kajas

kajas

Karolína Soukupová

okres Rakovník

Facebook: kajinyfilmovelahudky

25 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61
    • 15.7.2018  22:15

    Doufala jsem, že kladné hodnocení zdejší většiny nebude ovlivněno jenom nostalgií z dětství, ale že se skutečně jedná o kvalitní animovanou nedisneyovskou podívanou pro celou rodinu. Bohužel jsem ale polovině postav přála sežrání ostrozubem, a to není dobrá vizitka. Nejmenší diváci budou asi nadšení a chápu tu všeobecnou oblibu - tvůrci přece jen předběhli "Jurský park" - ale u mě se tenhle filmeček dost minul účinkem.

    • 13.7.2018  23:50

    Povídkové komediální drama, které se pyšní báječnými úvody všech příběhů, ale nasazenou laťku už podle mého názoru dále nepřekonává (snad jenom linka číšníka-hráče mě bavila od začátku do konce). Polština je každopádně báječná na poslech, dabingovou verzi bych vidět nechtěla ;).

    • 10.7.2018  21:08

    Autorka románové předlohy vytvořila tuze zajímavý dystopický svět, toto zpracování ale působí jako chudá televizní inscenace se snadno zapomenutelnými hereckými výkony. Věřím, že stejnojmenný seriál, na jehož zhlédnutí se právě chystám, pracuje se zde načrtnutými motivy (osud dcery hlavní hrdinky atd.) o poznání lépe.

    • 10.7.2018  20:54
    Ptáci (1963)
    ***

    Na rozdíl od "Psycha" "Ptáci" dost zestárli a dnes už asi vyděsí málokoho. Já si ještě z dětství pamatuji několik silných scén, ale teď v dospělosti jsem se celou první hodinu ošívala a těšila se na první útok. Strach jsem rozhodně neměla.

    • 7.7.2018  23:44

    Tenhle kraťas stihne svého diváka během osmi minut nadchnout, trochu vydeptat a na závěr dojmout.

    • 7.7.2018  23:36

    Tradiční důstojná tečka za karlovarským filmovým festivalem, která jistě neurazila ani zahraniční hosty. Divácká cena pro 30 let starý film (jakkoli mám "Rain Mana" ráda) budí pousmání, z Hlavní soutěže jsem viděla menšinu snímků, proto jsem se radovala alespoň z ocenění Olma Omerzu. Pochválit musím i letošní festivalovou znělku, potěšil Robert, Barry i pan Hanzlík (a sestřihy jejich tvorby se panu Mattlachovi moc povedly). A Marek Eben docela perlil: "Je to smutné, ale neodvratné. Až se bude slavit 200 let republiky, nebude tady už nikdo z nás. Už bude ale vybudovaná dálnice do Varů." :D

    • 7.7.2018  00:09

    V den, kdy vzpomínáme výročí upálení Mistra Jana Husa, jsem se podívala na snímek o jeho současníkovi, který není široké veřejnosti tolik znám - a to ho čekal téměř totožný osud jako Husa. Jeronýma Pražského si matně pamatuji ze středoškolských hodin literatury a zhlédnutím snímku jsem se o této postavě dozvěděla další detaily z jejího života, záměr tvůrců byl tedy zřejmě splněn. Vypravěčský komentář pana Němce se filmu snaží dodat dokumentární ráz, do celkového konceptu mi ale příliš nezapadala současná hudba ani románek titulního hrdiny s dcerou německého krčmáře (která je samozřejmě osvícená, umí číst a rozumí Jeronýmovým spisům). Jinak ale nemám potřebu dílo hanět a naopak ještě vyzdvihuji výkony Ondry Vetchého (jak jinak) a pánů Kostky, Beneše a Rímského.

    • 6.7.2018  23:51

    Tim Robbins si jako svůj druhý režijní počin vybral tuze náročnou látku a na poli celovečerního filmu tak nechává diváky uvažovat o tom, zda je trest smrti vhodnou odplatou pro osoby, které spáchaly ty nejtěžší zločiny. S Pennovou postavou jsem sice nesoucítila, ale užívala jsem si jeho rozhovory se Susan (která si za svůj citlivý výkon zlatou sošku plně zasloužila) a hodně mě zasáhly výpovědi rodičů zavražděného mladého páru. K filmu se rozhodně příliš často vracet nebudu, povedl se ovšem velmi.

