Toka

|| 1. série – 60% Hm... The Circle není špatná reality show. Samotný koncept je dost chytlavý, tvůrcum se dařilo držet pozornost díky mnoha scénáristickým zvratům, sešla se dobrá parta soutěžících... Bohužel je tady spousty "ale". Na celém konceptu je vidět, jak je zoufale nedotažený. Noví soutěžící nefungovali, bylo zde velmi málo interakce mezi hráči, která navíc kvůli postprodukci působa leckdy zbytečně skriptovaně. Během 12 dílů nemá člověk šanci se zžít se soutěžícími. Na tenhle typ reality show je to prostě málo dílů. Taky si mohli odpustit ty rádoby povznšející pokrytecký kecy o tom, proč se někteří hráči vydávali za catfish. Osobně mi nesedla moderátorka se svýma uštěpačnýma a zaujatýma poznámkama, což bylo obzvláště vidět ve finále, kde ke hlasu přibyla i mimika v obličeji. Ono celé to finále bylo dost nezvládnuté. Vzhledem k produkci a způsobu natáčení téhle reality show očekávám více sezón a jsem zvědavý, jak se s tím tvůrci poperou. || 2. série – 85% Druhá řada napravila překvapivě velkou spoustu chyb z řady první. Pryč jsou woke kecy ohledně sociálních sítí a zůstala relativně čistá hra duchem podobná Survivorovi. Host Michelle je méně otravná. Finále bylo vyškrtnuté, resp. velmi chytře přesunuté s upraveným formátem do bonusů. Samotná hra obsahovala více zajímavých zvratů ze strany produkce a zároveň přišli na geniální způsob, jak hru přizpůsobit novým soutěžícím a kdy zastavit jejich příliv. Stále si myslím, že by tenhle formát měl mít víc dílů a že té konverzace mezi soutěžícími není dostatek, nicméně z The Circle se vyklabala velmi zajímavá reality show. || 3. série – 40% The Circle stojí a padá na kvalitním výběru účastníků. Ti ve třetí řadě nebyli dostatečně sympatiční, nebyli ani ničím zajímavý. Ale hlavně, že si Netflix plní kvóty I guess. || 4. série – 20% Tak přece mohlo být ještě hůř. Z reality show se vytratila naprosto jakákoliv snaha o kreativitu v už tak plytkém prostředí. A když nevíš co, tak tam plácni celebritky. V kombinaci s naprosto nezajímavými soutěžícími, kteří se ani nesnaží nějak hrát, tu máme nejnudnější reality show za posledních pět let.

|| 3. série – 100% Nekompromisní plná palba, Big Mouth po dvou sezónách dozrál do perfektnosti po všech stránkách. Veškeré postavy mi silně přirostly k srdci, což je způdobené vykreslováním pohavových vlastností do hloubky. Nevím o žádném animovaném seriálu (s výjimkou BoJacka Horsmana), který by měl takhle komplexní postavy. Z Big Mouth je v rámci Netflixu jako platformy cítit trochu undergroundový humor a já jsem nadšený, že Netflix dává seriálu stále zelenou.

|| 3. série – 70% Zatím nejvíce rozporuplná sezóna. První třetina serálu byla přehlídkou dějové zbytečnosti a šílený nudy. Od šestého dílu se to ale začíná rozjíždět a odměnou za vytrvalost je mi jedno z nejlepších ukončení sezóny, které jsem viděl. Rozhodně mě to navnadilo a zvýšilo má očekávání na další řadu.

|| 1. série (1. část) – 75% Disenchantment se zatím hledá, stejně jako Matt Groening. Ten se svým novým počinem zkouší něco trochu jiného než Futurama a Simpsonovi. Nejedná se už totiž o čistě epizodní počin. Tentokrát je zde kladen větší důraz na kontinuální dějovou linku. Ta nabírá grády v poslední třetině série, bohužel ale ztrácí na situační komedii. Série je zakončená cliffhangerem, což v zásadě nevadí, protože byly objednané rovnou dvě řady. Ačkoliv si dějovou linku užívám, musím říct, že humor mi hodně chyběl. Nechci seriál, který se tváří, že je postaven na vtipných scénkách, aby na poslední vteřinu zvážněl a ubral na humoru. Z toho důvodu jsem na opačném konci spektra kritiků, které poslední třetinu chválí. Chce to jak humor, tak plynulý děj. Jak dobře tohle zvládnou tvůrci v druhé řadě nastaví úspěšnost tohoto seriálu. Prozatím je to příjemný nadprůměr. Jo a mimochodem, má to naprosto senzační znělku! || 1. série (2. část) – 80% I přes to, že jsem si tuhle část docela užil, zůstala mi v puse hořká pachuť. Matta Groeninga podezírám, že už se hledat přestal a sype tam díly, jak mu ruka ráčí. Několik prvních a posledních dílů druhé části rozvíjí příběhové zápletky z první části a hezky to odsýpá. Jenže zbytek dílů je v podstatě výplňová vata ve stylu epizodických Simpsonů. Normálně by to nebyl problém, jenže tohle nejsou Simpsonovi. Tady prostě nemůžete rozjet super příběh a pak to všechno hodit někam na hromadu, ke které se vrátíte zase za rok. Nehledě na to, že i tyto výplňové díly ve finále rozvíjí svým způsobem příběh, ale do šířky. Po dalších deseti dílech tady máme skoro minimum zodpovězených otázek a pro jistotu další hromadu nezodpovězených otázek navíc. To i ten Lost líp posouval jednotlivé dějové linky. A aby mi nasypali sůl do otevřené rány, zkrátili úvodní znělku.

