Poslední recenze (18)
Fallout (2024) (seriál)
Fallout byl pro mne skok do hluboké vody - hru ani kulturu kolem jsem dosud neznal. Přesto naprosté nadšení. Vymazlený vizuál a zajímavý děj od prvního do posledního dílu. Krásný a troufám si říct i využitý potenciál pro vývoj charakterů. Minimum hluchých míst. Zajímavé, dobře zpracované flashbacky. Naávkované odkrývání faktů. A ještě jednou ten vizuál, reálie a efekty. Chrčel jsem blahem a chvilku (ale jen chvilku) přemýšlel, jestli si nepostavit Pip-boy 3000 podle Instructables.
Zóna zájmu (2023)
Výjimečně zpracovaný pakt s ďáblem, které se mne dotkl hned na několika místech. Kontrast až bukolického vizuálu s temně děsivým audiem. Občasná temná poodhalení v ději, že i pásky na očích a uších aktérů nestačí a dochází ke kolapsům, které se ovšem i tak snaží nevnímat. Připomínka a uvědomění, že tohle zdaleka není odbytá a uzavřená záležitost, že se to děje stále a všude, třeba jako vrtačka na online aukci s dovětkem „manžel poslal ze speciální vojenské operace“. Vždyť ti lidi chtěli jen kousek toho štěstí, domeček se zahrádku a bazénem! Případně ještě i zlatou šestkou vpravo nahoře Jakoba Horowitze z Lodže a kožich jeho Sáry, pravda. Poslední rovina, a za tu jsem obzvlášť vděčný, je ten prostřih na konci. Ta připomínka, že uměle vybudovaný odstup měli nejenom ty dvě hyeny, ale logicky i divák, nebo třeba uklízečka, o několik desetiletí později. Vždycky mě jímá podivná hrůza z toho, jak je zakonzervovaná zlo, na které si můžeme sáhnout, nakonec snadno zastrčené zpět do šuplíku. Prostě vyjdete z muzea či památníku, pokývete hlavou a jdete na kávu. Ale ti mrtví tam pořád jsou a dívají se za vámi. Nikam neodešli. Plus za Hössovo nahlédnutí do temnoty kolem, ta drobná, ale geniální hra světla a stínu.
Problém tří těles (2024) (seriál)
Luxusní vizualizace románové předlohy. Plus optimalizace toho, co mi u ní činilo problémy: příliš mnoho čínských reálií a postav a jejich jmen. Přiznávám, že se se začínám ztrácet i v případě postav s anglo-evropskými jmény, takže zde po třetím "čaj-mej-čanovi" bylo vymalováno a měl jsem s tím obrovské problémy. Netflixovská produkce čula už od začátku podobný průšvih a tak jsme se dočkali určité "desinofikace", kterou jedni chválí, druzí haní, protože pak logicky celý příběh posunula někam jinam. Libová podívaná, těším se na další série. Kladné body za (pro mne) dojímavý herecký výkon Alexe Sharpa v roli umírajícího Willa Downinga.
Poslední deníček (3)
Napoleon, whuchm
Bylo zajímavé postavit vedle sebe tento víkend Scottova Napoleona a první část Vidorovy Vojny a míru. Vyhrálo to druhé. Asi pro ten pocit, práci s charaktery, náhled do duše. Napoleonovi jako kdyby stále něco chybělo.