    • 6.7.2018  01:09
    Do noci (2018)
    *

    Trpěla jsem. Takový pocit by byl možná legitimní v případě, že bych chápala Normanovu bolest, litovala ho a přála mu, aby se konečně zbavil tragických vzpomínek. Jenže jsem bohužel litovala všechny, kdo museli s touhle odpudivou lidskou troskou přijít do styku a místo ve šťastný konec jsem doufala spíše v to, aby Norman jeden ze svých podivných experimentů nepřežil a nikdo si na něj ani nevzpomněl. Porozumění příběhu mi nijak neulehčoval ani výběr dvou typově podobných hereček do hlavních ženských úloh. Měla jsem opravdu velký problém s jejich odlišením a během projekce jsem například strávila několik minut přemýšlením nad tím, proč se N. ksakru vyspal na barových záchodech s kamarádkou svojí ženy, když ho ta samá osoba v předchozí scéně seřvala na tři doby a vyhodila z domu (samozřejmě spal se svou ženou, ale vážně jsem to nepoznala). Sešlo se tu zkrátka tolik negativních elementů, že jsem tenhle soutěžní film vůbec nezkousla.

    • 5.7.2018  23:53
    Chvilky (2018)
    **

    Zajímalo by mě, komu režisérka a scenáristka v jedné osobě tento snímek adresovala. Zda lidem, kteří si za postavu Anežky dosadí sami sebe (a nebudu zastírat, že několik úvodních scén mi opravdu připomnělo vlastní příbuzné), nebo lidem, kteří zneužívají své nejbližší, chtějí jenom brát a ne dávat. Výsledek je každopádně velmi rozpačitý, protože z hlavní hrdinky si skutečně nelze brát příklad. Nikdo z rodiny se jí nezeptá na její potřeby a přání, a když je konečně může vyjádřit - byť na sezení u psycholožky - raději jen mlčí a pláče. Hm.

    • 5.7.2018  23:09
    Profil (2018)
    ****

    Filmů a seriálů využívajících k naraci pouze počítačové obrazovky pořád ještě nevzniklo tolik, aby se mi tento koncept nějak omrzel a abych ho přestala považovat za originální. Snažila jsem se vnímat i detaily provedení (například jestli hodiny na monitoru odpovídají času, o kterém hovoří hlavní hrdinka) a skláním se před tvůrci, že si všechno jaksepatří ohlídali, aby snímek působil věrohodně. Za sebe musím konstatovat, že mě příběh novinářky Amy pohltil a bála jsem se spolu s ní o výsledek jejího riskantního úkolu. Dění na plátně/Amyině počítači nenechá diváka příliš často vydechnout, proto mi nějaké nesrovnalosti "docvakly" až po skončení projekce, přesto se jedná o povedený thriller a vůbec se nedivím, že právě snímky z festivalové sekce Jiný pohled (kromě "Profilu" také "Tísňové volání") tolik bodují v divácké anketě.

    • 4.7.2018  22:45

    Loni jsme měli na KVIFF možnost spatřit portrét Heatha Ledgera a letos došlo na dalšího herce, který si dobrovolně vzal život. Když médii proběhla zpráva o smrti Robina Williamse, zasáhla všechny, kteří si pamatovali jeho výkony v "Tátovi v sukni", "Dobrém Willu Huntingovi" nebo "Expres fotu". Právě těmto lidem je určen snímek, který zdařile kombinuje "homevidea" s filmovými úryvky a jenom potvrzuje, jak výjimečnou osobností Williams byl (jeden ze zpovídaných herce připodobnil ke "světlu, které nemůže zhasnout"). Osobně jsem ocenila hlavně záznamy z jeho stand-up výstupů a vyprávění kolegy Billyho Crystala. Mnoho lidí v sále (včetně mě) se často smálo nahlas, došlo ale samozřejmě i na smutné momenty (a odpřisáhla bych, že jsem mezi diváky zaslechla několik vzlyků). Oproti výše zmíněnému Ledgerovu portrétu máme navíc možnost poznat i temnější stránky hlavního protagonisty - zálibu v ženách (i v době, kdy byl zadaný/ženatý) nebo užívání návykových látek. Tento vkusně natočený dokument nelze než doporučit.

