xenopus

xenopus

Jan Hátle

okres Praha

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
    • 23.11.2018  22:42
    Bába z ledu (2017)
    ***

    Vždycky mi vadilo, když jeden aspekt filmu citelně přebíjí další. Zde je tím rušivým nadstandardem vynikající výkon Z. Kronerové. No teď k tomu podstatnému. Nedávno jsem opět viděl části z Divokých včel. Slámův originální rukopis je zcela zřejmý i v Bábě, což o to. Největší problém mám ale s tím, že Bába z ledu je (a takřka do očí bijící je to právě ve srovnání s Divokými včelami) zaměřena až příliš na lidi a jejich prožívání, přičemž je tu zde vše takové čitelné. Rozumím, že od určitého věku člověk některé věci neprožívá tak emotivně jako za dob zeleného mládí a coby zralý je přijímá bez nějakého výraznějšího vzrušení, dál třeba témata změny a vůle ke změně, smíření se s minulostí, návyků a tvorba nových, životních milníků, malých událostí, které dají do pohybu ty velké, nebo třeba rozhodování, to vše jsou pěkné věci. Co u mě Bábu sráží k průměru a co u ní postrádám, je významná nedotaženost výpovědi o době a místě, tolik uhrančivá nadstavba jinak taky silných osobních příběhů Divokých včel. No, škoda.

    • 8.8.2018  19:01

    Nic jsem nečekal a dostal jsem vše rozumně nadávkované: výborné herecké výkony (asi kromě lehce neuvěřitelného Rodena; oproti tomu Křenková, no ty vole!), výborná kamera, kvalitní scénář, který mě nechal si leccos domyslet, ale zároveň mě i nenásilně vedl, kam potřeboval. No a ty dialogy... Jak praví klasik: "Není mi volno, mluví-li se příliš". Nevolnost přijít nemohla. Celkově příjemné překvapení. Uvěříte mi, že jsem chtěl dokoukat český film, protože mě zajímalo, jak to celé dopadne, a ono když to nakonec (ne)dopadlo (?), tak jsem přesto nebyl zklamán? Dobrá práce, pane režisére.

    • 20.9.2016  22:59

    Clint Eastwood je prostě mistr svého (režisérského) řemesla. Střihnul si drama, v němž nechybí scény komorní i efektní exteriérové a situace intimní (nechápat doslova) i veřejné. Za sladění těchto dvou dvojic kontrastů tleskám, protože to není snadné spojit díky různorodosti psychických procesů, které se na pozadí každé ze situací odehrávají. Vhodná doplňující hudba, Hanks i Eckhart hrají o sto šest, casting přesný (zbývající herci vypadají jako běžné postavy ze života, u nichž nepochybujete, že se od reálné předlohy liší jen minimálně; což lze ale říci i o Tomu Hanksovi a opravdickému kapitánu Sullenbergerovi). Všechno skvěle vyvážené, učesané, přesně dávkované emoce, navzdory jisté komplexnosti (viz výše) vlastně jednoduché a přímé... Ale přiznejte si, nemáte taky někdy chuť si od předvídatelného (tím pádem vlastně prostého) stereotypu odpočinout a povyrazit si s někým spontánnějším? Silné 4*.

    • 28.8.2016  18:06
    Colette (2013)
    ***

    Je to přesně takové, jaké by to asi běžný konzumní divák chtěl mít - naturalistické, vůči lidskosti otupělé, kruté ale zároveň krásné, údajně historicky věrné. Jenže 70 let po konci války už tato témata prostě ten správný dojem nedělají; lidstvo - ano, nemělo by na toto období zapomínat - je holt už někde jinde a prožívá si období jiné. Filmařsky (na české poměry) dobře zpracované, ale nemohu se zbavit dojmu předvídatelnosti, povrchnosti, možná samoúčelné efektnosti. Postsynchrony se moc nepovedly (především Vetchému jsem to nevěřil), Mádl docela dobrý. Něco lepší, něco horší a jako celek - dobré... :-(

