Vitex

Vitex

Vít Zapletal

okres Břeclav
a Praha

103 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 9 12 16
    • 14.5.2020  20:30
    Zrádci (TV seriál) (2020)
    ***

    Poslední díl to trochu vytáhl nahoru, ale...….. Půlka herců hraje slušně, půlka blbě. Půlka motivů ve scénáři je skvělých, půlka dementních... Kdyby to bylo o půlku kratší, bylo by to o dost snesitelnější.

    • 25.2.2020  01:28

    Co k tomu psát...? - Nejkratších pět hodin v mém životě (epilog pak je už trochu navíc). A těch patnáct, dvacet minut v poslední části, kde se prolíná Smrkovský, druhá pochodeň a úvahy o smrti... to je tak nečeské, tak nahé a upřímné, až se těžko věří, že je to součástí "českého filmu" a "české kultury".

    • 23.2.2020  16:01

    Vyšší dívčí scénografie, kamery, střihu, scénáristiky atd. atd. Psychologický film, který na to jde přes tělesnost, hmat a sny. Naprosto super.

    • 22.2.2020  22:57
    Šéfová (TV seriál) (2017)
    ****

    POVÝŠENÍ je best, pak to jde už trochu dolů a díly 11 a 12 vlastně nepočítám. Škoda totál-low-budget produkce, má to potenciál.

    • 19.2.2020  20:26
    Milenci (2008)
    *****

    Sedlo to dobře, tak akorát. Mám na tenhle konkrétní film jako divák asi obzvláštní talent. (Citátu jsem si nějak nevšiml)

    • 8.12.2019  17:15
    Špindl 2 (2019)
    odpad!

    Zaujalo mě, že ve zvukové stopě občas chybí atmosféry (šum okolí) nebo ruchy z prvního plánu (např. zvuk kabelky dopadající na postel). Nepovažuji to ale za tvůrčí záměr jako u Godardova Vojáčka, ale prostě za zfušovaný mix. Pod "sound designem" je v titulcích mimochodem podepsán kameraman / producent / střihač filmu Jiří Markvart, což vysvětluje mnohé... Ale jednou jsem se zasmál dokonce i na místě, kde jsem opravdu měl! :-)

    • 4.12.2019  10:39

    Nevím, jak pečlivě scénáristé téma prostudovali, nebo nakolik se naopak spolehli na licenci "inspirováno", ale nepřipadá mi to celé vůči sektě Dvanáct kmenů moc fér. Já o nich určitě nevím zdaleka tolik, co autoři (teda aspoň doufám, protože znám jenom historky své ženy z farmářských trhů na Míráku), ale příběh na mě nepůsobí věrohodně. Představte si, že jste farmář, který se rozhodl žít stylem 19. století (ano, včetně nedůvěry k evoluční teorii, sexuální výchově už ve školce a představě, že se s dítětem domluvíte bez "řízené frustrace"), chcete si v klidu pěstovat svoje biopotraviny, dojit krávy a zpívat náboženské písničky, a pak (prý o vás) někdo natočí snímek, kde máte bejvák jako milionář, chováte se za každé situace jako ve filmu THX 1138 a mlátíte své dítě rákoskou bez jakéhokoli důvodu. Taky celý náboženský kontext chybí. Není to fér, ten titulek na konci... Film samotný je dost náročný na udržení pozornosti - až tak, že jsem se v půlce několikrát úplně odpojil a místo sledování děje myslel na své věci. Předposlední scéna v jednom záběru je naopak filmařsky fakt super.

    • 30.11.2019  21:19

    Havlíček a Sabina v jednom, ale ve 20. století. A taky trochu Faust. Zapomenutý příběh, na kterém by se přitom daly krásně vykládat naše dějiny od 50. do půlky 90. let jako po másle. - https://plus.rozhlas.cz/jindrich-fairaizl-kazde-reseni-krome-smrti-je-jen-zdanlivym-resenim-6541809

    • 30.11.2019  13:03

    Není to vůbec špatné. Nejvíc film drhne asi ve vykreslení toho, co hlavní postava cítí k své sestřence a co se jí honí hlavou - celou první půlku to není moc jasné, ale vlastně to nakonec ničemu nevadí. Nevadí ani jistá rozředěnost scénáře, díky které těch pár zásadních vět a motivů zůstávají v paměti, nejsou zaneseny žádným balastem. Nejsilnější sdělení ale pro mě bylo vždycky v třetím plánu - chování sluhy k ostatním "níže postaveným", nechápavé pohledy číšníků, víceznačné dialogy jako "Ano"-"Ne."-"Ano."-"Ne..."-"Ano."-"Ne...", na kterých pak vlastně stojí celé vyznění filmu. (spoiler) Takový stručnější, holčičí a optimističtější Sladký život.

