WoWoW

Někteří režiséři musí točit velkorozpočtové snímky, aby penězi zakryli svou řezničinu. Někteří režiséři nemůžou točit velkorozpočtové snímky, protože na to nemají koule a Aronofsky se k nim, dle mého názoru, Noem zcela jasně přihlásil. Hledat v tomhle velkém zklamání rukopis pana režiséra určitě jde, otázka je zda to bude někoho bavit. Samotnou kapitolou jsou pak herci. Jennifer Connelly, se rozhodla přehrávat až za hranicí přehrávání, Russell Crowe se pro změnu rozhodl, že hrát nebude a zbytek osazenstva se svezl. Snad jen Anthony Hopkins hledající borůvky byl super. A ani triky mi nepřišli kdovíjak úchvatné. Je to v mých očích obrovské zklamání, uvidíme jestli rok 2014 přinese ještě nějaké horší.

Upíři nejsou cool. To jsem napsal špatně, i Jarmuschovi upíři jsou cool. Jen po nich nebudou náctileté dívky utírat podlahu od slin. Bál jsem se, jestli se Jarmusch tímhle tématem nerozhodl ukázat nám, že i on umí natočit Smívání. A v tomhle směru jsem s dílem Přežijí jen milenci naprosto spokojen. Se stmíváním to má společné akorát to, že tam jsou upíři. Ale jinak je to divný, pomalý film, který sice ve svém uspávacím tempu občas na diváka vyšle usměvný dialog, ale jinak je to ukolébavka. Asi bych to na závěr shrnul větou, že tenhle snímek je otočení na správný směr upírských filmů, škoda jen, že tržby stmívání uvidí z hodně velké dálky.

Jestli za mnou někdy v budoucnu přijde někdo z přátel s tím, že má vztah s windowsem, tak mě to už nepřekvapí. Spike Jonze nám totiž ukázal romantickou verzi terminátora. Ten OS, který mluví hlasem Scarlett (mimochodem i její hlas je sexy), je totiž stejná bestie jako terminátoři. Jen neprolévá krev, ale ničí lidské city. Ohromující na tomhle dílu je fakt, že jsem 120 minut koukal na hodně divně oblečeného kníratého Phoenixe a vůbec mi to nepřišlo nudné nebo dlouhé. Je to jednoznačně nejlepší romantický film, kde je vztah založen na muži a stroji. I když i ten ženský element se kolem toho pořád motá.

Bzum, bzum!!! A je to pryč. Rivalové měli 123 minut? Tomu se mi nechce věřit. Je super, když vidíte film, který uteče jako voda, nenechá vás vydechnout a ještě vám u toho čas od času naskočí husí kůže. Je to sakra silný příběh. Navíc i já jsem jeden z těch, kterému Nicky Lauda vždycky připadal jako nafoukanec. Myslím si to pořád, jen k tomu teď pribudou slova jako bojovník, profesionál a skvělý pilot. Mám rád tenhle bláznivý sport, i když už dnes není ani z desetiny tak bláznivý jako tenkrát. A jelikož už je v době mého hodnocení jasné, že na Rush americká filmová akademie zapomněla, tak by se nad sebou měli zamyslet.

Neobyčejně laskavý příběh o dvou sourozencích z velmi chudé íránské rodiny. Asi takhle bych popsal film Božské děti jednou větou. Na tomhle příběhu je krásně vidět, jak i když nejsou peníze, dokáží děti hledat ve svém životě to dobré. Nestává se mi často, že bych byl u filmu dojatý, ale stalo se to. Bylo u scény hned na počátku příběhu, když přišel říct Ali své malé sestřičce, že ztratil její boty.

Je to vážně MASAKR a přeberte si to, jak chcete. :-D

Pánové a dámy tomuhle říkám dokument. Mě to chytlo tak moc, že bych těm babičkám hned šel trochu pomoct. Fakt je to suprová a hlavně neuvěřitelně dojemná záležitost. Špáta byl zkrátka velkej borec.

Je pravda, že dokument je spíš o zahraničních turistech (v tomto případě českých), než o KLDR. Čekal jsem asi malinko větší autorčinu odvahu. Na druhou stranu taky bych za překročení nějaké hranice, nechtěl zůstal ve špatné části Korejského poloostrova bez pasu. Nebylo to špatné, jen asi příliš naivní.

Ehhhhhm, no je to boj. Myslím jako ten život na drogách. A je to taky sex a motorky a příroda a odsouzení na první pohled. Nicméně trávu ani LSD si dát nejdu, pač to není úplně pro mě. Chci jen říct, že nejsem ani zdaleka Bezstarostnou jízdou okouzlen tak, jak jsem si původně myslel, že budu. Štve mě to, ale ten film je ujetej. Herci hrajou skvěle, ale mám z toho filmu dojem, jako by byl točen feťákem pro feťáky. To neznamená, že vím, že byl v té době Dennis Hopper na LSD. Nevím. Jen ten film tak působí a za to z velké části určitě, režisér, spoluscénárista a herec, může. Asi jsem si to neměl pouštět v období vánočních svátků. Příště si to pustím v létě.

Pro mě jako malého kluka neexistovala oblíbenější pohádka než právě Princ a večernice. A krom téhle sentimentální vzpomínky je tu ještě něco. Dokonce se mi to vážně líbí ještě dnes. Je to padouch Mrakomor v podání Radoslava Brzobohatého. Toho fakt budu žrát snad do konce života. Je to jedna z těch pohádek, kvůli kterým mám rád vánoční televizní program.