kajas

Film, kvůli kterému přišlo "Vykoupení z věznice Shawshank" o nejednu zlatou sošku. Přesto mám "Forresta" ještě o něco radši (možná i proto, že spoustu scén už znám nazpaměť). Poručík Dan v podání nezapomenutelného Garyho Sinise, Robin Wright Penn ještě krásnější než v "Princezně nevěstě", roztomilý Haley Joel Osment, úžasná hudba a samozřejmě Tom Hanks nádherně nadabovaný Vladimírem Dlouhým. Když jsme si Forresta pouštěli ve škole, nemohla jsem pochopit skutečnost, že jsem byla snad jediná, kdo film viděl už předtím. Takový koncert už prostě neuvidíme. Doplnění 23.6.2010: Šok ze smrti Vladimíra Dlouhého ještě trvá. To aby Tom už nic netočil, lepšího českého dabéra nesežene. Doplnění 5.2.2012: Film už jsem viděla i v originálním znění a na český dabing prostě nedám dopustit.

"Děti, nekupujte drogy. Staňte se hvězdou a budou vám je dávat zadarmo!" Ani nevím, který z příběhů se mi líbil nejvíc, protože jsem byla nadšená ze všeho a ze všech. Pod taktovkou Richarda Curtise se zrodila nejlepší romantická komedie, jakou znám.

Konečně jsem duševně vyspěla a "Pelíšky" považuji za nejlepší porevoluční český film. Dokonalí herci, dialogy, hudba. Jediný film, při kterém se směji já, mí rodiče i mí prarodiče.

Moje nejoblíbenější česká pohádka a vlastně jeden z nejmilejších českých filmů vůbec. Sympatičtí a dobře hrající herci udělají hodně (hlavně Vladimír Dlouhý, budiž mu země lehká) a ty hlášky! "Navrhuji..zavřít ho na doživotí." "To jako do konce života?" a jiné a jiné. Preiss s Nárožným prostě jedou. Jen ta Adélka mi moc sympatická nebyla, ale to je jen taková drobnost.

Bože, to byl zážitek! Andy se stal mojí oblíbenou filmovou postavou pro svoji nevinnost a inteligenci. I Red, který "sežene skoro všechno" byl nezapomenutelný. A nemohla jsem uvěřit svým očím ani uším na konci filmu. Tohle snad ani nebyl film, ale něco naprosto nebeského a dokonalého. Tak dokonalého, že stoprocentně vím, že nic lepšího už nikdy neuvidím. Moc mě mrzí, že "Vykoupení" kvůli Forrestovi nedostalo ani jednoho "Oscara", sošky bych dala oběma. Edit po téměř deseti letech: Původní komentář mého patnáctiletého já ponechávám bez úprav, protože stejné city k téhle filmové lahůdce chovám doposud (jen bych je možná vyjádřila trochu obratněji). Přestože některé snímky vyhledávám častěji a mám je ve svém TOP žebříčku na vyšších pozicích, "Shawshank" je prostě esencí dokonalosti, o tom žádná. A vidět ho na plátně karlovarského letního kina s úvodním slovem samotného Tima Robbinse... sen.

"Svině klouzavý!" Juliin nejlepší výkon (a nutno podotknout, že její dvorní dabérka Nela Boudová se taky činila), ty hlášky jsou prostě skvělé. "Neřekla jsi mi ani slovo." "Debile, tady máš slovo." Klasika všech slaďáků a jeden z mých nejmilovanějších pohádkových příběhú. A vidět tenhle film za přítomností Richarda Gerea spolu s dalšími 6700 lidmi v karlovarském Letním kině? Zážitek na celý život.

Poprvé i podruhé jsem usnula před koncem, protože jsem se nemohla smířit s tříhodinovou délkou a začátkem vysílání kolem deváté hodiny večer. Potřetí jsem se dívala odpoledne z koupeného DVD a nemohla jsem se vynadívat na Brada, kterak poprvé ochutnává arašídové máslo. Sama jsem tuhle pochoutku ochutnala právě díky Joeovi. Žádnou další přidanou hodnotu jsem ale v tomhle filmu neviděla. Až do chvíle, kdy jsem konečně zažila, jaké to je někoho milovat a bát se o něj. Zní to jako hrozné klišé, ale je to tak. Při další projekci jsem hltala každou minutu a proplakala asi tak polovinu stopáže. Dokonalá záležitost. A ta HUDBA!

Jediné, co na tomhle filmu nesnáším, je dabingová verze s Pavlem Soukupem. Tu fakt neskousnu. A že tu můžeme vidět jedno americké klišé za druhým, to je u velkofilmů už samozřejmostí, kterou prostě neřeším. Po návštěvě ruské stanice jsem se v akci trochu ztrácela, ale "Armageddon" je zkrátka můj nejoblíbenější Bayův film, můžu se na něj dívat pořád, miluju Bruce a miluju Aerosmith. Pokaždé na konci brečím. Klasika, kterou musí každý vidět.

Hezká choreografie, dobře vybrané písničky, fajn herci, smutný konec. Tady jsem Zuzanu Norisovou měla ještě ráda. Edit: Vidět ten film znovu po nějakých deseti (!) letech, se všemi si zpívat a vzpomínat, jak jsem se v osmi letech beznadějně zamilovala do Révaie, je nostalgie jako prase.

"A neměl byste si do té jehly dát nit?" Hláška za hláškou a dokonalá dvojka trotlů v podání dua Macháček + Taclík. Počet projekcí už bych nespočítala na prstech obou rukou, ale tenhle film prostě pořád žeru.