Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krimi
  • Komedie
  • Akční
  • Horor

Recenze (4 485)

plakát

Pas do Pimlica (1949) 

Britská komedie, která není ani tak vtipná tím, že by obsahovala velké množství hlášek nebo bláznivých situací jako spíš svým celkovým nápadem. Z jedné londýnské čtvrti se totiž stane díky nálezu staré listiny svrchované burgundské vévodství a to se samozřejmě britské vládě líbit nemůže, takže se milí obyvatelé Pimlica, nyní Burgundie, ocitají za ostnatým drátem bez vody a elektřiny. Není to ten typ komedie, kde bych se smál celou dobu úplně všemu, ale jedná se o velice zábavný film plný skvělých absurdních nápadů a postav.

plakát

Moře whisky! (1949) 

Na jednom skotském ostrůvku odříznutém od civilizace (nejbližší kino je sto kilometrů a na západ není kromě Ameriky vůbec nic) dojde za války whisky a obyvatelé ztratí smysl života. Naštěstí však u pobřeží ztroskotá loď s nákladem whisky a tak se skotští filutové rozhodnou vyřešit svízelnou situaci zločinem, z čehož pak pramení řada zábavných situací. Nicméně nejlepší hlášky měl na začátku a na konci vypravěč ("And so they lived unhappily ever after.")

plakát

Blood on the Moon (1948) 

Klasický westernový příběh o bitkách mezi rančery a pistolníkem s nejasnou minulostí, který se do toho zaplete. Největší devízou tohoto filmu je samozřejmě skvělý Mitchum v hlavní roli a úžasná temná noirová atmosféra.

plakát

Přátelé z onoho světa (1937) 

Docela zábavná duchařská komedie, ale postupně ztrácí dech a celkově to postrádá ten správný švih, který by komedie měla mít. Nebýt výborné dvojice Caryho Granta a Constance Bennettové, která ho bohužel docela zastiňovala, neboť měl zoufale málo prostoru, asi bych šel s hodnocením dolu.

plakát

Old Mother Riley Meets the Vampire (1952) 

Britský totálně béčkový nicméně nečekaně zábavný komediální horor s Belou Lugosim (který se nepochopitelně neobjevuje v titulkách, i když tu hraje jednu z hlavních rolí). Příběh je ztřeštěný a totálně přitažený za vlasy. Anglii ovládá strach z šílence, který si říká The Vampire (Bela Lugosi). Do světa vysílá legendy o tom, že je potomek jiného upíra barona von Houssena a připisuje se mu několik záhadných zmizení mladých žen. Ve skutečnosti se ale jedná o šíleného vědce, který se chystá vyrobit armádu 50 000 robotů, kteří myslí stejně jako lidé. Zatím má jen jednoho :-))) No a právě tento robot se omylem dostane do domu paní Rileyové (zatímco The Vampire, který také používá pseudonym Dr. Riley, obdrží nádobí po jejím zesnulém strýci). Paní Rileyová je pak robotem unesena a dostává se do Vampirova domu a ten si jí tam najme jako uklízečku. Bela Lugosi si zde odehrál svojí klasiku - šíleného vědce, objevuje se tady také ve svém drákulovském upírském plášti a spí v rakvi. Belu prostě žeru, ale hlavní pozornost zde na sebe strhává představitel paní Rileyové (hrál jí britský komik Arthur Lucan, popravdě jsem si toho během filmu vůbec nevšiml a dozvěděl se to až z imdb :-)), což je totálně potřeštěná, lehce připitá, přeafektovaná a uječená britská babka (podobný typ se hodně objevoval ve scénkách Monty Pythonů). Kromě ní se zde vyskytuje ještě několik absurdních postav. Celkově musím říct, že tento film pro mě byl velice milým překvapením.

plakát

Speckled Band, The (1931) 

