aluna

Příšerně pojevená, uječená pohrkatina, jejíž děj není schopna stíhat a chápat ani dospělá osoba, natož dětská duše. Přitom hezké momenty tam byly. Prostřednictvím takových filmů se dají z budoucí generace udělat zombie a Appky na ovládnutí populace ani netřeba.

Všichni bychom si měli "natočit", vrýt hluboko do šedé kůry, krásný a šimrající pocity začínajícího vztahu v plný palbě zamilovanosti. A pak si tyhle obrázky živit a často připomínat.

Udělala jsem zásadní chybu, jelikož jsem se na všechny díly dívala po sobě a tudíž mi jednička připadala ve svý brutalitě celkem zábavná, dvojka už absolutně nezáživná a u trojky jsem usnula! A nejhorší je, že jsem o nic nepřišla! Kdybych se aspoň bavila, byla bych ochotna odpustit archetyp hrdiny, kterej mi připadá pro společnost nebezpečnej (to nemůže kinematografie dát teeňátkům taky nějakej charakterní morální idol?) a možná i nelogický motivace postav i universum, kde každej bezďák je hitman a pohádku o Babě Jaze znají nejspíš všichni lidi světa (včetně "zakázek"), jenže vona je to nuda k uzoufání. S Johnem Fíkem kámoši nebudeme...sorry.

Šerednosti Vietnamu prostřednictvím pouze toho, jaké to je posléze "doma", když zjistíte, že klid nepřichází, nikdo se nestará a nechápe, je šikovný způsob, jak vykřesat soucítění s (bůhvíproč) dobrovolníky i bez přehnané ukázky boje v džungli v celé nahotě a snahy šokovat. Přesná Jane Fonda a Jon Voight, kterému to už nikdy takhle vsedě neslušelo, perfektní soundtrack a pomyslné slzy za všechny, kteří nás ovlivnili, v našem životě byli a už nejsou. Baby you're out of time...

Jedna věc je být zneužita kapitalistickým filmovým magnátem, který vás přes protesty a odmítání pomocí finanční kompenzace dotlačí tam, kam potřebuje a přetvoří vaše niterní dílo k obrazu svému. Zkušenost jistě nezáviděníhodná. Ale použít vaše pravé jméno, jméno rodinných příslušníků a reálie k natočení příběhu o výše zmíněném, o vás, viděný pokřivenou optikou - navíc po vaší smrti, kdy se nelze jakkoli "ošívat" a s vyzněním, jak starou nerudnou pannu tíženou dávnými démony spasí a zachrání ztripovaný dobrosrdečný taťka Walt, kolem nějž tančí zpívající víly - to je teda už silný kafe a ukázka nedozírné megaarogance! Ale tak oba filmy se divákům líbí, tak je vyšší princip zajištěn. Zkušený vlk ví, jak se z jedné kozy nažrat dokonce dvakrát a za hlasitého aplausu přihlížejících.

Fuck, fuck! Shit!! Crap!!! Fuuuck!! Brutalita bez příčiny, co má bavit? Fuck?! Svět se v prdel obrací, jestli tohle lidi chtěj...

Co na to říct? Kdyby mi tohle naservírovali v devadesátých, spokojená bych nebyla. On na filmech byl vždy nejdůležitější příběh a bude to tak bez ohledu na technický pokrok. ///Možný spoiler!/// Tady na konci zjistíte, že celou dobu fandíte špatné straně, pomateným pseudohumanistům, kteří nedokáží vidět špičku vlastního nosu a ani, protože jsou tuze dobří až na kost, nesnesou pohled na smrt, které mohou zabránit a tak raději způsobí globální katastrofu, jelikož tu v celé své kráse na vlastní oči sledovat nemusí. Jak ohleduplné. ///Konec spoileru!/// Ale jinak to nebylo tak zlý a dinouše jsem si užila. Jen tklivě pláču po chrabrých, uvažujících pánech a statečných vyděšených dámách, zatímco jediný příčetný Ian Malcolm zde bohužel hraje až ty nejposlednější housličky.

Něco takhle na první pohled nevinně zvrácenýho a zároveň aktuálního jsem už dlouho neviděla. V týhle formě nikdy. On má na tohle Jonze jak vizi, tak cit. Jen doufám, že se v rámci etiky do "Ní" nedostanem, poněvadž pak by to závánělo znásilňováním (všech) a v blbým (ale dle mě nevyhnutelným) případě Skynetem. Jen krůček by pak byl k tomu, jestli je morální (později zákonné) urazit city (později práva) "osoby" mající vědomí a myslící víc, než lecjaký živoucí tvor vůbec může pobrat. Ještě propastnější izolaci osamocených chudáčků nepočítám. Podle hesla "Myslím, tedy jsem" bych nerada byla příznivkyní něčeho, co by leckteří nazývali otrokářstvím, protože prostě chci, aby mi můj Dell sloužil a když to dělat nebude, nechci cítit morální kocovinku, až ho jen tak prohodím oknem.

Teen Age Riot potěšila a Heroes je song, kterej má drajv. Jinak je to takový...americký.

Nenávidím, když mi potupně znásilňují mojí lásku a ani se při tom nesnaží vytvořit atmosféru, která by utrpení maličko zmírnila. Nenávidím "moderní" dobu a pro vytřený publikum točící Amíky, co už nejsou schopni vyplodit nic novýho a smysluplnýho. Reinkarnace nej guvernérovejch hlášek, mých milovaných scén a vět, který vymyslel někdy jindy někdo jinej, svým lacině podbízivým útokem na nostalgii paradoxně jen lijí olej do vatry už tak solidního zhnusení. You're terminated, fucker.