phoebess

Ačkoliv jsem si seriál v druhé polovině první série hodně oblíbila, třetí série mi ho (s výjimkou pár dílů) opět znechutila. Ani by mi nevadily ty přihlouplé dialogy a rádoby napínavé scény, nějak jsem se s nimi smířila, ale... scénáristické kličky (čachry machry s původními i novými postavama apod.) mi doslova pily krev. Čtvrtou sérii nevítám s otevřenou náručí, spíš jen s velkým otazníkem, zda bude premiérový díl 4. řady opravdu tak dechberoucí, aby mě přiměl sledovat dál.

Seriál u mě neměl dobrý rozjezd, a to už jenom tím, že jsem jen zírala, jak násilné to jeho "propojení" s Bones tehdy bylo, jenom aby se tomu mohlo říkat spin-off. I přesto jsem mu dala šanci. A další (po tom, co ve vysílacím čase nahradil Bones) a další (po tom, co odšoupl Bones z jejich vysílacího slotu na jiný). Ale... ack. Ne, tohle mě prostě nebavilo, uměle vytvořené charaktery, se kterými jsem se nedokázala sžít.

Netvrdím, že by byly první dva díly něco extra, ale pořád jsem si naivně říkala, že se to může ještě zlepšit. A proto jsem se dívala dál. Třetí díl mě ale předsvědčil o mém omylu. Jen jsem nevěřícně zírala, že si scénáristé, režisér (no, všichni, kteří se na seirálu podílejí) neuvědomili, jak trapný tenhle díl byl. Škoda, že televize ruší poměrně kvalitní seriály kvůli horší sledovanosti a nahrazují je takovými nedomrlcemi jako je tento.

Pomalejší tempo tomuhle seriálu moc nesvědčí (jako tomu bylo třeba u Enlightened). Nevadí mi takovýhle typ seriálů, ale pokud se ani v 30 minutách nedokážu nad něčím pozastavit a říct "jo, tak kvůlli tomuhle to budu sledovat dál", je něco špatně a nemá cenu si namlouvat, že to třeba v druhém díle bude lepší. Tohle se prostě Leně Dunham moc nepovedlo, neoslnila mě ani jejím hereckým výkonem, ani tím tvůrčím, popř. režisérským.

Jsem ráda, že jsem seriál neodhodila po dvou, pro mě, nezáživných dílech (i když, už i druhý díl byl o něco lepší než ten první). Postupně si mě seriál získával, kvalita stoupala, stejně tak i napětí a zábava. Začal se více vykreslovat děj a herecké obsazení, které mi nebylo zpočátku moc sympatické, si získalo své místo v mém seriálovém srdci...

Nojo, tohle je lifetimovka v plné polní. Nevím, jestli zvládnu další díl plný "zajímavých" dialogů a postav. Na mě moc přesládlé, chtělo by to trochu reality. Tam je všechno fajn a všechno se vyřeší jedním, dvěma rozhovory... že já si tu stěžuju. :)

Myslím, že tam byli všichni zhulení... včetně režiséra.

"Nikdy neříkej nikdy" na mě v tomhle případě platí dvojnásob. Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi Michelle Forbes mohla v nějaké své roli zalíbit (a ještě k tomu, že si ji i oblíbím). Ale ona to dokázala, resp. tvůrci ji napsali postavu přímo na tělo. Jediné mínus, které na seriálu vidím, je to, že ta politická část, ač očividně nezbytná, zabírá mnohem více místa, než by se mi líbilo. Ale s druhou sérií se i tohle mínus odstanilo, takže jsem musela přihodit jednu hvězdičku navíc.

Seriál s obrovským potenciálem, který ale nechal ležet jen tak ladem skladem a vůbec ho nevyužil. Navíc, s tak nízkým počtem osmi dílů, bych se u víc než poloviny z nich neměla chytat za hlavu, cože si to tam zas vymysleli. A finále? Ne, ne, ne, ne, ne. Jedno klišé za druhým, jeden stupidní dialog vedle druhého. Tohle jsem si od finále opravdu nepředstavovala. I kdyby byl seriál obnoven, což se asi (bohudík) nestane, dívat se už nebudu.

Pokud překousnete první tři čtyři díly, seriál pak stojí za to. Já je přetrpěla, přiznám se, že kvůli Lauře Prepon, jejíž hlas jsem si oblíbila už v HIMYM. Postupně se mi seriál dostával pod kůži a já si tu partičku oblíbila.