|| 2. série – 85% Druhá řada kvalitou děje odpovídá té první. Pořád je to prostoduché, ale nenáročné a dobře se u toho relaxuje. Na druhou stranu musím vytknout scénář z hlediska vztahů. Ke konci řady už jsem měl velký problém sledovat neustále se měnící milostný n-úhelník. Co se týče hudební výplně, druhá řada má své dobré i špatné momenty. Krok k originálním písním proběl na výbornou. Nečekal bych, že to lyricky bude tak silný zážitek, písnička "Loser Like Me" si mě vážně získala. Mezi špatný moment bych zařadil výběr hudby z muzikálů. Těch výrazně přibylo a tím vynikla jejich silná repetitivnost. Mě opravdu všechny ty muzikálové písně zněly stejně.

|| 1. série – 85% Děj může na někoho působit otravně a křečovitě, ale mě přijde fajn se vžít do studentů střední školy v Americe a jejich dramatech. Moje byla oproti tomu dost nudná. Navíc je to perfektní prostředí pro rozmanitost, ke které se tvůrcům skoro pokaždé povedlo vložit dokonale odpovídající píseň. Zmíňěná rozmanitost je ale do očí bijící, viz gay, černoška, asiati, mrzák a těhulka. To je kapitola sama pro sebe. Samozřejmě celé Glee stojí na hudbě, která ale tvoří s dějovou linkou harmonii a daří se jím vyvolávat emoce všeho druhu. Co se týče samotných coverů, hudebně nemám co vyknout, je to skvost pro uši – snad kromě otřesnýho výstřelku s "Highway to hell".

|| 2. série – 80% Druhá série svým tempem pokračuje tam, kde skončila první. To jí ovšem nevydrží moc dlouho. Druhá polovina série je trošku nudná natahovaná kaše, ze které se vytratilo silné drama. Rozvoj Dona je podle očekávání předvídatelný, zde opravdu k ničemu novému nedojde – a právě kvůli tomu je v některých momentech tolik vidět ta kaše. Na druhou stranu se do popředí dostaly vedlejší postavy a leckdy nabízejí mnohem zajímavější dějovou linku, než je ta hlavní.

|| 1. série – 90% Jak už bylo řečeno, velmi pomalý rozjezd. S tím nemám takový problém, jako s jinými prvky. Konkrétně jsou pro mě těžko stravitelné dialogy. Spolu s občas málo explicitními výrazy herců působí dialogy občas nejednoznačně a mám problém rozpoznat určité situace a chování. K tomu se váže má druhá kritika. Vedlejší postavy slouží spíše jako výplň a nedostává se jim pozornosti. Ani na konci první řady jsem neznal jejich jména a musel si to hledat na internetu. Poslední kritika se týká slabších zápletek, které se dostávají do popředí ke konci řady. Dle mého názoru jsou průhledné a vyloženě prosté, jako z telenovely. Očekávám, že tyto problémy vymizí v další řadě. Co naopak oceňuji, je velmi věrné vykreslení tehdejší doby. To je pro mne hlavní tahoun tohoto seriálu. Reklamní business z 60. let je zajímavý, reklamní spoty jsou na základě skutečných událostí, a celé to podtrhuje atmosféra, kdy ženy nebyly rovné mužům. || 2. série – 80% Druhá série svým tempem pokračuje tam, kde skončila první. To jí ovšem nevydrží moc dlouho. Druhá polovina série je trošku nudná natahovaná kaše, ze které se vytratilo silné drama. Rozvoj Dona je podle očekávání předvídatelný, zde opravdu k ničemu novému nedojde – a právě kvůli tomu je v některých momentech tolik vidět ta kaše. Na druhou stranu se do popředí dostaly vedlejší postavy a leckdy nabízejí mnohem zajímavější dějovou linku, než je ta hlavní. || 3. série – 70% Zatím nejvíce rozporuplná sezóna. První třetina serálu byla přehlídkou dějové zbytečnosti a šílený nudy. Od šestého dílu se to ale začíná rozjíždět a odměnou za vytrvalost je mi jedno z nejlepších ukončení sezóny, které jsem viděl. Rozhodně mě to navnadilo a zvýšilo má očekávání na další řadu.

|| 3. série – 60% Druhá řada se opravdu ukázala jako tupá vata pro změnu vyprávění na kontinuální příběh. Největší obětí této transformace je bohužel Hopper, jehož vývoj není vůbec přirozený. Buď jak buď, stále si nemůžu zvyknout na tu plejádu antiklimatických momentů. Hororové prvky mixnuté s absurdními vtipnými momenty jsou fajn, ale já si vždy ve finále musím trhat vlasy, protože to z logickýho hlediska nedává žádný smysl. Ty momenty jsou tak časté, že začínám pochybovat o své snaze Stranger Things někam zařadit. Ono to ve finále možná bude tak, že si ze sebe – a z osmdesátkových akčnáků – tvůrci prostě a jednoduše dělají prdel. Bratři Dufferové mi ale opravdu neusnadňují cítit se u jejich vyprávění pohodlně, když mi nejdříve naservírovali kulervoucí první řadu.

Velmi důležité téma, bohužel ale špatné zpracování. Velký důraz na moc technologických gigantů, malý důraz na poselství pro koncového uživatele, tedy pardon, produktu. Pro člověka, co je tématikou ochrany osobních dat nepolíben bude dokument jistě přínosem. Pro člověka, co už si nějaký ten pátek dává pozor na to, co sdílí na sociální sítě, to bude spíš lehce nudná podívaná se zbytečně dlouhou stopáží. Brittany Kaiser je zajímavá postava v celé problematice a v každém případě jsem rád, že jsem viděl její pohled.