Mr.Husts

Boyka je zpátky a rozkopává to tak jako nikdy dřív, namakal svojí zatím nejlepší formu a souboje jsou posunuty ještě o úroveň výš než v předchozích dílech, u některých tríčků v ringu zůstává fakt rozum stát, gravitace není pro Scotta Adkinse žádným limitem. Trojka byla příběhově určitě na lepší úrovni, tady nějaký propracovanější zvraty nečekejte, spíš jde o klasický fighterský béčko, oscarovej propracovanej příběh ale od filmů se Scottem opravdu nečekám. Stačí mi s hubou u země pozorovat jeho perfektně natočený a choreograficky zpracovaný souboje. Pokud tedy máte jeho roli nasranýho, agresivního, lítajícího rusáka rádi jako já a užíváte si vizualní orgie s úžasným střihem a souboje, kde vidíte krásně každej pohyb a antigravitační trojitej kopanec jedná se určitě o přesně takový pokračování, na jaký jste čekali.

Pro mě absolutní velkolepá hudební pecka, která ve mě v kině vzbuzovala pocity vyskočit a začít rozjíždět brutální kotel a ztratit několik končetin. Každý fanoušek bude chrochtat blahem, protože film je v podstatě jen 90. minutový epicky natočený koncert a vedlejší děj zasahuje skutečně minimálně a když už tak bez přestání hudebního doprovodu, výběr songů se povedl, ocenil bych bez problémů i přídavek, nicméně ty nejznámější pecičky zahrány byly a to některé i lépe než na albíčkách( Masters of Puppets). Každopádně se nenechte zblbnout hodnocením, na film nechoďte pokud nemáte skupinu rádi, pokud čekáte nějaký smyslupný příběh, či epické 3D vychytávečky, které vás donutí lítat v kině a blinkat. Trough the Never je zkrátka záležitost čistě hudebního rázu a dá se označit jako hodně brutálně natočený kurevsky dobře zahraný koncert s vedlejší lehce přijebnutou kraťoučkou dějovou linkou, která nijak neurazí. Můj zážitek byl Imaxem silně podtržen, takže doporučuju stažený kinorip smazat, zvednout prdelku a užít si hudební a vizuální orgasmus on the BIG SCREEN.

Superman shodil červené slípky a s nimi i stupiditu, která ho po většinou doprovázela. Už žádné sledování upoceného krypla v saku, co si sundá brýle a nikdo ho nepozná. Žádné zachraňování chromých babiček před lupiči a podobné slabounké dějové prvky. V Man of Steel se jede na plno už od první minuty a nedostane se nám ničeho jiného než absolutně velkolepé výpravy odehrávající se ve dvou světech, epických bojů, kde sebou nezničitelné kryptonské svině házejí jako s hadrovými panáčky skrz budovy a zničí všechno co jim stojí v cestě, sexy Cavilla po vysokoproteinové dietě v konečně brutálním obleku a v neposlední řadě kurevsky brutálního soundtracku od Zimmera. Hvězdičku přidávám, protože v rámci Supermana 100% lepší a velkolepější, než všechny předchozí pokusy s frajerama ve slipech, co nevychytaly množství nanášeného gelu.

Těšil jsem se na Pain and Gain opravdu dlouho a čekal jsem odlehčenou akční komedii pro všechny správné milovníky železa. Dostalo se mi však něčeho zcela jiného a jsem za to rád. Film je psychologické, temné drama o partě bodybuilderů, kterým skutečně totálně jeblo v hlavě způsobem jaký jsem ani náhodou nečekal a to co ve filmu předvádějí asi způsobí nevolnost mnohým slabším povahám. Velmi zajímavý snímek ukazující nám originálně v hlavních rolích záporné postavy a jejich myšlenkové pochody s jak se dalo čekat charismatickým a na jedničku hrajícím Dwaynem a pro mě velmi překvapujícím Wahlbergem, který konečně předvedl, že umí zahrát i něco jiného než hodňoučké a nudné kladné postavy a to totálního psycho magora jehož jebání v hlavě je slast sledovat, navíc s těmi několika kily navíc mi je hned mnohem sympatičtější, naprosto bezpochyby jeho nejlepší role.