    • 28.8.2016  17:00
    Bídníci (1998)
    ****

    Podle toho, jak jsem si pamatoval film někdy z roku 1999, kdy jsme na něm byli se školou v kině, jsem ho před lety ohodnotil absolutním hodnocením. Po znovushlédnutí před několika dny už to vidím střízlivěji, přesto silnější 4*, protože tu máme výborné herecké výkony hlavní dvojice i některých vedlejších postav (U. Thurman a C. Danes), jemnou režii nebo hudbu, která scény výborně dokresluje, ale přitom na sebe nestrhává pozornost. Místy se Praha nebo Kutná Hora připomene a od podívané odpoutá, ale jinak jsem byl vtažen do děje hodně a to i přesto, že si pamatuji, jak to celé dopadne. A to se cení. Knihu jsem nečetl a ani nechci, zvlášť po tom, co mám v plánu v dohledné době zkouknout ještě tuto verzi.

    • 28.8.2016  16:35
    Top Gun (1986)
    **

    Historkou s MiGy to začne, přes macho komedii, romantickou zápletku a nějaký ten tklivý moment to pokračuje až k finální supermegaúspěšné ostré bojové akci, tedy ke zdárnému vyznění jako agitka do námořního letectva. Super... Stačí se podívat na mladický ksichtík Toma Cruise v tomto filmu a vybavím si přesně český text ústřední písně "Ještě se mi směj". Jo, to je to jediné, co člověku zbývá třicet let od natočení... Zasmát se, brát to jako historii a víckrát se na to už asi nedívat... U Žhavých výstřelů jsem se samozřejmě bavil víc, na originál jsem se kouknul spíš z historické povinnosti. Ale kamera a střih super, to se musí nechat.

    • 28.8.2016  16:02
    Ratatouille (2007)
    ****

    AA udělena zcela po zásluze, je to skvělý animovaný film. Ale pro mě je to jen pořád za vlasy přitažený (místy doslova, jestli si vzpomínáte na potkaní techniku vaření) příběh vhodný spíš pro děti. Pro mě jako pro dospělého ale perfektní odreagování a při vyslovení názvu některých ingrediencí jsem úplně cítil jejich vůni a chtěl jsem jít uvařit něco dobrého. Ne uplně tu zapečenou zeleninovou šlichtu pro sedláky, spíš nějakou flákotu... No co, každej přece může vařit!

    • 28.8.2016  14:27
    Cirkus Humberto (TV seriál) (1988)
    *****

    Po dlouhých letech od dětství, kdy jsem to viděl naposledy, jsem měl možnost díky iVysílání ČT zkouknout znovu. Musím říct i po těch letech, že tohle se tvůrcům povedlo. Oceňuji věrnost, s níž se popasovali s dlouhým historickým obdobím, během něhož se změnilo pojetí cirkusu jako takového, jednotlivá čísla v něm předváděná, hudba, která je doprovázela, kostýmy nebo lokace. Samozřejmě, že se všichni snažili, aby představitelé stárli, ale dalo se čekat, že se to naopak tolik nevyvede - vždyť starý Karas zestárnul o cca 65 let... S německými herci a herečkami problém nemám, dokonce si myslím, že představitel autoritářského a s postupujícím věkem čím dál choleričtějšího direktor Petra Berwitze byl perfektní. Sympatičtější mi ale přece jen byli Růžek, Kemr, Dvořák nebo Bartoška. Jo a samozřejmě také Mang v porovnání s Hanzlíkem. Haničinec to má těžké a potvrzuje starou pravdu, že hajzl se hraje líp než klaďas. Celkově výborné a předlohu E. Basse radši ani vyhledávat nebudu, abych si náhodou nepokazil dojem.

