MrHlad

Lukášova těžce nemocná maminka už na světě nejspíš dlouho nebude, a tak se rozhodne potěšit ji a přesvědčí těhotnou sousedku Natálii, aby předstírala, že je jeho přítelkyně. Když se ale maminka uzdraví, musí ti dva lhát dál. A protože jsme v romantické komedii, je jasné, co se stane. Lítá v tom sází na ověřená klišé, ale na rozdíl od konkurence s nimi umí pracovat. Režijní debut Tomáše Dianišky umí být v těch správných momentech vtipný i dojemný, má sympatické hrdiny a nečekaně dobře vypadá. Škoda zbytečně zběsilého tempa, kvůli kterému některé dějové linky trochu vyšumí a jiné tu jsou naopak trošku navíc. Celkově ale velmi slušná žánrovka, která se nestydí opisovat od slavnějších vzorů. A na domácí poměry vysoce nadprůměrná.

Helena vyrůstala jako malá v lese, kam její otec unesl její matku. Teď jí je třicet, dala se dohromady, ale když zjistí, že táta utekl z vězení, ví, že se bude muset vlastní minulosti postavit. I kdyby to mělo být se zbraní v ruce. Potenciálně zajímavé psychologické drama nebo survival thriller se díky nešťastnému způsobu vyprávění a celkové prázdnotě proměnilo v utahanou nudu se snaživými herci, která se ale nikdy pořádně nerozjede a výraznější dojem nezanechá.

Druhá světová válka skončila, Japonsko ale ještě ani zdaleka nemá vyhráno. K jeho břehům se totiž blíží gigantické monstrum. Povede se ho zastavit, nebo zdecimovaná země padne na úplné dno? Godzilla Minus One je přehlídka skvěle vypadající destrukce, funkčního patosu a lehce přehnaného japonského herectví. Dohromady je to však i pro Evropana bez problémů ukoukatelná podívaná, jejíž tvůrci mají dost nadšení, nápadů i úcty k původním filmům, abyste se v kině ty dvě hodiny skvěle bavili.

Douglas si v životě sáhl až na úplně dno a ne jednou. Není tedy divu, že zanevřel na lidi a začal se přátelit se psy. A ti pro něj udělají úplně všechno. Když mu tedy chce okolí opět ublížit, je jasné, že to nedopadne hezky. Luc Besson natočil vizuálně stylovou a vcelku zábavnou variaci na Jokera, která ovšem jen klouže po povrchu, nedovede vytěžit zajímavé motivy a vypadá spíš jako film snaživého debutanta než dílo zkušeného šedesátiletého režiséra. Od Bessona člověk i po těch slabších letech pořád čeká víc.

Dvě a půl hodiny bezobsažných frází a nikam nevedoucího plácání, které se většinu času vzájemně popírá. Podivné míchání banalit, vyprázdněných blábolů a bizarních rad, pod jejichž slupkou se v lepším případě neskrývá nic zajímavého a v tom horším návody, jak léčit nádorová onemocnění s pomocí pozitivního přístupu. Po obsahové stránce mízérie. Po formální to není o nic lepší, protože film vypadá skutečně nehezky a nedá se tu mluvit ani o postavách, jejichž motivace a charaktery se mění na základě toho, o čem se zrovna hnusnému digitálnímu čmelákovi chce povídat. Marnost pro lidi, kteří z nějakého důvodu potřebují, aby jim někdo řekl, že by se měli ke svému okolí chovat hezky.

Podprůměrná a očividně produkčně nezvládnutá marvelovka, která zaujme nečekaně obstojnými akčními scénami i jistou chemií mezi ústřední trojicí. Vedle toho ale může nabídnout jen nepříliš zajímavý příběh, nudný vizuál a opravdu velmi špatné pokusy o práci s postavami a jejich psychologií. A několik opravdu hodně idiotských nápadů. Není to úplný omyl jako třeba poslední Thor, ale dobrý film taky ne.

Veleprůměrný horor o monstru, které neviditelné terorizuje mladou dívku. Jediné, čím se Démon ve mně liší od konkurence, je zasazení do prostředí přistěhovalců z Indie a využití jejich tradic a mytologie. Jinak jde o rutinní strašení, které nepřekvapí ani dějově, ani zpracováním.

Osedžové našli na svém území ropu a stali se z nich boháči. Jenže kde jsou peníze, tam jsou i lidé, kteří se jich chtějí zmocnit. A jdou přes mrtvoly. Martin Scorsese natočil hutné drama o lidské závisti, zlobě a krutosti, které není divácky úplně přívětivé a nutí člověka trávit tři a půl hodiny ve společnosti odpudivých lidí. DiCaprio a De Niro tu podávají brilantní výkony, ale pomalé tempo a vyprávění, které nikam nespěchá, žádají od diváků víc pozornosti a trpělivosti, než bývá zvykem. Scorsese je nekompromisní, takže buďte připraveni na to, že jeho novinku si budete muset poctivě odsedět. A že vám to rozhodně nehodlá usnadňovat.

Restart, o který asi nikdo na světě nestál. Ale Netflix cítí prachy, tak dal Rodriguezovi šanci, aby oživil svou sérii rodinných špionážních blbin, které svůj potenciál už dávno promrhaly. Tentokrát s ještě ošklivějším vizuálem a ještě mnohem (MNOHEM) horšími dětskými herci. Nekoukejte na to. A pokud máte doma děti, udělejte všechno pro to, abyste před nimi existenci tohohle hnusu utajili.

A bublina nám definitivně splaskla, takže pokud si někdo myslel, že Gareth Edwards je režisérský génius, kterého zlý Disney vyhnal od Rogue One a Tony Gilroy za něj „prostě něco dotočil“, toho čeká ošklivý střet s realitou. Stvořitel je krásně vypadající film. Fyzický, plný skvělých hejbátek, udělátek, robotů, tanků, raket a obecně se na něj krásně kouká. V pohybu to vypadá taky velmi slušně, Edwards válečnou akci vcelku umí a v některých momentech jeho novinka připomene Terminátora nebo Avatara. A taky ten film, na který jsme se po trailerech těšili. Jenže pak je tu spousta věcí, které neumí. Edwards je výtečný designér, obstojný realizátor a mizerný vypravěč. Čím déle jsem Stvořitele sledoval, tím víc mi ho vlastně bylo líto, protože za tou slupkou skvělých designových řešení se schovává zoufale banální příběh, navíc odvyprávěný nenápaditě a nezajímavě. Všechna klišé, která vás napadnou, tu jsou. I ty, u kterých si budete říkat, že kdyby je někdo použil, tak by to bylo trošičku trapné. Krom toho se Stvořitel zoufale snaží tvářit jako něco víc a krom prostinkého příběhu nabídnout i nějaké to filozofování, ale Edwards s tím zoufale neumí pracovat. A čím víc se pokouší tvářit chytře a mnohovrstevnatě, tím víc se ukazuje, jak moc je jeho novinka povrchní a s postupující stopáží nudná. Hezký, ale… k hovnu asi ne, ale moc dobré to prostě není.