    • 4.7.2018  22:17
    Domestik (2018)
    ***

    Celovečerní debut autora jednoho z nejzajímavějších internetových seriálů mě lákal z celých Varů skoro nejvíce a rozhodně nechci používat fráze jako "čekala jsem víc", proto se teď pokusím svoje průměrné hvězdičkové hodnocení ospravedlnit. "Domestik" mezi současnou českou produkcí vyčnívá ve všech ohledech - dvěma neokoukanými talentovanými tvářemi, které bez problému samy utáhnou dvouhodinovou stopáž, snímáním kamerou, prací s rekvizitami (hnijící ovoce, uvadající bylinky). údernou hudbou a samozřejmě i originálním námětem. Roman chce vítězit na závodišti, Šarlota za své poslání považuje mateřství. Ani jednomu z nich se ale nedaří dosáhnout svého cíle. Do jejich domácnosti přesto přibyde nový člen - kyslíkový stan doplněný zlověstně hučícím a rudě zářícím kompresorem. Od té chvíle už nic v jejich životech nebude jako dřív. Už tak dost chladný manželský vztah se stává po fyzické i psychické stránce patologickým a životu nebezpečným. Tento vývoj Sedlák vyjadřuje scénami mnohdy velmi těžkými na pohled, nepříjemnými až děsivými. Kino ani nedutalo a já sama vlastně nevím, proč mnou po skončení projekce zmítaly tak rozporuplné pocity. Slibuji, že dám snímku ještě šanci. Rozhodně mě nebude mrzet jeho případné ocenění v karlovarské Hlavní soutěži, budu mu přát další úspěchy, ale srdcem to u mě vyhrálo Omerzovo "Všechno bude".

    • 4.7.2018  20:58

    S předchozí tvorbou (zejména oscarovou "Idou") Pawlikovskeho a jeho tvůrčími postupy jsem dopředu obeznámena nebyla a byla jsem zvědavá na - podle oficiální synopse - "milostný epos, příběh osudové lásky atd.". Bohužel se ale v tomto případě jedná o lásku mezi postavami, které se v průběhu patnácti let scházejí a (z nepochopitelných důvodů) zase rozcházejí, svým jednáním mi nijak nepřirostly k srdci, a nevyhnutelný závěr, který měl podtrhnout jejich neschopnost navázat spolu plnohodnotný vztah, jsem tak přijala s lhostejností studenou jako název filmu. Vizuálně podmanivé, ale jinak prázdné.

    • 4.7.2018  15:54

    Nepatřím mezi skalní fanoušky Gilliamovy tvorby (popravdě řečeno, nakoukáno nemám téměř nic z jeho filmografie), přípravy jeho projektu inspirovaného jednou z nejslavnějších knih španělské literatury mě tedy nechávaly poměrně chladnou. Když jsem ale zjistila, že jeho nový film budou mít možnost jako téměř první v republice vidět návštěvníci KVIFF, dohnala jsem si alespoň malý restík - dokument "Ztracen v La Mancha". A bohužel nemohu říct nic lepšího než to, že zachycení té největší filmařské smůly v historii kinematografie bylo mnohem lepší než výsledný snímek - od druhé poloviny nekonzistentní pelmel, který mohl skončit jakýmkoli způsobem, ale do srdce mě rozhodně nezasáhl. Třetí hvězdičku přihazuji za výborného Adama Drivera.