    • 27.8.2016  11:05
    Šest dní (studentský film) (2015)
    ***

    Máme tu lidské příběhy odehrávající se na pozadí světových událostí á la Švejk. To, co u některých diváků může fungovat jako magnet, tedy znázornění některých historických událostí (smrt princezny Diany nebo 11. září 2001), k nimž má každý, kdo je zažil, tak nějak svůj osobní vztah, mě osobně naopak od života hlavních hrdinů odpuzovalo, protože já jsem si je prostě prožil jinak a jsou v mém životě zapsány spolu s jinými zkušenostmi. Nápadů hodně, dílko nenudí, je režisérsky zvládnuté, herci hrají slušně (hlavně Zima táhne první půlku filmu), chválím dobrý výběr podkreslující hudby. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že vlastně nevím, o čem to bylo, co je poselstvím, hlavní myšlenkou, co tím vlastně chtěli tvůrci sdělit. Anebo je tím tématem naděje? Zrání k dospělosti? Je oním leitmotivem to, že každý den má obrovský dopad na zbytek lidského života? Ono příslovečné "dnešek je první den zbytku tvého života"? Nebo to všechno dohromady? A ještě mnohem víc? Toho největšího mistrovství člověk nedosahuje snahou o komplexnost, ale získáním dokonalosti ve zpracování těch nejprostších věcí.

    • 18.6.2016  20:24

    Nikdy jsem druhý díl, pokud mě paměť neklame, neviděl, až dneska, ale zklamán nejsem. Srovnání s prvním dílem se zkrátka nabízí: více akce, dynamičtější střih, méně osmdesátkového vizuálu, méně příběhu, jednodušší zápletka. Někde více, někde lépe; někde k lepšímu, někde k horšímu. Já jsem se ale bavil víc než u jedničky, takže spokojenost lehce nadprůměrná, byť stále dostačující pouze na 3*.

    • 18.6.2016  17:55

    Osmdesátková komedie s herci dobře známými z Policejních akademií. Když mi bylo sedm, tak jsem na konci rozstříleného chudáka Číslo pět obrečel, protože mi přišel hrozně lidskej. Ve třiceti už mě to nedojalo vůbec a pobavilo jen málo... Za připomenutí mého dětství hvězdička navíc ale předně jsem rád, že jsem vyrostl a že se doba změnila, protože na tohle se, upřímně, moc koukat nedá...

    • 18.6.2016  17:28
    Rozsudky soudce Ooky (TV film) (1988)
    ***

    Pěkné příběhy k zamyšlení. Filmové umění ale průměrné, kulisy a osvětlení scén příšerné. Pěkná pohádka pro odrostlejší děti, které dovedou vnímat scénář a nespokojí se s do načančaných kostýmů oděnými princi, králi a princeznami a s několika debilními písničkami.

    • 18.6.2016  14:02
    Superpolda (1980)
    ****

    Tohle v dobách mého jednociferného věku býval můj oblíbený film. Schválně, kdo z vás byste aspoň na chvíli nechtěl oplývat nadlidskými schopnostmi, skromně je nevystavovat světu na odiv, bejt vtipnej a ještě randit s fešnou neteří svého nadřízeného? Protiklad Supermana, který se nebere moc vážně, čímž u mě, narozdíl od de facto parodované předlohy, jednoznačně boduje. Film mě i po mnoha letech od posledního shlédnutí bavil, příjemně jsem u něj zrelaxoval, a to je přesně to, co od komedie v létě očekávám. Na svém **** hodnocení, které jsem sem švihnul v roce 2009 bez bezprostředně předcházejícího shlédnutí, nehodlám nic měnit.

    • 6.6.2016  22:42

    Dokument o méně známém (byť stejně dopadnuvším) následovníkovi Jana Husa, enfant terrible středověké teologické filozofie, arcikacíři Jeronýmovi Pražském. Dokument je polohraný s komentářovými vstupy dr. Matina Chadimy a prof. Petra Charváta. Rozumná stopáž, komplexní pohled na celý život od narození až po smrt s důrazem na účast na Kostnickém koncilu. Perfektně zvládnuto historicky, scénáristicky i režijně. Pěkně odvedená práce!