    • 22.11.2019  21:50

    Tak spokojené diváky jsem dlouho neviděl...

    • 4.11.2019  10:40

    Až do scény v letadle to bylo na pět (Arnieho moudra!!!)

    • 15.10.2019  08:50

    Nebezpečí je evidentní, ale dalo by se s tím ještě ledacos dělat. Nikdo s tím ale nic moc nedělá, nikdo ani pořádně neutíká, všichni zbytečně trnou v hrůze a navíc zapomínají na zadní vrátka. Jenom Tom Waits se chová "normálně". Symbolika poměrně jasná. Vystupte ze Samsáry, debilové.

    • 4.10.2019  12:20
    Joker (2019)
    ****

    (spoilery) Dlouhodobě mě zajímá představa filmu o někom, kdo toho od sudiček do života nedostal moc či skoro nic - ať už jde o fyzickou atraktivitu, rodinné zázemí, duševní zdraví nebo talent k čemukoli. A. Fleck je prostě celoživotně beznadějná existence a zdá se, že ani realizace v prostředí zločinu mu souzena není (přestože samozřejmě víme, co bude jakože následovat) - nedokážu si představit, že by tato postava, jak byla ve filmu vykreslena, mohla terorizovat celé město, střádat komplikované plány, oslňovat černým humorem, zkrátka nemá nic společného s Jokery J. Nicholsona a H. Ledgera (proto mi závěrečná scéna v léčebně přišla nadbytečná). A toho si zatím cením nejvíce. Toho, že tento Joker vlastně absolutně není cool, nebere zlo jako svou seberealizaci, ale spíš jako tu jedinou věc, co mu zbyla, přičemž dost dlouho váhá, než se nechá pohltit (pokud se vůbec kdy nechá pohltit, nechává se spíš jen několikrát vyprovokovat, v show chtěl podle mě původně zastřelit jen sebe). Joker je pro mě především působivým vykreslením beznaděje - a jde o to, že to není beznaděj jakkoli patetická, ani dramatická, a vlastně ani zajímavá - je to ta nejhorší beznaděj, která je prostě jen konstantní a blbá. Ano, je pravda, že Arthur mohl najít světlo, začít pracovat třeba v charitě a být šťastný, scénáristé mu to jenom nedovolili. Scéna s "propuštěním liliputa" pro mě ale podobné námitky vyváží. Bez ní by byl film poloviční.

    • 26.9.2019  21:15
    Neúplatní (1987)
    *****

    Myslím, že vidět film dřív, asi bych měl s mnoha motivy problém. A bylo by to správně. Ale jak stárnu, mám čím dál víc pochopení pro momenty, kdy se prostě "oprávněně fakt naserete"...

    • 13.9.2019  11:16

    Ze všech výhrad, které k Ptáčeti mám a které se týkají snad všech složek filmu kromě zvuku a kostýmů, zmíním jen jednu - podivný, nefunkční rytmus. Ptáče prý odkazuje k staré kinematografii, prý k Vláčilovi, Kachyňovi, Tarkovskému, Klimovovi. Ale jděte. Je to naprosto dokonalý představitel současného "festivalového stylu", který se vyvinul nepochopením, ale přesto napodobováním Hanekeho, Dardennů a kluků z Rumunska. Ptáče je vyprávěno jako každý druhý "festivalový film" a průvodním jevem je právě kodrcavý rytmus spojený s neschopností vést diváka k nějakému hlubšímu uvažování nad dějem nebo čímkoli jiným. Divák si prý vše domyslí sám, jenže v tom filmu není podnětů, které by nebyly jen banální, není herců, kteří by zavadili o dojem autenticity, snad kromě Dyblika a Peppera (a toho koně). Neurážejme Vláčila, Kachyňu, Tarkovského, ale hlavně, HLAVNĚ, v tomto konkrétním případě hlavně neurážejme Klimova srovnáváním jeho sofistikovaného expresionistického díla s připrdle mondénním Nabarveným ptáčetem.