    • 3.7.2018  23:49
    Nepřátelé (2017)
    *****

    Westernový žánr nikdy nepatřil mezi mé oblíbené, ale tenhle snímek mě lákal hlavně díky zvěstem o nejlepších výkonech kariéry jak Christiana Balea, tak "zmizelé" Rosamund Pike. A jsem nejvíc šťastná, že jsem tuhle nádheru mohla vidět na velkém plátně. Tempo vyprávění mi vůbec nepřipadalo pomalé, každý záběr měl svůj smysl. Ústředním postavám věříte jejich bolest ze ztráty blízkých hlavně díky dokonale napsaným dialogům ("Někdy závidím smrti její definitivnost.") a naprosto famózním hereckým výkonům. Rosamund musím vyzdvihnout ještě trochu více než Christiana, protože se s tak náročnou rolí vypořádala s noblesou a zpětně mě mrzí, že se nedočkala alespoň oscarové nominace. Depresivní, surový, ale přesto úchvatný film o tom, že největším nepřítelem jsme si my sami. Po hodně dlouhé době tak s čistým svědomím uděluji stoprocentní hodnocení.

    • 3.7.2018  13:00

    Pohled dokumentaristů do "kuchyně" dvou odlišně pracujících redakcí domácího zpravodajství - v Hospodářských novinách a České televizi. Film rozhodně nenudí (i díky příznivé stopáži pod 80 minut), zaujme ale hlavně ty diváky, kteří neznají práci a povinnosti editorů a dalších pracovníků mediálních organizací. Pokud měli tvůrci větší ambice, nerozklíčovala jsem je.

    • 3.7.2018  00:30
    Lítost (2018)
    **

    Můj vztah k filmům z "řecké divné vlny" je jako na houpačce. "Humra" jsem zkousla, "Zabití posvátného jelena" jsem si užívala, ale co se týče tohoto snímku, opravdu jsem pocítila lítost. Lítost, že jsem svůj drahocenný čas nevěnovala jiné projekci. Originální nápad na vyprávění o muži, který si užívá litování od cizích lidí, mi bohužel ke spokojenosti nestačil. Chyběl mi nějaký černohumorný nadhled, ten se ale objevoval jen zřídka (například ve scéně, kdy se zázračně uzdravená žena obnaží před svým mužem, aby ho svedla - on ji ale raději požádá, aby si zašla na mamograf). Ve finále tak "Lítost" není zábavně divná, ale prostě jenom divná.

    • 3.7.2018  00:02

    Někomu může připadat zvláštní, že má nějaký snímek krátkometrážní stopáže projekci na KVIFF sám pro sebe, ale já jsem ráda, že jsem ho stihla alespoň na větší obrazovce novinářské videotéky, když ne přímo na plátně. Rachel Shenton - ztvárňující zde roli empatické sociální pracovnice Joanne - se po smrti svého neslyšícího otce naučila znakovou řeč a stala se mimo jiné ambasadorkou Národní společnosti neslyšících dětí. Spolu s režisérem Overtonem připravila tento chvályhodný filmový projekt, kterému dvacetiminutová délka zcela postačí na předání poselství. Život s postiženým dítětem není jednoduchý, existuje ale dost způsobů, jak mu ho ulehčit a zpříjemnit. Ignorování jeho potřeb (v tomto případě možnost naučit malou Libby znakový jazyk) mezi ně opravdu nepatří. Měla jsem z toho slzu v oku.

    • 2.7.2018  20:59

    Omerzův "Rodinný film" mě rozhodně neoslnil tolik jako odbornou veřejnost, k jeho novému snímku jsem tedy nijak nevzhlížela a o to víc jsem pak byla potěšená (dokonce jsem uvažovala i o páté hvězdičce). Ústřední protagonisté, dosud nepolíbení hereckou zkušeností, byli velmi přirození a jejich dialogy mě bavily i dojímaly. Role "dospělých" postav už v tomto chlapeckém dobrodružství nejsou tak podstatné, přesto mladé tváře pěkně doplňují. Plusový bodík si zaslouží i pejsek Šakal (na talentované herce ze zvířecí říše má režisér vážně štěstí) a správně hravá hudba. Že bychom tu měli "Pány kluky" nové generace? Možná si zajdu do kina ještě jednou, v běžné distribuci.

