Tatatranka

Umím zastavit čas. A v tom pozastaveném čase jsem schopna a ochotna zvěčnit symfonii okamžiků. - Tři hvězdy za zbytečně dlouhé přešlapování v první třetině. Druhá polovina je fantastická.

Město a ulice přidělené životu skupin, menšin, samotářům. Ulice jsou sopky s erupcí emocí, které rozpohybují i to zdánlivě neměnné. Scorcese, ta jeho kamera, která ty hučné ulice dokáže pozastavit, zaostřit na detail, podívat se na to, o čem se zrovna mluví, co se cítí. Kamera, která vytahuje člověka z kraje jeho samoty a pomalu ho posouvá dovnitř, než jej vynese zase ven a záběr mizí.

Křehká road movie plná úsvitů. Úsvitů, ve kterých je zdánlivě člověk s hoře přehoře  sám na zdánlivě cyklické, okružní jízdě životem. Křehké.

Barvy, když na vyblednou, srdce to bolí. Pojďme si zazpívat, ať se to hojí. (..)

Někdy mě ta plochost překvapí. Život umí být plochý. Někdy jsme ploší.

Bonmot Kdybych žila v New Yorku, musela bych potkat Fran Lebowitz. Kdyby Fran Lebowitz žila v Praze, musela by potkat ona mě. (Předstírejme, že je to v pořádku) Bonmot: Kdyby Fran Lebowitz žila v Praze, věděla by, že kontejnery uprostřed náměstí, chodníků, ulic i řek jsou čistě kulturní záležitost. Kdybych žila v New Yorku, řekla bych jí to samé. (Kulturní záležitosti) Bonmot: Kdybych žila v New Yorku, potkala bych Fran Lebowitz v hromadné dopravě a dělala bych, že ji nevidím. Kdyby Fran Lebowitz žila v Praze, patrně mě potká v hromadné dopravě a bude dělat, že mě nevidí. V tomto případě by to bylo vzájemné.  (Městská hromadná doprava) Bonmot: Kdybychom se s Fran Lebowitz potkaly v New Yorku nad proměnou jejího oblíbeného veřejného místa, patrně nás to nabije stejnou energií jako setkání nad proměnou veřejného místa v Praze. A nebudeme si se sebou a spolu vědět rady. (Rada územního plánování) Bonmot: Kdybych se s Fran Lebowitz střetla v Praze nebo New Yorku a já byla na kole, pravděpodobně mě z něho skopne a řekne Na zdraví!.  (Odpor sportu a zdraví) Bonmot: Matrice vděčíme za to, že existuje teoretická šance potkat se naživo. (Pozn. Tomuto bonmotu moc nerozumím. Matrika) Bonmot: O knihovních službách víme obě své a víme toho dost. Měly bychom se s Fran Lebowitz potkat. V New Yorku, ale klidně i v Praze. (Knihovnické služby)

Nejdrsněší věznice, nejdrsnější tržnice, nejdrsnější člověk pod nejdrsnějším sluncem na Zemi. Bez ohledu na produkci, která se zaměřila na nej, je mi ta sonda do hlubiny zdí sympatická; zlem, které bývá stejné a jen se variuje, a jinakostí trestu. Zločin a trest podle toho, jak se kde vezme. - Vrátila jsem se do dětství, ke snovým útěkům z vězění domova, ke schovkám v ruinách pivovaru uprostřed města, i když ho zbourali, utíkala jsem dál a v odřescích cihel hledala poklady té svobody.

Úctivé.

Po Ženách v běhu jsem měla chuť s během seknout, po Teroristce bych leckterý hrdelní zločin klidně a imaginárně mohla spáchat. Moc se stydím. Ivy Janžurové je mi líto. Českého filmu už ne.

Pravděpodobně jsem unavená z filmů, které skutečnosti hoblují hrany a lakují je laskavostí, až srdce bolí.