Gereth

Jeremy Gardner je můj nový hrdina. O filmu jsem předem nic nevěděl, promítání bylo naslepo a úvodní scéna nasvědčovala nějaké nezávislé drama o jakési ztracené existenci. Když ale skončila, už jsem měl naprosto jasno. Takhle se mi do vkusu a nálady dlouho nic netrefilo. Pro každého kdo má rád prosluněné roadmovie, kdo se někdy ocitl v situaci, kdy se absolutně všechno podělalo a po ruce zbyla pouze láhev alkoholu a kamarád v podobném srabu. Pro každého, kdo je schopen problémy valící se ze všech stran řešit lehnutím si do trávy a pozorováním pohybujících se mraků. Pro ty, kteří si alespoň jednou položili otázku: "Jak je vůbec reálně možné, aby se mi něco takového stalo?". Pro milovníky absurdního humoru, písničkových soundtracků a zejména pak osamoceného tancování v obýváku. No a pak pro ty, kteří si standardně uprostřed konverzace uvědomí, že jsou nejspíš asi z úplně jiného světa. Blíže k realitě než se na první pohled může stát. Fascinovalo mě, jak se z lehké sluneční komedie často stávalo psychologické drama, z kterého mrazilo více než z leckterého hororu. Prosím sequel. // 90%

Unikátní dílo. Dobře napsaná, zahraná a vypointovaná konverzačka dokáže přikovat k židli více než dvousetmilionový blockbuster. A všech 12 rozhněvaných můžů předvádí výkony hodné zapamatování. Jediné co mě mrzí je, že jsem se k tomu dostal tak pozdě, a tak jsem většinu twistů znal předem z důvodu velmi častého recyklování děje pozdějšími filmy. Za těch 55let tento snímek neztratil nic ze své poutavosti a aktualnosti. // 95%

Tento zásah entuziasmem doporučuju kdykoliv budete v životě potřebovat povzbudit. Je to jednoduchý tanec s pozadím v podobě různých míst světa, ale sálá z toho neuvěřitelné množství energie a optimismu. Okamžitá touha někam vycestovat zaručena. // 90%

Hlavní rozdíl mezi Lutherem a většinou ostatních krimi je ve výstavbě příběhů (i těch epizodických). Standardní krimi má za jeden díl obvykle jednu vraždu/únos, spoustu podezřelých, hrdina má neomezené prostředky a postupnou eliminací oněch podezřelých nakonec vraha odhalí, dopadne a případné unesené zachrání. To vše se děje ve sterilním prostředí, daleko ode všech ošklivostí, které vrah páchá. Tady po několika dedukcích už máme my i Luther (ten si je na můj vkus občas jistý až moc) jasno a tak jde hlavně o to, jak a za jak dlouho bude vrah dopaden. A kolik toho stihne napáchat. Právě princip hry o čas, kdy vidíme, co všechno za svinstvo psychopati páchají zatímco se je snaží detektivové dopadnout, je na Lutherovi tak přitažlivý. Je cítit, jak pak každá další smrt těžce dopadá na záda vyšetřujících a jak snadno je to pak táhne k temnotě. A DCI Luther už jí je zatraceně blízko, ne-li uvnitř. Tady pak nastupuje unikátní vztah Alice/Luther, kde se zdá, že ona jediná ho v určitých věcech dokáže pochopit. Proto mě opravdu mrzí její dost nevyužitý potenciál v druhé serii. Linie s mladou prostitutkou jí ani Ianovi nesahala ani po kotníky. // Nejoblíbenější postava: Alice Morgan // 1.serie: 95% // 2.serie: 75% // 3.serie 75%

Zřejmě nejkomplexnější a nejrealističtější krimi, které je v seriálové rovině k dostání. Pomalejší tempo je nutností k detailnímu prokreslení charakterů a k tomu, abychom věděli, jak to doopravdy funguje. Jde se na to zeširoka, ale když se po pěti seriích ohlédnete, připadá vám, že už jste v Baltimoru zdejší. Zdroje jak lidí, tak prostředků se tu neberou jako samozřejmost, dobrá policejní práce se tu nebere jako samozřejmost a rozhodně se tu nebere jako samozřejmost úspěch. On se totiž často ani nedostaví a když už, tak dosažený skrze spoustu kompromisů a vedlejších škod. Nejsou tu žádné dokonalé kladné postavy, jsou tu jen obyčejní lidé snažící se protlouct, uživit a při tom třeba čas od času i udělat kus práce. The Wire je pohled za oponu. // Nejoblíbenější postava: Omar Little // 1. serie: 100% // 2. serie: 90% // 3.serie: 95% // 4.serie: 95% // 5. serie: 95%