    • 31.3.2016  22:03

    Kuky se vrací je rozhodně jeden z nejoriginálnějších filmů, které tu od Sametu vznikly: taková kombinace hraného a loutkového filmu tu ještě nebyla (viz ale též dále). Navíc kamera Vladimíra Smutného je kouzelná, loutky, jejich charaktery i jejich vozítka jsou stylové a "mikroscénografie" i nasvícení scén jsou pohádkové a provokují zbytky mojí dětské fantazie. Přes to všechno se mi ale Kuky tolik nelíbil, a to z několika důvodů: předně je to dle mého neujasněná cílová skupina (snaha zavděčit se všem?), s čímž souvisí mix loutkových a hraných scén (přičemž ty hrané působí dost našroubovaně), snaha o ekologickou agitaci (fuj) a také přednes nejstaršího Svěráka mi k největšímu lesnímu rabiátovi prostě neseděl. Lehce nadprůměrný snímek, u něhož jsem pouze sledoval pěkné obrázky a kopu dobrých a vtipných nápadů, ale do příběhu jsem se prostě ponořit nedovedl. Třeba se to příště povede líp. "Vopovažte se vrátit! Dám vás roztrhat a zabít a pochcat lesní zvěří!!!"

    • 31.3.2016  21:08

    Další z filmů, které jsou sice pěkné, ale v nichž herectví představitele hlavní role tak zastiňuje ostatní komponenty filmu, že ve výsledku svou nevyrovnaností ztrácí. Kvůli Hrušínskému rozhodně stojí za to vidět, ale jinak? Škoda, no. Lepší 3*. "Viděla jste Vůdcův hlavní stan?" :-)

    • 30.3.2016  21:36

    Až se někdy stydím, jak dovedou být Češi buranští, maloměšťáčtí a svou nepovedenou snahou o světáckost trapní, což mimochodem dokonale dokumentuje samotné pořádání venkovských zábav podobného ražení (a když to nejsou dobrovolní hasiči, tak jsou to myslivci nebo fotbalisti). Všechna tato a i jiná další poznávací znamení vsunul Forman do poměrně krátkého, zato výstižného filmu. "Kdo si nenakrad, to musí chápat tak, jako že nic nevyhrál." Přesto pouze slabé 3*.

    • 30.3.2016  20:50

    "Není mi volno, mluví-li se příliš." V tomto filmu se ovšem především mluví, a to ještě jazykem, kterýžto zdá se mi poněkud nesrozumitelným... Poetika ano, ale děj, myšlenka nebo sdělení? Ehm... A W. Matuška celkové vyznění filmu dokonale podtrhl svou písní "Jak je krásné..." při závěrečných titulcích. Dále nemluvit, jinak mi nebude volno. Silnější 2*.

    • 30.3.2016  20:03

    Menzelův přepis Hrabala je typicky poetický a místy sladkobolný, plný filozofování, komických, trpkých až krutých momentů, někdy i příjemných, jindy zase spíš mrazivě hrozivých. Některé věty (a není jich málo!) jsou hodné zaznamenání, např. "Jídlo, pití, spánek, koupel, i ten akt lásky, to jsou naše nejvznešenější úkony." nebo "Kudlo, ty seš typicky česká nátura. Jen dostaneš funkci a už si myslíš, že hovno je tvůj strejc." Ale bohužel opět nic, co by se mi jako film vrylo do paměti. Pro mě jako pro člověka, který nezažil až nezdravě adorizující projekce trezorových filmů počátkem 90. let, zůstávají Skřivánci na niti svéráznou lyrickou výpovědí o době budování socialismu v 50. letech, ale popravdě toto období si nechci připomínat příliš často... Slabší 4*.

    • 30.3.2016  18:42

    Ruku na srdce, měřeno dnešními kritérii by už film neobstál. Místy až komicky působící triky a zcela absurdní dějové skoky do jiných období (přes noc o pár desítek milionů let zpátky - kam se hrabe toto :-) ). Ale musím uznat, že jako dítěti se mi Cesta líbila moc. Přestože pauza mezi mým dětstvím, kdy jsem ji viděl na dlouhou dobu naposled, a mou už zralou dospělostí trvala z pohledu geologického času nicotných přibližně dvacet let, některé obrazy jsem si při nedávném sledování docela přesně vybavil. Takový účinek má Zemanova schopnost vyprovokovat v dětské mysli imaginativní procesy. Vzpomněl jsem si hned, jak jsem tehdy u babičky po zhlédnutí vzal pastelky a maloval tu cykasy, jinde nějaké druhohorní ptakoještěry, i na toho trilobita došlo. Od Cesty do pravěku nebylo daleko ke Knize o pravěku (autoři Špinar a Burian) a nakonec jsem šel studovat vysokou školu s přírodovědným zaměřením. Jak jsem říkal - dnes slabota, ale především z nostalgie dávám silné 4*.

