Deeus

No ty kráso! Moje dosavadní zkušenost s východoasijskou hranou tvorbou z posledních let je korejská zombie “pohádka” Kingdom, pár japonských věcí a starší dabované čínské komedie (Šaolinský fotbal, Kung-fu mela) ale tohle mě teda rozmetalo. Pokud skousnete jazyk, na který nejste zvyklí, a nevadí vám “béčkové efekty” čínského hopsání po střechách nebo náhlé přiblížení kamery do obličeje bojovníka, ze kterého chytáte záchvaty smíchu, tohle se vám bude líbit. Boží kombinace skvělých postav, úžasného příběhu, neočekávaných zvratů, napětí, duchařina, akce, romance (ehm, chci říct, “soulmates”), nádherná hudba, kostýmy, prostředí... Čínská cenzura odvedla svou práci, ale popravdě, tady mi to fakt nevadí, protože chemie se tam vysloveně zhmotňuje ve vzduchu. Po pár epizodách jsem si The Untamed (na Netflixu, pokud si přehodíte na anglickou verzi) překřtila na “teplé čínské elfy”, což je fakt skoro žánr a minimálně to hodně vypovídá. Je v tom láska, rodina, přátelství, meče, souboje, hudební magie (!), detektivování, fakt boží porce vtipu, rozseká to vaše srdce na kousíčky a zase ho složí dohromady. To, co se na začátku tváří jako černobílý epos se záporákem, který se bude otravně potloukat na scéně až do konce, se změní z “všechno se změnilo, když zaútočil Národ ohně” v jednoduše epický shitfest. Jediné, co musíte překonat, jsou celkem komplikovaná čínská jména (vyplatilo se mi číst pár měsíců před tím kousek komiksu). Na čtrnáctidenní karanténu jednoznačně skvělá volba, pokud máte dostatečnou zásobu kapesníčků. U mě absolutní nadšení a kam se hrabou všechny ostatní současné fantasy seriály, vyjma Witchera, u všeho ostatního teď umírám nudou!