    • 22.5.2019  22:38

    Za mě jeden z nejlepších filmů za poslední leta, celosvětově. Dokonalý scénář, elegantní funkční režie, skvěle pojaté postavy, silné emoce nejen ve finále. Na podzim i u nás v kinech.

    • 24.4.2019  01:23

    Třetí hvězdička jen za to důsledné využívání much v mizanscéně. Hrozná limonáda!

    • 16.4.2019  21:00

    Film, který funguje na principu "Takhle dopadnete, když budete brát drogy! - a ukáže obrázek lačného feťáka dokonale nasvíceného deseti osvětlovači a podbarveného dojímavou hudbou." Respektive, nefunguje.

    • 22.3.2019  10:07

    Těžko hodnotit... Jako drama to nefunguje vůbec, jako komedie až v poslední třetině, na dokument o vile Tugendhat je tam hodně zbytečných odboček. Tak třeba dvě, hlavně za tu opravdu (dadaisticky) vtipnou poslední třetinu (verze s dabingem).

    • 9.3.2019  17:24

    Zatím asi nejsnesitelnější komiksový film, co jsem viděl (ale neviděl jsem jich moc a Deadpoola nepočítám).

    • 26.2.2019  20:51

    (spoiler) První film, co jsem viděl, kde je hlavním hrdinou imaginární postava (což tady znamená psychologický, ne naratologický termín) a celý "reálný děj" zabírá asi dvacet vteřin stopáže. Super.

    • 22.2.2019  10:25

    Když Bob Geldof řekne "Ať jste bohatí nebo chudí, pošlete nám svoje peníze", působí to po skoro dvou hodinách filmu jako první projev lidskosti kohokoli široko daleko a taky je to první postava s nějakou věrohodnou motivací, do které se dá nějak vcítit.

    • 24.1.2019  22:28
    Narušitel (2019)
    **

    Natočit něco takového v sedmnácti a ještě to dostat do kin, klobouk dolů, což myslím zcela vážně. To ale neznamená, že ten film není totálně mimo ve vystihnutí zobrazované doby, naprosto ve všech aspektech, v každé scéně, v každém detailu. Herci hrají rezignovaně, jen Neškudla se snaží zachránit, co jde. Ale nejde to, scénář je příliš absurdní. Naopak mám pocit, že kdyby P. N. nehrál tak dobře, film by se přehoupl už úplně do nezáměrné komedie, což bych jako divák asi ocenil víc... Fungují jen scény, kde letadla prostě letí a nic víc se dějově neděje, ale i ty jsou příliš dlouhé a oslabuje je všudypřítomná hudba.

    • 18.1.2019  00:05
    Kursk (2018)
    ***

    Naivisticky humanistický film, který "bojuje proti komunismu" (!!!!!) stejným stylem, jako proti němu bojují mnohé porevoluční české filmy, což bych od belgicko-lucemburského filmu tohoto dánského režiséra opravdu nečekal. Mohl to být klaustrofobický thriller z potopené ponorky nebo dojemný film o beznadějném čekání manželek nebo politické drama o nemožnosti prosazení odvážné humanistické myšlenky ve zkostnatělých armádních strukturách, místo těchto variant nebo kombinace dvou z nich je to bohužel všechno dohromady, ale tím pádem pořádně nic...

    • 2.1.2019  23:46
    Roma (2018)
    ***

    Lhostejnost ze všech stran, i z mé.

    • 5.11.2018  10:54
    Nepřátelé (2017)
    ****

    Snímek obsahuje mnoho fascinujících scén, celek není úplně dokonalý (největší problém jsem měl se ztvárněním postavy Rosamund Pike a několika klišé), ale rozhodně velmi podnětný jako esej o Američanech - o původním obyvatstvu, o vítězích nad nimi i o dnešních bílých mužích, kteří to vše reflektují. Pro mě nejsilnější jako zpráva o tragice služby státu ("It´s my job."), který v průběhu let požaduje poměrně protichůdné věci (emoce).

