Rohy212

„Můžete prosím uvolnit svůj trojúhelník smutku? Tady, mezi obočím?“ Nový Ostlund působí jako 3 filmy v jednom - a zvracecí estráda k tomu. Na bohatých a privilegovaných si ovšem pochutnává náramně. A Harris Dickinson skvěle zvládá goslingovskou hysterickou polohu, v nejlepším slova smyslu. (KVIFF)

Na casting chystané adaptace pornografických vzpomínek vídeňské prostitutky Josefiny Mutzenbacherové přichází muži ve věku od 16 do 99 let. Jejich předčítání a následná reflexe je zajímavou, humornou a místy i dost znepokojivou sondou do mužské mysli. (KVIFF)

„Sebevražedná existence v sopečné kráse,” prohlásil o své práci a životní vášni vulkanolog Maurice Krafft. Erupce lásky, dokument složený z četných archivních záběrů a snímků Maurice a jeho manželky Katiy, vypráví lovestory mezi kameny, která je stvořená pro velká plátna. (KVIFF)

Kalkulovaný „emoceždim” a dost slabý zahajovací film, ve kterém Paolo Genovese vymetá nejhorší romcomová klišé, od Manic Pixie Dream Girl a záliby v Lásce nebeské až po náhodnou smrtelnou nemoc. (KVIFF 56)

Blitky, sračky a hořící erekce. S „fylmovým” Vyšehradem získala tuzemská kinematografie svůj Děsnej biják. Je to svižný, protkaný fotbalovými narážkami (chytne se i ten, co zná jen Rosu a Berbra) a stran praktické kreativity dost možná vrchol toho, co dnes umí český film nabídnout. Štáfek dělá, co může, aby zachránil současnou komediální filmovou tvorbu pro mladé.

Už dlouho jsem neviděla film takhle bezcílně bloumat - a to navíc film, kde v jedné scéně doslova natahují nápis CÍL. Poslednímu závodu nikdo neodpáře tvůrčí péči a zapálení pro věc, ale až moc tu jde poznat, že nikdo vlastně netuší, jaký/čí příběh se snaží vyprávět. Hančův? Rathův? Krkonoš? Nenávistného sváru místních Němců a Čechů? Nebo že by to snad všechno byla promyšlená metafora pro ztracení se ve sněhové vánici bez kabátu? Kdo ví.

Vlak jedoucí samospádem, bába pod kořenem, jelen s puškou na paroží. Jiří Havelka ve své druhotině, jednosoupravové komedii Mimořádná událost, míchá bizarní reálné zprávy z médií do příběhu o kolektivním selhání lidského faktoru. Druzí Vlastníci to bohužel nejsou.

Velký červený pes Clifford je poťouchlý rodinný příběh s hřejivým poselstvím, který mi připomněl devadesátková víkendová sezení před televizí u filmů typu Beethoven. Jen už si nepamatuju, jestli tam taky bylo tolik čuchání k zadku.

To je panečku život. To je odkaz.

Z tábora těch, co si nikdy k 007 nenašli cestu, hlásím, že No Time To Die je rozhodně bondovka. Melodramatická, uhlazená a úsměvná, v dobrém i špatném smyslu. Názor na sérii vám nejspíš nezmění, jako poslední pokynutí éře Daniela Craiga ale má své kouzlo.