    • 30.3.2016  18:00
    Vlasy (1979)
    ****

    Nepatřím mezi příznivce muzikálů, nesnáším hipíky, co se pořád jen flákaj, fetujou, šoustaj s kdekým, dělají si děti s kdovíkým, protestujou proti válce a tak vůbec. Hudba není zlá (ostatně si spoustu písní matně vybavuju, že jsem je počátkem 90. let slyšel), ale taky mi nepřijde kdovíjak skvělá. Na Formanově pojetí americké klasiky konce šedesátých let se mi líbí především kamera a střih, díky nimž muzikál vypadá živěji a ne tak staticky, jako když bychom se na něj dívali z hlediště v divadle, a samozřejmě exteriéry. Už z toho důvodu film nabízí víc než návštěva živého představení. Jinak ale nevím, co bych dál řekl; pro mě je to jeden z těch klasických filmů, které zkouknu a u nichž si po čase pamatuji jen jediné - že jsem je viděl. A konec mě taky kdovíjak nedostal (i přítelkyně odhadla hned při její první projekci správně, koho do Vietnamu odvezou...). Spíš slabší 4*.

    • 30.3.2016  08:00

    Cituji černošského strážníka při kontrole členů uskupení "Rap is not the art." a "Fuckin' rap music." a vlastně s tím souhlasím. Zároveň ale, protože o tom vím hovno, že grizly007, jsem se s rapem chtěl trochu víc seznámit. Proč je na ČSFD Amadeus ohodnocen a okomentován tolikrát a proč jeho zdejší fanklub má k dnešku 1802 členů? Protože většinu na tom zaujme ten příběh a to, jak je film samotný natočený, přestože podle mě ta samá většina z nich nedovede byť jen vyjmenovat tóny v kvintakordu D moll, jímž začíná celý film Amadeus/opera Don Giovanni, natož aby věděli/slyšeli, že je to právě kvintakord D moll, nebo natož pak aby klasické hudbě "rozuměli". Ale, jak bylo analogicky řečeno v Making of Amadeus, Straight Outta Compton aspoň přiměl (některé) lidi, které předtím rap příliš nezajímal, se s ním seznámit blíž. No ale teď k tomuto filmu. Děj jako takový nehodnotím, když "je" to životopisné (životopisné filmy jsou vždycky přibarvené, tím spíš, když je to životopis umělců, kteří navíc ještě žijí a kecají do scénáře), snažím se nehodnotit ani hudbu, vytknu ale doslova černobílé vidění světa a pro neznalého diváka nepřehledně působící skákání v čase ve druhé půlce filmu. Zbyde mi lehce rozvkleklý film a pár (na cca týden) zapamatováníhodných scén (už zmíněná scéna s policisty, koncert v Detroitu a "rozhovor" s policisty, který mu předchází). A přesný casting. No ale to je vlastně vše. A že jsem se v komentáři k Straight Outta Compton věnoval víc Amadeovi? Netajím se tím, který je můj oblíbený hudební žánr, ale musím subjektivně říct, že jako film mě Straight Outta Compton, narozdíl od Amadea, prostě nezaujal.