    • 11.10.2018  22:12

    Příliš mnoho zajíců, myslivcova smrt. Pod dokonalým povrchem nečekaně banální "sdělení" o tom, že ženy astronautů trpí a že nejlepší astronauti jsou ti, jejichž emocionální projevy se nejvíce blíží strojům. Výjinečné jsou scény z letadel a raket, jejich střihové a zvukové řešení, kdy je vše zabíráno z perspektivy Armstronga, protáčející se číslice na přístrojích, ven vidíme jen malým okénkem - bohužel ale kromě finální cesty na Měsíc, která je naopak řešena "normálně epicky" a film v této fázi už příliš spěchá, uvědomujíce si, že diváci už sedí v kině přes dvě hodiny. Rezonovaly ve mě jen Armstrongovy reflexe smrti, vrcholící Kennedym v televizi, to bohužel ale není ústřední linie vyprávění. Měli vsadit víc na filosofii, než na emoce.

    • 20.9.2018  22:03

    Z Idy jsem zvládl něco kolem patnácti minut, tady to dopadlo mnohem líp - viděl jsem to celé. Do půlky mi to dokonce připadalo jako moc dobrej biák. Mám rád elipsovité vyprávění. Ale tady elipsy negenerují významy. Negenerují kromě pocitu promarněného potenciálu nic. Pawlikowski je spokojen s málem, šťastný to muž. Kamera nádherná. Zvuk super.

    • 28.8.2018  14:16
    Jan Palach (2018)
    ****

    ...čtyři hvězdy, ale klidně i pět, pokud to bereme jako doporučení, jestli na film jít. (spoilery) Celou dobu to trochu drhne a střídavě zároveň projevuje znaky filmařské úrovně u nás málo běžné. Stoprocentní je asi jen kamera a výprava. Největším problémem je podle mě zobrazení Pražského jara, protože depresi po srpnu 68 jde podle mě zobrazit jen kontrastem k euforii před srpnem. Tady ale všichni přijímají proces demokratizace tak nějak samozřejmě, čtou si v novinách o probíhajících změnách jako by si četli aktuality ze sportu. Maminka pak Palachovi říká o invazi taky spíš jako by mluvila o počasí nebo o tom, co dneska uvaří k večeři. Zkrátka, ve tvářích herců velmi často nejsou adekvátní emoce. Nejdivnější je to asi na brigádě ve Francii, kdy pár týdnů po invazi je Palach úplně v klidu, jako by se vše odehrálo už před lety. To všechno má pak vliv na "pochopitelnost" jeho činu. Člověk si říká, že emocionálně vlastně vůbec nechápe, proč to chce udělat. Proč je najednou tak radikální, když dvě třetiny filmu působil spíš nezúčastněně. Díky tomu na mě pak poslední záběr, "po činu", působil jako probuzení a vystřízlivění z předešlé umanutosti. Jako by si Honza oddechl, že s konečnou platností překonal strach a opravdu to dokázal, a zároveň si uvědomil, že to byla všechno strašná blbost. Nevím, jestli byla záměrem tvůrců tato interpretace. Každopádně to bylo velmi silné. Celý film pro mě tak trochu existuje jen kvůli této závěrečné scéně, možná jen závěrečnému záběru a zvukové stopě při titulcích, kde jedna jediná věta Jana Procházky ze záznamu působí emocionálněji než 90% předchozího filmu.

    • 11.7.2018  23:07
    Domestik (2018)
    ***

    Těšil jsem se, poměrně dost. Co jsem si ale o postavách pomyslel v prvních deseti minutách se až do konce prakticky nijak nezměnilo. (spoilery) Je to prostě film o tom, jaké to je, když spolu žije idiot a stroj. Oba už ke konci hodně zvrací. Není to vůbec překvapivé, pokud to roztáhnete na 117 minut. Velmi mě bavily jednotlivé záběry, jak jsou vymyšlené. "Efektnost" jsem přijal jako princip vyprávění, s tím jsem taky problém neměl. Pak ale člověka zarazí množství rozostřených záběrů v druhé půlce filmu, které plní prakticky stejnou funkci jako švenky na noční stolek či postkoituální cigarety v prvorepublikových filmech: Domestik se tváří radikálně, nakonec ale často vyměkne a sex a nechutnosti divákům ukazue v autocenzurované formě. Moc se mi líbily kompozice záběrů, ale jejich barevná koncepce a scénografie celkově nedržela stejnou laťku. Zvuk jakože super, ale často velmi jednoduchou formou obstarával to, co by měl film generovat součinností všech svých složek, ne jen tlačením na pilu zvuku. Myšlenka snímku moc pěkná, ale stejně jako s těmi postavami, od desáté minuty nenastane už žádné překvapení... Zbývá jen zopakovat, co bylo napsáno už vícekrát: z Adama Sedláka něco bude.

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 12 16