Pokud pro vás tohle nebyl jeden z nejsilnějších zážitků v rámci audiovizuální tvorby, je čas zamyslet se nad vaší pozicí ve společnosti. Respekt všem vegetariánům a veganům. Smrt v utrpení všem co se dopouští nerespektu a tyranie na jakémkoliv druhu této planety. Navíc velice příjemný doprovodný komentář u kterého pro mě byla totální rána do hlavinky když jsem zjistil že patří zmrdovi z gladiátora, Joaquinu Phoenixovi. Nádherný andělský hlas!

Tohle byla skutečně pecka. Jakože seriál už nějaký pátek nesleduju a mangu nečtu z důvodů totální překombinovanosti a přijebnutosti, rozhodně nelituju, že jsem na Road to Ninja našel odvahu. V mnoha věcech příjemně dojemné a nostalgické (Naruto a jeho dospívání bez rodičů), originální (celková hlavní dějová zápletka mi příjde bezva :) a hlavně vtipné (perverzní Lee, dominantní Hinatka). Naruto filmy pro mně byly vždy jen slaboučkou jednohubkou k super seriálu, Road to Ninja je prodle mě ale MNOHEM lepší, než ty prasečiny co se v manze dějí. Moc jsem se bavil a zavzpomínal na časy, kdy byl ještě seriál naprostá pecka.

Jejich hudbu jsem měl moc rád, po zhlédnutí jsem si zamiloval i skupinu a jednotlivé členy, protože to jsou milí, energetičtí a do všeho se po hlavě pouštějící kluci. Na hudební dokument až neuvěřitlně nádherné zpracovaný snímek, po kterém budete bandě závidět každý den jejich života na tour.

Na pět bych v průběhu nepomyslel, protože mi nějak do tří čtvrtin filmu chyběla hlavní dějová linie, ale po tom konci nemůžu jinak. Jsem moc labilní na neopětihvězdičkování toho dojemného konce vhánějícího mi do oček potůčky slz a do srdíčka hřejivý pocit dojetí. Jet Li je frajer.

Pecková psychárna zaměřená na proměnu civilizovaných lidí na prohnilé, zvířecími pudy poháněné bestie a tyhle proměny já prostě kurevsky miluju, užívám si je v každém seriálu/filmu a zde je jím věnována celá dvouhodinová dějová linie, takže jak by mě nemohl naprosto dostat. Milo Ventimiglia je pan herec a spolu s jeho filmovým bratrem tu předvádí neskutečně nádherné prasárny nutící nás polemizovat o tom, jestli je zcela duševně v pořádku i v reálu. Nádherné vymanutí ze škatulky roztomilého, hodného kloučka v Heroes. Nízké hodnocení absolutně nechápu, pokud někomu vadí, že se ve filmu neřeší k jaké katastrofě došlo apod. by se měl zamyslet nad tím, o čem film ve skutečnosti je. Já tohle pojetí velmi přivítal a jsem toho názoru, že divák nemusí vědět úplně vše, jen se nebojme nechat fantazii pracovat. Polopatické vysvětlování každé dějové linky je dost nudným stereotypem za který rozhodně nestojí za to bojovat a snižovat hodnocení filmům, které jsou originální. Divide je prostě pecka plná prohnilosti a hnusu, který v sobě má každý z nás a na plno se projeví až v podmínkách podobným těm ve filmu. Nebojte se pokochat tím, co se z vás a vašich nejbližších může snadno stát.

Seriál mě sice už od začátku zaujal, ale že se z toho postupně vyvine taková řežba, že když v každém díle ukážou byť jen 5 minut z ostrova tak se budu klepat nadržeností jak malý Jarda zkoumající zákoutí svého těla jsem rozhodně nečekal. Prvních pár dílů se Arrow tvářil jako průměrný superhrdinný akčňák plný klišé, který nám toho moc nenabídne , ale čím víc se příběh ostrova a Olivera Queena poodhaluje, tím víc seriál žeru a žasnu nad promyšleností příběhu. Naprostá pecka a Mannu Bennet, pro mě nezapomenutelný Crixus je tady konečně ve svojí další zběsilé roli prostě geniální.