    • 22.3.2016  22:40

    Jako malého mě nikdy Krakonoš a lyžníci nezaujali. Jako odrostlého, byť rodáka z podhůří, musím konstatovat, že mě stále nezaujímají... Nyní už vím, proč: chybí tomu zápletka nebo pořádný děj. A komu mám vlastně fandit? Neschopným financům až groteskně nahánějícím pašíře Heřmánka? Klukům, když se perou? Učiteli Havelkovi ve výchově "jeho dětí"? Mladému práskajícímu synkovi sudeťáckého hospodského? Žádný charakter není dotažen k dětsky jednoznačné čitelnosti, žádná zápletka není řádně vyvrcholena, pouze naznačena. Slabé 3* pouze za bezstarostný feeling a za to, že mě film ničím neuráží.

    • 22.3.2016  19:18

    Dokument plný Mahlerových interpretací (tudíž hraničící spíš s volně inspirovaným životopisem) nelze brát zcela vážně, přesto jako řekněme úvod do problematiky v zásadě komplexní - dotkne se dětství i mládí v kontextu rodící se osobnosti, dospělého života vědeckého, soukromého, společenského i politického a nakonec se zaobírá především Masarykovou rolí při zrodu a počátcích existence Československého státu. O objektivitě se lze vyjádřit s despektem (taky to tak mnozí udělali), ale těžko upřít poutavost - skoro tři hodiny mi dnes utekly, ani nevím, jak...

    • 21.3.2016  22:04
    Na západní frontě klid (TV film) (1979)
    ****

    Jeden z několika filmových přepisů klasických literárních děl, které jsem viděl v rámci přípravy na maturitní zkoušku z jazyka mateřského (další byly např. Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Návštěva staré dámy). Když tak po letech a s odstupem času nesleduji ani tak dějovou linku a poselství Remarqueova románu (abych je byl případně schopný reprodukovat při zkoušce dospělosti), jako spíš film jako takový, napadá mě jedna věc. Jak by asi vypadala tatáž předloha zfilmovaná dnes? Kolik kubíků kečupu by při dostatečně dotovaném natáčení proteklo? A především: bylo by to vůbec účelné? Tady se nám před očima rozehrává vlastně až téměř divadelní drama odehrávající se v několika scénách. (...) Soudím proto, že díky vlastně televiznímu zpracování bez nároku na bombastickou okázalost pozdější americké filmové produkce znázorňující období WWII o to víc vynikne přirozená syrovost a naturálnost pekelných jatek na západní frontě. Stovky mrtvých během několikaminutového marného útoku na soupeřovy pozice, důsledky nasazení bojového plynu, lapidárnost lapiduchů při úmrtí vojáka ve špitálu; to vše tušíme a nepotřebujeme to vše explicitně vidět skrze potoky krve - hrůza té doby je tak zažraná v národním vědomí (doufám, že nejen u mě), že přece stačí naznačit... S Terezínem a starým Mostem bych se jen opakoval, viz jiné komentáře. Vyzdvihnout musím perfektní hudbu Allyna Fergusona - ta prostě sedí (zvlášť kontapunktická ozvěna hlavního tématu hraná "francouzským" akordeonem). Suma sumárum: slušně zfilmované, pro mě s patřičným osobním emocionálním dopadem -> silné 4*.

    • 21.3.2016  20:29
    O človíčkovi (TV seriál) (1985)
    *****

    Jeden z několika mých nejoblíbenějších večerníčků. Pamatuju se, jak jsme jednou v létě, to mi bylo asi tak devět, měli jet na rodinnou dovolenou, a mně se nechtělo, protože bych přišel každý večer o Človíčka!!! :-) Človíček je prostě super. A ta jeho chlapácká póza s nafouknutým hrudníkem a bitím do prsou když na něco světoborného přišel... úžasný. Spousta současných lidí se obdobně bije do prsou (politici, vědci...), ale přitom přišli na velký ho*no. To Človíček předvedl výkony, které lidstvo někam posunuly!!! :-) Mimochodem v prvním díle má Človíček holou pr*el, postupně hromadí nehmotné i hmotné statky a v posledním díle si nabrnknul kamarádku (prý aby mu už nikdy nebylo na světě smutno), čímž se kruh se uzavřel. Lidské dějiny jsou tak poučné... ;-)

