Satan

Nepříjemný film plný obnažených životních pravd a pořádné dávky cynismu. Napoprvé dechberoucí, nejednoznačné, těžko uchopitelné. Napodruhé totální filmové dělo. Životní role Daniela Day-Lewise, který je GENIÁLNÍ!

Funguje to skvěle ve všech rovinách. Funguje to jako přírodovědecký dokument s krásnou vizuální stránkou, funguje to jako životopisné dílo jednoho významného přírodovědce a dokumentaristy a hlavně to funguje jako závažné a alarmující svědectví jednoho moudrého muže, který zasvětil celý svůj život pozorováním a zkoumáním přírody. Tohle by měl vidět každý a každý by si z toho měl něco vzít. Jinak bude život našich dětí velmi, velmi smutný...

Po druhém, pečlivém zhlédnutí reviduji komentář a snižuji hodnocení. Pevně jsem věřil a doufal, že po dalším zhlédnutí mě Nolan dostane a vše bude dávat smysl, ale...Tenet působí jako návrh scénáře, nikoli jako výsledný produkt. A tím nemyslím jen neustálou redundanci informací a komplikovanost děje, ale i přepáleného Branagha, křečovitý humor anebo velice cheesy osudovou romantickou podzápletku. Aby se mohl divák bavit a užívat si promyšlený blockbuster, musí alespoň částečně držet krok s děním na plátně. Tady se stal Nolan natolik ambiciózním/arogantním, že chce a potřebuje toho tolik říct, že se vše podřizuje hlavní misi, splnění úkolu a na vysvětlovačky, představení postav nebo dokonce vedlejších linií příběhu již není čas. Vyprávění je natolik vrstevnaté a informací je tolik, že je napoprvé NEMOŽNÉ a napodruhé KOMPLIKOVANÉ pochytit vůbec co se ve filmu stalo a děje, natož abychom stihli pochytit všechny náznaky a detaily v dalších plánech. Zatímco Počátek vysvětloval až příliš, Tenet nevysvětluje téměř vůbec. Tenet budou milovat cinefilové a studenti filmové vědy. Naopak běžný divák bude zřejmě tápat a nad tou vrstevnatostí a komplikovaností ohrne nos a přestane ho děj zajímat. Já jsem někde napůl - má to geniálně vymyšlený koncept a unikátní fikční svět, řemeslně je to dechberoucí (díky bohu viděno v kině) a za posunutí naratologických hranic velký palec nahoru. Potřetí si to už ale nelajznu a zůstanu u hledání vysvětlovacích videí, diagramů, grafů a náčrtů dějových linek. To mě totiž baví víc než se na ty dvě a půl hodiny hrnoucích informací dívat znova.

Docela chytrá moderní překopávka staré klasiky od Hitchcocka, ve které dominuje král devadesátek Michael Douglas. Zatímco Vražda na objednávku však geniálně graduje až do odhalení zločince, Dokonalá vražda sklouzává ke klišé, povrchnosti a dává zapomenout na velmi dobře rozjetou první půlku filmu.

Drama s přesahem řešící závažné společenské téma i po těch letech má co říct už kvůli univerzálnímu lidskému jednání a prací s archetypálními postavami. Mezi nimi ční zásadový Gregory Peck, který po právu odešel s Oscarem. Natočené je to na 60. léta svižně a s velmi povedenou hudbou. Škoda jen, že první polovina se docela táhne a až příliš je věnována dětem. Druhá polovina je od incidentu na ulici mnohem sevřenější a atmosféričtější. Samotný závěr pak působí jako nutný dodatek, aby se ospravedlnila první půlka. Každopádně i tak velice dobře vystavěné soudní drama.

Nedosahuje to sice topových filmů Hitchcocka, ale má to skvěle vyšinutého magora Roberta Walkera, který trochu funguje jako mírná předloha daleko slavnějšího Normana Batese s "daddy issues". Prostřední část se sice vleče a má to pár děr, ale začátek s vraždou i závěrečný tenisový zápas s bitkou na kolotoči to skvěle vyvažuje. Škoda, že se z GENIÁLNÍHO nápadu a zápletky nepodařilo vykřesat ještě o něco víc. Jeden z filmů, který by byl po těch letech zralý na remake, protože už tehdy má určité blockbusterové proporce včetně příjemně ironického a cynického smyslu pro humor.

Tady se Hitchcock moc vyřádit nemohl - adaptuje se tu totiž divadelní hra o pár postavách a jedné "klíčové" (haha) místnosti. Scénář se zaplétá, nečekané zvraty fungují, ale na všem se podepisuje ta divadelnost a teatrálnost v zásadních momentech. Herecky bezvadné, zápletka skvělá...ale ten úmorný půlhodinový set-up podráží celému filmu nohy. Poslední třetina výborná.

Vše je podřízeno přehyperstylizované audiovizuální stránce, která je sice opulentní a bombastická, ale časem se nechutně dotýká kýče...Vyprávění je až směšně tajuplné (odhalování Gatsbyho minulosti) a překombinované (Maguirova postava v podstatě zavazí a jen všemu přihlíží), zápletka až nudně obyčejná (milostné drama). Z téměř dvou a půl hodinového filmu vytípněte pár pěkných wallpaperů a stáhněte si soundtrack. Zbytek je naprosto regulérní nuda a šeď.

Nemůžu se ubránit pocitu, že každý podzim odteď budeme mít uhlazené retro pro masy. Styčných bodů Le Mans s Bohemian Rhapsody je totiž docela dost - uhlazené retro s vhodně doplněnými digitálními triky, životopisný příběh dle skutečné události, poměrně velkorysý rozpočet a finální tah na branku. Je to přesně tak krotké, návodné a uhlazené jako Bohemian Rhapsody, ale přesto Baleovi i Damonovi budete fandit a tu chlapskou jízdu řvoucích motorů si řádně užijete, protože je to prostě poctivě natočené. Jen jsem měl problém s dodatkem, protože posledních 15 minut šlo shrnout pár větami v závěrečných titulcích. I tak ovšem spokojenost. [Přesná stopáž: 153 min]

Žánrová škatulka teenage komedie naplněná k prasknutí Martyho trademarky a zvrhlým smyslem pro humor. Na poli nezávislé produkce malý zázrak, protože ten ukázal, jak to v českém rybníčku je. K smysluplnému a dramaturgicky funkčnímu filmu potřebujete totiž pouze mít dostatek nápadů a přemýšlet v intencích žánru. A to Marty Pohl měl a udělal. Párty Hárd je samozřejmě vzývané za svůj nekompromisní humor a smrtící hlášky, ale hlavně pracuje s pointou, má GENIÁLNĚ napsané a v rámci možností zahrané (především vedlejší) postavy a trvá příjemně plynoucí hodinku. Tahle bizarní komedie strká všechny ty prcající Langmajery, seladony Vašuty a pitvořící se ženské v péřovkách na zasněžených kopcích hravě do kapsy, a to dámy a pánové s nulovým rozpočtem a poloprofesionálním štábem. Dejte příště Martymu pár mega a oficiální distribuci a máme tady renesanci.