    • 1.7.2018  23:47
    Úkryt (2011)
    ****

    Dvě hodiny příběhu o muži, který nejdříve pochybuje o svém psychickém zdraví a následně o zdraví lidí kolem sebe, můžou někomu připadat příliš rozvláčné. Podle mého názoru je ale pečlivě budovaná znepokojivá atmosféra zásadní pro správný divácký prožitek z tohoto veskrze zajímavého dramatu. Snažila jsem se soustředit pouze na dění na plátně, ale zároveň jsem nemohla přestat uvažovat nad možnými vyústěními - trpí hlavní hrdina skutečně duševní poruchou, má se svými předtuchami pravdu, nebo je snad celý film pouhou noční můrou? Nechte se překvapit a podívejte se sami. Shannonův (doslova) bouřlivý proslov k sousedům, některé z jeho apokalyptických vizí a mučivou poslední dvacetiminutovku z hlavy jen tak nevymažu.

    • 1.7.2018  22:36

    Během projekce jsem si hned několikrát vzpomněla na nedávno zhlédnutou českou "Chatu na prodej". Zdánlivě diametrálně odlišná díla mají ale dost společného. V obou případech vyráží rozvětvená rodina několika auty na cestu. Jejich cílové stanice jsou sice různé, ale spojuje je absence zásadnějšího dějového oblouku, který mají nahradit vzpomínky na společné zážitky z minulosti. U "Sklenky na rozloučenou" to sice drhne méně, přesto si nejsem jistá, jestli si za pár dní vybavím, že jsem film vůbec viděla. Vlastně ano, vybavím si hysterické výlevy Cynthie Nixon. Už vím, proč mě nikdy nechytil "Sex ve městě".

    • 1.7.2018  19:36

    Chloë se z Hit Girl vyloupla v opravdu velmi talentovanou herečku, na jejíž další projekty se budu moc těšit. V "Převýchově" ale nezaujme jenom její výkon, potěší i ostatní mladé tváře, zachycení devadesátkové atmosféry a samozřejmě i námět, protože já jsem třeba neměla tušení o existenci "rodinných" ústavů pro léčbu náklonnosti k opačnému pohlaví. Když terapeuti považují užívání přezdívky Cam (zkratka jména hlavní hrdinky) za "jitření genderové nejistoty", z plna hrdla se zasmějete, ale ve skutečnosti vám z takového uvažování je spíše do pláče. Sympatický snímek, který dokazuje, že festivalová sekce Horizonty opět patří k těm nejsilnějším.

    • 1.7.2018  16:13
    Dívka (2018)
    ****

    Působivá cesta do duše transexuální Lary/Victora. Natočené s nebývalou citlivostí, na debutanta velmi vyzrále, téměř dokonale. Bavily mě jak scény z baletního studia, tak Lařiny rozhovory s otcem. Hlavní postava má pro svou proměnu ty nejlepší podmínky - chápající rodinu (ač bez matky, jejíž nepřítomnost nebyla vysvětlena) - bojuje ale s vlastní nejistotou, nedůvěrou v samu sebe. Všechny potřebné emoce dokázal mladý herec Victor Polster přenést na plátno tak přirozeně, že mi jeho výkon místy způsoboval husí kůži. Skoro 5*.

    • 30.6.2018  18:39
    Drahý synu (2018)
    ***

    Postarší otec nadevše miluje svého devatenáctiletého syna, vozí ho do školy i na diskotéky, strachuje se o jeho zdraví a neuvědomuje si, že spolu s jediným dítětem ztrácí i přízeň manželky. Poměrně poutavý vhled do každodenního života současných Tunisanů ale v závěru doplácí na přílišnou zkratkovitost (k Samiho zmizení navíc dochází až v druhé polovině vyprávění, kde už nezbývá čas na vysvětlení jeho motivací k útěku), a abych byla s výsledkem spokojenější, muselo by vyvrcholení snímku přinést větší katarzi.