    • 21.3.2016  20:03

    Děj a zápletka: blbost. Scénář: ehm. Režie: ? Technika: hm, to už stojí za zmínku. Širokoúhlá kamera, vynikající objektivy prakticky bez znatelného zkreslení (jaký to rozdíl oproti zkreslení bijícímu do očí např. v Medenej veži. Zachycení atmosféry doby: pozoruhodně dobré. Jakkoliv je děj poplatný době, nemohu se ubránit dojmu, že 1) se filmaři inspirovali imperialistickou produkcí žánru American Musical Comedy (dnes se tomu říká muzikál) a 2) Starci nejsou zase takovým originálem a mají svého přímého předchůdce. Kromě toho na filmu zaujmou dobové reálie Prahy jako např. auta na Karlově mostě, Bruselská restaurace na Letné, restaurace Barrandov v ještě provozuschopném stavu nebo ještě stojící Stalinův pomník. Kromě toho ve filmu vidíme ještě vlasatého basistu Jana Přeučila, trombónistu Jiřího Hrzána nebo na cestu k Národnímu divadlu se tázajícího Karla Augustu - všechny v jedněch z jejich prvních filmových rolí. Jako dobová výpověď věrné, díky technologii zapamatováníhodné, jako samostatně stojící film neobstojí... Lepší 1*.

    • 19.3.2016  23:36

    OK. Co bych na tomto filmu vyzdvihnul? Nevím. Proč bych měl vidět tento film znovu? Nevím. Proč bych ho měl někomu doporučit? Nevím. Proč bych si měl tenhle film pamatovat? Též nevím? Vlastně jedinou zapamatováníhodnou scénu zabila neautentičnost bokovek na T. Voříškové (a koukám, že nejsem jediný, komu to vadilo, že, Enšpígle :-) ). Takže možná kvůli této scéně si film pamatovat budu, ale jinak vlastně ani nestojí za komentář... Slabé 2*.

    • 15.3.2016  20:33
    Slovácko sa nesúdí (TV seriál) (1975)
    ***

    Některé díly jsou povedené, některé méně, druhá šestice lepší a celkově lehký nadprůměr. Mému vkusu se nejvíc líbila citlivá epizoda o Jankovi, kozím vrahovi (celkovému posmutnělému vyznění dopomohl zejména klarinetový hudební doprovod) a pak epizoda Hlt za tři krejcary, kterou považuji za nejvtipnější. Nemůžu říct, že bych ze seriálu byl kdovíjak odvařený, vlastně jsem chvílemi zíval. Ale jednou až dvakrát za život to vidět můžu - za kult ho nepovažuji, za nenapodobitelný originál ale určitě ano.

    • 14.3.2016  19:49

    Pocházím vlastně z venkovského prostředí a 90. léta se všemi jejich trendy v hudbě nebo oblékání ještě pamatuji. Divoké včely mi tak vlastně svým vizuálem připomínají moje dětství. Přesně takovouto vesnici pamatuju. Co se ale Bohdanu Slámovi podařilo navíc, to je přesné zpodobnění mentality venkovských lidí (což mi připomíná roky mého dětství, chlapectví i jinoštví, že). Zhmotnělá vidláckost a močůvka stříká z tohoto kousku na všechny strany. Kdo to nezažil a nepoznal, ten to asi nepochopí. Ale chápu, že i těm lidem, kteří to zažili a poznali, může přijít film jako celek nadmíru nudný, nezajímavý a především bez děje. Některé hlášky používám dodnes ("Máš okurek?" "To ne, to by smrdělo." "Jestli to takhle brousíš v té Praze..." aj.). Nechápu, co mají všichni proti Z. Raušerovi v roli Káji - ten trouba, který nejeví žádné známky duchovního pohybu, je vlastně hrozně k sežrání, protože přímo personifikuje zoufalost a bezcílnost počínání některých venkovských synků. I když bezcílnost je to určitě jenom z pohledu nás zhýralých naplavených městských floutků. Ovšem doba je už jaksi jiná, že. :-) Jinak Divoké včely jsou filmem, ke kterému jsem si cestu našel až postupem času.

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace