MrHlad

Jedna z nejlepších "blbejch" komedií. A i když je tupá a blbá, je i hodně vtipná, jen se člověk nesmí stydět, že mu to vtipný připadá. Já se teda nestydym.

Tak na tohle mám úchylku. Weathers je borec, akce celkem zvládnutá a pár dobrejch suchejch hlášek. Jo, je to béčko, ale je to skvělý béčko. A já ho žeru!

Vypadá to nádherně. Hoyte Van Hoytema si říká o Oscara a nekonečnost a velkolepost vesmíru je tu doslova hmatatelná. Krásně se na to kouká, skvěle to zní a v tomhle směru Ad Astra může bez problémů stát po boku Interstellaru i 2001: Vesmírné odysey. Filmu ale bohužel podráží nohy příběh, respektive jeho podání. Samotná zápletka s hledáním otce a další motivy nejsou nezajímavé, ale nejsou ani nijak zásadně nové nebo objevné. Což by nebyl problém, některé otázky si budou lidé pokládat nejspíš vždycky, ale James Gray jakoby neměl důvěru ve svoje diváky a zbytečně je vede za ručičku. Místo toho, aby mě nechal „meditovat o životě uprostřed nekonečna“, snažil se mi servírovat odpovědi až pod nos. Až to bylo nepříjemné. Jakoby Gray věděl, že natočil zajímavý a chytrý film, nevěřil však, že si ho jeho publikum zvládne interpretovat nebo vykládat samo, a tak se mu to pokoušel usnadňovat a na můj vkus zbytečně moc. Což mně osobně nakonec dost zkazilo celkový zážitek.

Krátce před začátkem projekce jsem kolegům říkal, že Air bude muset být sakra dobrý film, protože příběh o tom, jak vznikly sportovní boty, které se dobře prodávaly, mě ani v nejmenším nepřipadá zajímavý. Ale naštěstí se s přibývající stopáží ukázalo, že vlastně možná ani režírujícímu Affleckovi. Jistě, Air je pořád o tom, jak Sonny Vaccaro zkoušel ukecat rodinu Michaela Jordana, aby podepsal smlouvu s neúspěšnou divizí Nike, nakonec je to však celé o něčem úplně jiném. O lidech, kteří vědí, že jsou průměrní a že jejich jméno pár let po jejich smrti skončí v zapomnění. A že doufají, že budou moci alespoň na chvíli stát po boku legend. Affleck se vyhýbá patosu, ve správných momentech dovede drama odlehčit vtipem a ví, že se může spolehnout na herce. Daří se mu skvěle navodit atmosféru osmdesátých let (už úvodní titulky jsou super), udržovat civilnost a vyprávět na první pohled obyčejný příběh o malých lidech, kteří vycítili šanci udělat něco výjimečného a být u něčeho velkého. Dobrý film

Zloděj Aladin by rád sbalil princeznu, ale skončí v rukou zloducha Jafara, který ho chce využít k tomu, aby mu donesl kouzelnou lampu. Aladin ale zjistí, že v lampě žije Džin, který mu splní tři přání. A rozhodne se usilovat o princeznu s jeho pomocí. Jafar se ale nevzdává… Guy Ritchie natočil svižnou a vizuálně strhující rodinnou pohádku, která parádně kombinuje humor, napětí a romanci a hrají v ní hodně sympatičtí herci. Problém je, že je až příliš podobná animovanému originálu a co se příběhu týká, nic moc nového nepřináší. Jak moc je to problém, to si musí každý ujasnit sám. Řemeslo je to ale víc než poctivé.

Z propadáku o tom, jak před tisíci lety vzniklo přátelství mezi člověkem a vlkem, se vyklubala překvapivě povedená věc. Alfa je rodinné dobrodružství, které se nebojí být trošku drsnější, než jsme u podobných filmů zvyklí, dovede strhnout a především neskutečně krásně vypadá. Body dolů mu sráží druhá polovina, v níž je postupné sbližování lidského a zvířecího hrdiny přeci jenom až příliš schematické a předvídatelné.

Moc jsem nečekal, ale trošku jsem doufal, že z toho vyleze zábavná a hezky vypadající volovina. A nakonec i vylezla. Alita se asi neobjeví v mém žebříčku nejlepších filmů roku, ty dvě hodiny mi však v kině utekly rychleji a příjemněji, než bych před pár týdny hádal. Trikově a designově jde o špičku a kouká se na to opravdu dobře, nejvíc bodů má však tahle epická sci-fi za hlavní hrdinku. Rosa Salazar je jako Alita skvělá. V těch správných momentech roztomile vyjukaná i efektně smrtící. Rodriguez se drží překvapivě na uzdě a jeho akční scény jsou přehledné a dojí současné technologické možnosti Hollywoodu na maximum. Celé je to možná trošku cheesy a devadesátkové v tom dobrém i špatném slova smyslu, ale tvůrci si toho byli evidentně vědomi. Spousta motivů není dostatečně rozpracovaná (a ani být neměla) a občas se Alita mění ve sci-fi romanci pro puberťačky, ale funguje i tak. Osobně jsem neměl problém naladit se na stejnou vlnu jako Rodriguez s Cameronem a bavit se tím, že je to velké, hezké, akční a zábavné. A v podstatě mi tohle ke spokojenosti stačilo.

Michael Bay nechá dva hrdiny po nepovedené loupeži ukrást sanitku i s rukojmím a začíná honička přes celé L.A. A je bayovsky efektní, plná zpomalovaček, šílených explozí a stylové práce s kamerou. Jenže tentokrát režisér zkouší být občas až nečekaně vážný a úplně nepodcenil práci s postavami. Bohužel to, co se chvilku tváří jako seriózní akční drama, které by mohlo i fungovat, nakonec stejně umlátí dětinským humorem, přestřelenou akcí a tím, že prostě točí to, co točil vždycky. Takže nakonec to je víceméně přesně ta divočina, jakou člověk od Michaela Baye čeká. Jestli je to dobře nebo špatně, si musí rozmyslet každý sám.

Jeden z mála romantickejch filmů, co sem dokoukal do konce. A překvapivě (pro mě) se mi líbil. Douglas je dobrej, Annette Benning taky a zbytek obsazení taky stojí za to. Pohodovej scénář, kterej sice používá pár klišé žánru, ale přitom nabízí víc, než klasická romance. Což je dobře.

Životopis muže, který jako první stanul na jižním pólu a kvůli svým objevitelským cestám kašlal i na svoje nejbližší. Spíš než dobrodružnou podívanou ale čekejte drama, jehož hrdinou je bohužel nepřístupný paličák, se kterým se ta dvouhodinová stopáž celkem táhne. Cestu k němu si nenašla ani jeho rodina, ani režisér.