    • 30.6.2018  18:15

    Nepatřím k častým divákům dokumentů a v zahraniční politice se orientuji ještě méně než v té naší, Putin je přesto tak výrazná osobnost, že jsem se rozhodla to se snímkem popisujícím první rok jeho prezidentského úřadu přece jenom zkusit. Režisér kombinuje klasické metody s natáčením pomocí malé skryté kamerky, dokáže si tedy udržet patřičný odstup a nemá problém říct prezidentovi do očí, že s ním v některých momentech (změna státní hymny) nesouhlasí. Možná ještě zajímavější pro mě ale bylo sledovat život Borise Jelcina po jeho dobrovolné rezignaci. Jeho posmutnělý rezignovaný výraz v závěrečných minutách filmu - když už je jasné, že Putin se s člověkem, který ho dostal do pozice jednoho z nejmocnějších mužů světa, nehodlá absolutně o ničem radit, nepotřeboval žádný komentář. Skoro 4*.

    • 30.6.2018  11:08
    Mandy (2018)
    ***

    Kdekdo se asi těšil na Cageův masakr (nejen) motorovou pilou, ten ale přijde až po více než polovině snímku. Zdlouhavá expozice tedy zájemce spíš odradí (z očekávané půlnoční projekce neodešlo zrovna málo lidí). Přiznám se, že mě taky nebavilo sledovat popis idylického života jistého dřevorubce se ženou, která vypadá jako starší verze Samary a má zálibu ve čtení přinejmenším podivných knih. Pak ale přichází zlom a Cage začne předvádět naprosto šílené kreace zahrnující všechno od hysterického pláče, chlastání, šňupání a samozřejmě zábavného kosení všech, kteří ho připravili o lásku jeho života. Jenom díky němu tedy přihodím tu třetí hvězdičku.

    • 30.6.2018  10:49

    Nový film Tomáše Pavlíčka nepřináší nic víc ani nic míň než konverzační komediálně-dramatické vyprávění o jedné trochu zvláštní rodině. I když... která rodina není něčím zvláštní? V charakterech jejích členů se může poznat docela dost diváků. Maminka nechce prodat rodinnou chalupu, tatínek naopak ano. Již dospělý syn se rozchází a schází se "slovenským pokladem", dcera si pro změnu nabrnkla "zazobaného Němčoura". Babička každého dost kousavě vyslýchá a dědovi je všechno jedno... přesto je jeho postava (v dojemném podání pana Kačera) ve výsledku nejdůležitějším prvkem příběhu. Dialogy čas od času vyvolají pousmání, spíše ale vyšumí do prázdna. Na tuhle chatu se s oblibou asi vracet nebudu.

    • 29.6.2018  23:44

    Tenhle film patřil od zveřejnění programu k mým nejočekávanějším na KVIFF a svůj předpoklad, že půjde o pecku, jsem si mohla ověřit hned první den. Zklamání se rozhodně nekonalo. Příběh se odehrává v reálném čase, což je pro diváka vždycky zajímavé a vtahující. Navíc máme možnost sledovat v podstatě jenom obličej hlavního hrdiny a nutno podotknout, že Jakob Cedergren si s náročnou úlohou poradil velmi dobře. Spolu s ním - operátorem na policejní lince 112 - prožíváme případ, který je ve skutečnosti mnohem zamotanější, než se zpočátku zdá. Podle hrobového ticha v kinosálu Pupp bych mohla soudit, že nečekaný zvrat vyrazil dech snad každému divákovi. Údernosti vyprávění nahrává i relativně krátká stopáž, která téměř nenechá vydechnout. Skutečně velmi povedený zástupce festivalové sekce Jiný pohled.

    • 29.6.2018  00:51
    Já, Simon (2018)
    ****

    Nejlepší feel-good film od "Orla Eddieho" (i když samozřejmě na úplně jiné téma). Skvělý výběr hudby, přirozené herecké výkony méně známých herců (Nicka Robinsona si definitivně přidávám na osobní seznam "čumáčků"), oblíbíte si ale i Simonovy rodiče v podání zkušených Jennifer Garner a Joshe Duhamela. A je mi úplně jedno, že reálný svět není vůbec malovaný takhle na růžovo. P. S. Fakt, že během natáčení se bratr Nicka Robinsona přiznal k homosexualitě, je pro tenhle snímek stejně nejlepší reklama.

<< předchozí 1 2 3 4 16 31 46 61
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace