Mr.Ocek

V domě Dr. Vogelbirda, při detailních záběrech na obrazy, lze na jednom z nich spatřit Taťjanu Samojlovou, která hrála ve filmu Jeřábi táhnou (1957), na jehož název obraz odkazuje.

Roli železniční stráže, děděčka hlavní hrdinky, ztvárnil Vladimir Romaškov, režisér prvního ruského hraného filmu Stěnka Razin (1908).

Člen politbyra (nejužší vedení komunistické strany) Grigorij Zinovjev cítil povinnost napsat stížnost do magazínu společnosti, protože na plátně prý bylo tak moc Beidemana, až to dráždilo nervy. Magazín potom vydal novou recenzi, méně entuziastickou, kde prohlásil, že film neuspěl ani jako umění, ani jako historie.

Film vychází ze skutečných událostí. Nejznámnějším případem je katedrála Krista Spasitele v Moskvě, která měla být přebudována na Palác Sovětů. Avšak kvůli problémům se z něj stalo: "Největší světovové otevřené koupaliště." Dnes již přesná kopie katedrály nahradila dřívejší bazén.

Film je považován za ztracený.

Jedná se o první komedii studia Keystone, kde se používá jako kulisa budova studia.

Cigareta, kterou si Charlie (Charles Chaplin) podpálí od pistole, je již zapálena, jak dokazuje přítomnost kouře před podpálením.

Ačkoliv některé zdroje uvádí, že Mack Sennett si ve film zahrál jako režirér, role byla obsazena Edgarem Kennedym. Sennett je pouze producent.

Charlie (Charles Chaplin) si zavěsí hůl na svítící Měsíc, při detailním záběru se zde však hůl nenachází.

Charlie (Charles Chaplin) reaguje na zásah šípem od Cupidy (Joan Marsh) ještě před tím, než je zasažen.

Vznikla i verze určena pro Velkou Británii, kde je Strýček Sam nahrazen John Bullem (Henry Bergman).

Rozpočet filmu zaplatil Charlie Chaplin ze svých peněz.

Toraichi Kono, který zde hraje postavu řidiče, byl i mimo kameru osobní řidič a bodyguard Charlieho Chaplina, a to až do roku 1934.

Přestože byly v Japonsku americké filmy velmi oblíbeny, The Cheat se zde do kin nedostal.

Film byl v některých státech zakázan.

James Card, zakladatel George Eastman Film Archive, o filmu prohlásil: "Těžko si představit scénář, který by americká veřejnost v roce 1915 viděla méně raději zfilmován."

DeMille udajně natáčel film mezi 9-17 hodinou a poté do 2 až 3 hodin od rána točil snímek The Golden Chance (1915).

Film sblížil hlavní herce Fannie Wardovou a Jacka Deana natolik, že rok po uvedení filmu se vzali, šťastné manželství jim vydrželo až do Deanovy smrti v roce 1950.

Na základě prostestu japonské asociace bylo hlavní postavě Sessue Hayakawovi změněno jméno a státní příslušnost. Ve verzi z roku 1918 se jmenoval Haka Arakau a byl to občan Burmy, v původní verzi to byl Japonec Hishuru Tori.

Camille Erlanger napsal v roce 1921 operu "La Forfaiture", která byla inspirována tímto filmem, a ta se tak stala první operou, jež vznikla na základě filmu.