kajas

Dokoukala jsem před více než měsícem a pořád nenacházím ta správná slova pro popis toho, co jsem vlastně viděla. Je těžké se rozhodnout, jestli celkové vyznění drogy démonizuje, nebo adoruje. Děj i prostředí na mě působilo těžce nevěrohodně a nerealisticky. Co se týče hereckých výkonů, všechny kolegy o třídu převyšuje Petr Uhlík, který bude příští rok velmi pravděpodobně ověnčen když ne cenami, tak alespoň nominacemi za ztvárnění sériového vraha Ladislava Hojera (ale o tom zase někdy příště). Takže za Uhlíka, jinak dost slabota.

Vaughna a jeho filmy zbožňuju a trailery mi dávaly naději, že naváže na úspěch Kingsmanů. Místo toho jsem se dočkala bláznivého dobrodružství, kde brzy přestanete počítat zvraty, které celý předchozí děj převrátí naruby. Překombinované až běda, ale s dobrým tempem a hlavně prima Rockwellem (nad oplácanou Bryce přivírám obě oči). Několik procent navíc si sám pro sebe ukradl Henry Cavill, který bohužel vůbec nemá tolik prostoru, jak tvrdily trailery a propagační materiály k filmu. Na tomhle projektu pracovalo tolik mých oblíbenců, že prostě musím přitlačit :)

Příběh o bratrech Von Erichových, které velmi tvrdě trénoval vlastní otec tak, aby se z nich stali úspěšní wrestleři, má totiž velmi repetitivní stavbu vyprávění. Po nutném představení celé rodiny se totiž dostaneme do spirály „jeden z bratrů sbírá úspěchy v zápasení a pak se stane něco zlého“. A to je pro 130minutový film docela málo. Byla jsem docela zklamaná.

Nový seriál Terezy Kopáčové měl premiéru v lednu a na následující dva měsíce se stal jedním z nejsledovanějších televizních pořadů. Důvodů jeho obliby u diváků je poměrně dost a všechny podepisuji:  1. Silný námět.  2. Herecké výkony. Z Filipa Březiny se nyní stala opravdová hvězda a doufám, že se mu nabídky jen pohrnou. Za zmínku ale stojí také jako vždy dokonalý Jiří Bartoška nebo Tereza Brodská s Pavlem Řezníčkem v roli Filipových rodičů. 3. Skvělý scénář kombinující mix komedie (zejména ve scénách s Filipovými rodiči) a silného dramatu dojímajícího k slzám. Na tomto místě musím podotknout, že seriál je remakem (údajně slovo od slova) stejnojmenného belgického díla. To ale u nás pravděpodobně skoro nikdo neviděl a převedení stejného příběhu do českých reálií mi rozhodně smysl dává. Pokud vám „Tumor“ zatím unikal, není nic snazšího než podívat se na něj v iVysílání. Fakt to stojí za to. Skoro 5*.

Sympatická oddychovka, která se mi vyloženě trefila do noty. Několikrát jsem se zasmála nahlas a těm třem „dědkům“ jsem v jejich počínání upřímně fandila.

Díky životopisným filmům se často dozvídám o zajímavých osudech lidí, o kterých jsem do té doby neslyšela. Nyad je přesně tenhle případ. Snímek stojí a padá na faktu, jestli vám bude sympatická hlavní postava. Annette Bening (kterou mám pořád zafixovanou jako manželku z Americké krásy, takže mě upřímně šokovalo, jak zestárla) a určitě se jí povedlo zobrazit tu neskutečnou houževnatost. Bohužel jsem ale více soucítila s vedlejšími postavami, které musely snášet Dianinu sobeckost a neohleduplnost – Jodie Foster a Rhys Ifans byli mimochodem skvělí. Film je ve své druhé polovině taky poněkud repetitivní a ztrácí tempo, kromě herců má ale taky super soundtrack a za jedno zhlédnutí podle mě stojí.

Vlastně až po nečekaném úmrtí Hany Zagorové jsem si uvědomila, kolik jejích písniček jsem od dětství slýchala a měla ráda. Záznam vzpomínkového koncertu hodnotím jako solidní poctu s někdy lepšími a někdy horšími pěveckými výkony.

Sir Nicholas Winton patří k osobnostem, které není nutné představovat. Bylo o něm natočeno dost dokumentů, na jeho činnost se odkazuje v mnoha filmech. Celovečerní životopisný snímek mu ale asi ještě věnován nebyl. A hrdinu s velkým H zde ztvárnila herecká legenda. Víc vědět nepotřebujete. Je to prostě krásný malý velký film. Skoro 5*. „A vy jste zachránil těchhle osm dětí z fotky, to je pěkné.“ „No, bylo jich trochu víc.“

Ještě před premiérou filmu se na internetu zjevovaly články obsahující upoutávku, které nešetřily výrazy jako „nejděsivější horor, jaký jste kdy viděli“. Ale jděte. Filmů s tematikou druhé světové války by každý z nás vyjmenoval desítky a je pravda, že Zóna zájmu nabízí zbrusu nový úhel pohledu – ukázku poklidného života jednoho z největších nacistických zločinců. Bohužel tak činí divácky velmi nevděčným způsobem. Do samotného tábora kamera nezavítá nikdy a o všudypřítomném zlu se dozvídáme pouze prostřednictvím vzdálených zvuků. Obraz nás zavede maximálně do míst, kde Hedwiga sází novou zeleninu. Málo se tu mluví, o postavách se nic zvláštního nedozvíte. Několik scén je trochu mrazivějších (Rudolf vypráví dětem pohádku O perníkové chaloupce, kde skončí ježibaba v peci), ale bohužel nesdílím celosvětové nadšení z filmu, který mě svou repetitivností neskutečně unavoval. Oscara bych viděla mnohem raději u tvůrců Anatomie pádu.

Speciál odvysílaný na den přesně 30 let od zahájení vysílání TV Nova. Jsem velkou fanynkou této vědomostní soutěže a potěšil mě výběr hostů i otázky zaměřené na historii této televizní skupiny.