V roli Sherlocka Holmese se v tomto filmu objevuje Raymond Massey, jehož pozdější zeť Jeremy Brett se v 80. letech stal nejlepším představitelem Sherlocka Holmese vůbec. Massey by nebyl špatný Holmes, kdyby měl více prostoru, mnohem lepší scénář a hrál v úplně jiném filmu. Tato adaptace povídky Strakatý pás má 49 minut (původně asi měla víc, je tam vidět docela dost nešikovných střihů a z některých scén zbyla třeba nelogická jedna věta), ale i tak jsem se docela nudil. Začátek je typicky brutálně ukecaný, Sherlock se tam prakticky neobjeví (pouze plešatý dr. Watson) a to, co se tam stane by se dalo shrnout asi do pěti minut. Závěr mě docela bavil. Dalším záporem filmu je to, že vše naznačuje příliš brzo a příliš okatě, takže i člověk neznalý předlohy se celkem rychle dovtípí o co tady jde. Ještě je třeba vyzdvihnout výkon Lyna Hardinga coby Dr. Ryllota. Tento herec se potom později objevil v několika filmech s Arthurem Wontnerem jako profesor Moriarty. Film se, stejně tak jako další třicátkoví Sherlockové odehrává v současnosti, aby se ušetřilo na kostýmech a dekoracích, a docela zvláštně působí pojetí Sherlockovy detektivní praxe. Náš slavný detektiv sice pořád bydlí na Baker Street, ale místo pronajatého pokoje v domě paní Hudsonové tam má docela velké headquarters, kde kromě pani Hudsonové funguje i několik sekretářek ve velkém předpokoji. To působilo docela úsměvně :-)

plakát

Silver Blaze (1937) 

2,5 Volná adaptace povídky Stříbrný lysáček, ze které zůstala základní kostra příběhu, doplněná o postavy profesora Moriartyho, ostřelovače Morana a Henryho Baskervilla. Nebýt toho, že první více než polovina filmu byla děsně ukecaná a nudná (musel jsem si uvařit kafe, abych neusnul a to ještě nebylo ani devět večer :-)), tak bych možná jednu hvězdičku přidal, protože narozdíl od jiných holmesovek ze začátku třicátých let, tady byl docela relativně koukatelnej příběh (díky tomu, že scénáristi použili základní kostru povídky a nevymýšleli žádný ptákoviny) a také nechyběla trocha akce a Wontner se mi jako Sherlock zamlouvá čím dál tím víc.

plakát

Netvor přichází (1956) 

2,5 Z celé trilogie o Netvorovi je tento film jednoznačně nejslabší. Nudný pomalý příběh předvídatelný příběh o skupince vědců, která se vydala na vodu chytit Netvora a přeměnit ho genetickým experimentem v lidskou bytost. Všichni hlavní hrdinové jsou nesympatičtí svalovci, zatímco ženská hrdinka je typická tuctová blonďatá sexbomba, jejíž obličej a jméno zapomenete se závěrečnými titulky. Abych ale jenom nekritizoval, tak se mi líbily podmořské scény, vyloženě mě bavila scéna, kdy Netvor útočí na loďku. Ty jeho výskoky z vody jsem si fakt užil. No a pak na mě ještě docela zapůsobila poslední asi desetisekundová scéna.

plakát

Pomsta netvora (1955) 

Klasický universalovský sequel, který neurazí, ale zároveň se nejedná o nic převratného. O dvacet minut míň by určitě neuškodilo.

plakát

The Magician (1926) 

Hlavní hrdinka je pařížská umělkyně, na kterou spadne jednou v ateliérů kus její sochy- Před ochrnutím jí zachrání mladý americký doktor a poté, co se uzdraví, tak se do sebe dvojice zamiluje. Jejich štěstí ale stojí v cestě zlý hypnotizér a kouzelník Oliver Haddo (hraje ho Paul Wegener, který si v letech 1915 a 1920 zahrál Golema ve svých německých filmech). Haddo potřebuje dívčinu panenskou krev pro svůj experiment. Chce totiž vytvořit živou bytost a krev panny je jediná přísada, která jí může oživit. No a tak se Haddo rozhodně milou Marguaret zhypnotizovat a ta pod jeho vlivem svolí k sňatku. Není třeba dodávat, že žádná svatební noc proběhnout nemůže :-))) Nebylo to úplně špatný, nenudil jsem se, ale na druhou stranu mě tento němý a zapomenutý film příliš neoslovil. Líbilo se mi pár scén (např. ta snová v pekle nebo ty v laboratoři na konci filmu), ale jinak spíše průměr. Příběh mě příliš nevtáhl. Jinak je ale třeba ocenit kulisy a herecký výkon Paula Wegenera, který toho nafoukaného arogantního nesympatického kouzelníka zahrál opravdu skvěle.