelné a musíme se vyhnout triviálnosti...?! (a znovu jsem přehrávala určité sekvence). "Dvojí život" ale nezanecháva následek "vysání", spíše naopak. Záměrem pana Kieślowského nebylo (ani tady ani jinde) diváka destruovat. Natáčel filmy tak, aby nás nutil přemýšlet o věcech "v podloží" s nutností zapojení srdce jako emocionálního zástupce bytosti (ať už si o srdci myslíme cokoliv, není to pouze pumpa). P.S.: Weronika/Veronique je nádherná/ně čistá dívka. A já mám v hlavě samé otazníky...   P.P.S.: Když píšu o panu Kieślowském, je to (s dovolením) včetně pánů Idziaka a Preisnera;  souznění režie s kamerou a hudbou je absolutní.

plakát

Televizní společnost (1976) 

"Toto je příběh Howarda Bealea, zavražděného z důvodu nízké sledovanosti." "Network" je Lumetův film, který ho představuje jako badatele v sociologickém výzkumu, jenž zkoumá kumulaci pasivity lidské pospolitosti, s čím dál méně častým používáním zdravého rozumu. Spisovatel/scénárista Paddy Chayefsky se inspiroval skutečnou sebevraždou hlasatele v přímém vysílání. Peter Finch hraje Howarda Bealea, který je ve své práci opomíjený kvůli nízkému ratingu sledovanosti jeho zpravodajského pořadu. Přednese tedy naživo hrozbu, že se zabije před kamerami, aniž by byla za tím schovaná vypočítavost - je to ve skutečnosti reakce na velký psychický tlak, jenž je na něho vyvíjen. Ale to představuje potenciál pro ty, kteří TV vnímají jako zábavu za každou cenu, objevování nových a nových senzací, a hlavně a především studnu na dolary – zejména pro ambiciózní producentku Dianu Christensen (skvělá Faye Dunaway v roli vypočítavé mrchy, neschopné citu a prožívání opravdového vztahu). S použitím tónu cynismu Network nabízí konfrontační podívanou s prvky jasnozřivosti a nelze nezaregistrovat depresivně působíci příznaky dehumanizace.     Další ne nepodstatnou linií je vývin mimomanželského vztahu muže a ženy v tomto pokřiveném prostředí. Muž (Max, dlouholetý přítel Howarda Bealea a vynikající Wiliam Holden) jako zásadový charakterní člověk, který na čas ztratí orientaci v životních hodnotách a žena (Diana  jako mrcha - toto hanlivé označení myslím spíše z úhlu její sebestřednosti, než-li z úhlu jejího pohlaví). Divák ale logicky počítá s nevyhnutelným koncem vztahu tohoto druhu s následkem Dianiny opuštěnosti. Ano - závěr je přitažený za vlasy, ale obraz smrti Howarda Bealea, jenž byl zastřelen v přímém přenosu, představuje výkřik, který ale prakticky zaniká v dalších obrazech na TV obrazovce v televizním studiu, povětšině reklamního a bulvárního charakteru. Nepříjemné, kvalitní a nadčasové drama.   P.S.: Excelentní dabing hlavní postavy H. Bealea panem Vladimírem Brabcem.

Poslední hodnocení (2 092)

Bruce Springsteen - Streets of Philadelphia (1994) (hudební videoklip)

23.07.2024

Bruce Springsteen: Born in the U.S.A. (1984) (hudební videoklip)

23.07.2024

Svět ve válce - Barbarossa (1973) (epizoda) (E05)

23.07.2024

Svět ve válce - Osamělá Británie (1973) (epizoda) (E04)

23.07.2024

25 km/h (2018)

22.07.2024

Svět ve válce - Francie padá (1973) (epizoda) (E03)

21.07.2024

Svět ve válce - Vzdálená válka (1973) (epizoda) (E02)

21.07.2024

Svět ve válce - Nové Německo (1973) (epizoda) (E01)

21.07.2024

Najal jsem si vraha (1990)

20.07.2024

Reklama

Poslední deníček (1)

Etika ve virtuálním světě. Budu ale konkrétní:

Etika na stránkách ČSFD, alias pravda c/a lež
..............................................................................................................................................


Na úvod použiju větu, pronesenou paní Evou Holubovou v "Pelíškách", jakožto třídní paní profesorkou: "Rozmohl se nám tady takový nešvar..."

Ano, nám taky - vysvětlím: jelikož jsem obdivovatelkou a sledovatelkou krátkometrážních i studentských filmů (zajímá mě, jakým směrem se vydává současná filmová "omladina", chápej -  kvalitativně), několikrát se mi stalo, že tvůrce, pln sebevědomí a obdivu k vlastnímu egu nad rámec běžné snesitelnosti, aniž by byl zvědav, co si o jeho tvorbě myslí divák (a když náhodou zvědav je, snaží se soukromou zprávou přesvědčit hodnotitele, že to a) buď špatně pochopil b) špatně hodnotil), si jednoduše vytvoří na ČSFD vlastní profil jako uživatel a ohodnotí svůj výtvor 5*. Tím to ale nekončí. Nestačí mu ani, aby jeho (ku příkladu) spolužáci,  kamarádi nebo obdivovatelé "odjinud", učinili totéž. Vytvoří tedy další (v řadě) tzv. fiktivní profily. Podmínkou, aby mohl  "profil jako takový hodnotit" je, že musí označit hvězdami nejméně 200 titulů - řešení je nasnadě: použije třeba epizody nikdy nekončícího seriálu, který má xyz sérií, (splní tím hravě podmínku 200 hodnocení) plus ještě nějaké navíc, ať to není tak okaté s tím, že ZÁVĚREČNÉ, resp. před, či předpředposlední hodnocení je jeho vlastní "dílo" s PĚTKOU jak vyšitou, čím více-méně život těchto fake-profilů končí. Ve výsledku ale dotyčný dosáhl přesně toho, co bylo cílem "snažení", může se chlubit: "Ano, můj film je na ČSFD ohodnocen 80 procentama." (U filmů jednoho takového tvůrce jsem našla nejméně deset podobných NE-profilů.)

Přemýšlím nad pointou, nad smyslem. Tvůrce tedy nezajímá kvalita, už vůbec přesah, myšlenka, zdělení, zajímá ho jen a jen vlastní image. A co mu to přinese do budoucnosti? Zřejmě kolonku navíc do CV. Pochybuji, že tento typ "tvůrce" dělá filmařinu (teď, nebo příště) z lásky k řemeslu, z obdivu k fenoménu jménem film, z úcty k tomu, jenž se dívá. Je to falešné, snadno prokouknutelné, bez budoucnosti, nepatřičně jednoduché. A dovolím si znovu citovat: "Nikdy si nemysli, že ten druhý je větší hlupák, než jsi Ty sám."

Samozřejmě, můžeme to dle libosti ignorovat, nebo nazvat generačním problémem (?), to však nic nemění na tom, že lež zůstane vždy a pouze lží.

PS.: Etika se ptá, co je a co není správné. Rovněž se ale snaží proniknout k podstatě věci a ptá se, proč tomu tak je. Nejdůležitějším předmětem etiky je tedy člověk (...).