Tak jsem si to po zhruba osmi letech pustil znovu s tím, že dneska už to budu brát jako průměrnou akční oddechovku. Zdejší hodnocení jsem bral s rezervou kvůli všeobecně panující nostalgii vůči podobným hitům z dané doby. Děj, počínaje už hned první wtf scénou je dost churavý a jde víceméně akorát o to, dostat našeho (anti)hrdinu do co největších sraček a sledovat jak se z nich dostane. Všechny rádobychytré a objektivní řeči stranou, dostává se z nich způsobem, který divákovi (a často i padouchům) nenechává žádnou šanci zachovat si vážnou tvář. Smál jsem se od začátku až do konce snad nad každou větou, která z hlavní dvojky vypadla. Přemýšlel jsem, jestli byl za posledních 5 let natočen film s podobně drsným a zároveň vtipným hlavním hrdinou. Nic mě nenapadlo. Teď abych všechny ty filmy s Willisem sháněl znovu. // 90%

Tento příběh života má takovou hloubku, jakou v něm dokážete najít. Může být uklidňující, rozjímavý a nabízí spoustu témat k zamyšlení, pokud jste alespoň z části duchovně zaměřený člověk. Stejně tak bych ale teď na místě dokázal vyjmenovat hned několik lidí, kteří si potrpí na kvalitní filmy, nejsou v žádném případě hloupí, ale o kterých vím, že by jim tato alegorie určitě nesedla, že by je i přes svou relativně krátkou stopáž nudila. Popravdě se divím, že se zde nachází tak malé procento negativních názorů i hodnocení a do jisté míry z toho podezírám jméno režiséra a zemi původu. Nicméně díky mé obecné životní pomalosti, schopnosti zírat do prázdna i desítky minut a posedlostí hledat za každou věcí věc jinou, často takovou, která se tam ani nenachází, byl toto pro mě jeden z nejsilnějších filmových zážitků. // 95%

Při sledování jsem se postupně rozplýval nad překrásnou pokroucenou originální animací, přiléhavou hudbou a všímavým smyslem pro detail. Nad prostou schopností rozhlédnout se kolem sebe a nechat se fascinovat obyčejnými maličkostmi. Nepatrnými chybkami jindy tak zbytečných věcí. Už v tuto chvíli jsem si říkal, jaký to je pěkný filmek. Nicméně ač zahlcen zvláštností, absurditou, bizarností, infantilností a dalšími věcmi, které mám na filmech tak rád a které často musím obtížně hledat, stále jsem nebyl chycen. Na židli jsem se pořád ošíval, má mysl často těkala od obrazovky. Přišlo mi to zajímavé, ale stále poněkud mdlé. To se ale s postupně ubíhajícím časem začalo radikálně měnit. Jak byli hlavní "hrdinové" postupně vláčeni všemi kouty jejich potemnělé duše, začal jsem žít jejích příběh s nimi. Tito dva pokažení lidé totiž vyzařují tolik emocí, o kolika si většina herců v dramatech může nechat jen zdát. Když příběh vrcholil, byl jsem tam s nimi. Věřím, že kdyby ke mně v tu chvíli v reálném světě někdo přišel, nebyl bych schopen reagovat. Když film skončil, ještě stále jsem strnule koukal do titulků a když skončily i ty, celý konec jsem si pustil znovu. Pořád mi něco chybělo. Odešel jsem od obrazovky a zkoušel dělat jiné věci. Moje myšlenky se ale neustále vracely zpět k tomuto dílku. Opět jsem se posadil k počítači a několikrát si znova pustil některé scény. Nakonec jsem musel upravit hodnocení směrem nahoru. Nenechte se zmýlit. Max není dokonalý, Mary není dokonalá a ani spolu, tvořící tuto animovanou sondu do světa osamělosti, nejsou dokonalí. Nicméně stačili panu Elliotu na to, aby mě z reálného světa vykolejili ještě na několik hodin po skončení jejich příběhu. // 90%

Nikdy nebylo zabíjení zombíků tak zábavné! Dlouho jsem nezavadil o komedii, kde bych se smál od začátku až do konce. Tady jsem jí konečně dostal. Drsňácký, hláškující Harrelson, pravidla, dvojice nevěřícných sester, Murray, buchtička, tento film toho má tolik, že sepsání toho všeho by trvalo déle než shlédnutí filmu samotného. Konečně někdo zase pochopil, že je lepší udělat 80timinutový nářez, než se snažit do toho narvat kde co a nápálit to na dvě hodiny. Děkuji, děkuji // 90%

Přál bych si mít odvahu jako Christopher McCandless. Odpoutat se, nechat vše zasebou a jít. Stát se Alexem Supertrampem. Nedokážu si představit ten pocit. Sedět uprostřed neposkvrněné přírody. Sám. Široko daleko nikoho, kdo by dokázal promluvit lidskou řečí. Ultimate freedom. Vím, že se kdykoliv může cokoliv zvrtnout, že smrt může přijít v každém okamžiku. Není ale toto přesně ten způsob života, který si každý přejeme? Takový, kdy každá vteřina je opravdová? // 95%