uiu

Řeknu to pěkně od srdce a s klidným svědomím. Rogue One se mi nelíbil. Fanoušci si vybrečeli film, který měl vysvětlit, proč má Hvězda smrti zranitelné místo a producenti jim ho dali. A tak tu opět máme Katniss Everdeen, která zachraňuje svět, o kterém doposud neměla ani tušení, nevýraznou mužskou postavu a pesimistického robota, který vypouští jednu hlášku za druhou, kde já jsem to jen už viděla? Jeden z těch filmů, u kterých jsem ráda, že jsem na něj nešla do kina když světová hysterie trhala rekordy návštěvnosti.

Nejslabší Marvel, co jsem viděla a to si pište, že jsem doteď dávala snad jedině 5 hvězd všemu, co Marvel vyplodil. Jsem ráda, že jsem na Doctora Strange nešla do kina, jak jsem zamýšlela, protože by to byly jen zbytečně vyhozené peníze. Nechápu, jak se tohle dílo může někomu líbit, protože omílá pořád dokola to samé. Egoistický, namyšlený a rádoby vtipný "Dr. House" alias tak trochu Tony Stark je nejlepší chirurg s klidnou rukou, dokud při autonehodě - za kterou si mimo jiné může svou bezohlednou jízdou ve svém Ferrari, sám - přijde o nervová zakončení v rukou a tudíž příjde o to jediné, co v životě miloval. Snaží se najít "lék" na své uklepané ruce a dostane se tak až do Nepálu (v originále do Tibetu), kde jsou něco jako mnichové, kteří ovládají časoprostor a jiné dimenze a učí ho ta nejvyšší (v originále ten nejvyšší). Ale jak už to bývá, jeden z mnichů sběhl a dal se na temnou stranu a pomáhá zase jakýmusi požírači planet jakoby Galaktusovi, což je jen obří obličej z mlhy... Kde já jsem to už všude viděla? V Green Lanternovi? Ve Fantastické čtyřce dvojce se Silver Surferem? Nvm... Benedict Cumberbatch je můj oblíbenec, ale sem se mi jaksi nehodí. Jde hodně vidět ten nátlak na producenty, aby byl součástí MCU a něco si na tom vytřískal, když je posledních pár let tolik v Hollywoodu oblíbený. Ano, uznávám, že některé scény by se více hodily do filmu Inception od Nolana a pěkně se na ně kouká, ale to je tak vše, jinak je film plný klasických klišé od osudové lásky Rachel McAdams (další zbytečná ženská postava, která děj nikam neposouvá a jen tam prostě je, aby asi hrdina nepůsobil jako gay) až po souboj hlavního hrdiny a hlavního záporáka, přičemž oba mají stejné schopnosti, viz Neuvěřitelný Hulk, jednička Iron Mana nebo Ant-Man.

Na film jsem se dost těšila a jeho sledování bylo mírné zklamání. Susan je typická zbohatlická namyšlená panička, co má dokonalý život v luxusu. Poštou jí příjde kniha jejího bývalého manžela Edwarda, kterého 19 let neviděla. A to je kámen úrazu. Vzpomínky se prolínají s přítomností a s knihou, kterou Susan čte, ale jaksi to, jestli se jedná o minulost nebo přítomnost poznáte podle vrstvy make-upu Amy Adams (minulost - make-up nenosí, přítomnost - je zmalovaná), jinak postavy za těch 19 let ani o rok nezestárly :D A to vůbec ani jedna postava. Susan se postupně vidí v Tonym z knihy a prochází jakýmsi osvícením toho, co opravdu v životě chce. A to, že se chce zase vrátit k Edwardovi. Domluví si spolu schůzku, na kterou Edward nepřijde a nechá ji potupně čekat v nóbl restauraci. Revenge.

Zaujal mě zdejší popisek filmu. Zaujali mě herecké hvězdy jako Rebecca Hall nebo Michael C. Hall. Jenže film je takový utahaný a zvláštní. Nikdy jsem o Christine Chubbock neslyšela ani nečetla, nevěděla jsem, o čem má film vlastně být. Christine je taková hodně introvetrní perfekcionistka, která chce dosáhnout povýšení a jít pracovat na lepší pozici do Baltimoru. Avšak lovec talentů si nevybere ji, ale jejího kolegu, do kterého byla vždy tajně zamilovaná. Christine rupne v bedně a v přímém přenosu se střelí do hlavy. Avšak to je posledních 5 minut filmu. Skoro 2 hodiny se tam neděje nic zásadního, jen hodně pomalu poznáváme Christine a její loserovský život outsidera. Zklamání.

Takhle by to dopadlo, kdyby David Lynch psal mainstreamové scénáře... Nic víc dodávat nemusím.

Znáte ten pocit, když si stáhnete horor, který se odehrává v psychiatrické léčebně a říkáte si, že to bude super podívaná? A pak se dočkáte jakéhosi céčkového dílu Věřte nevěřte, který se skládá ze sedmi příběhů místních chovanců, kteří vypráví, jak se do blázince dostali? A že opravdu hororový příběh je tam možná tak jeden (vymítání démona ze sestry), zbytek jsou jen černě komediální příběhy - halloweenský Dexter a zombie apokalypsa na Islandu mě vážně dostali smíchy do kolen. Takže ne, o HOROR se opravdu NEJEDNÁ.

V prvé řadě mě zděsila stopáž filmu, bezmála 3 hodiny, ale ono to jaksi odsýpá a funguje, takže to zhltnete jedním dechem, ale nakonci vyvstává jedna otázka. O čem to vlastně celé bylo? Star je taková polobezdomovkyně, co bydlí se svým přítelem a jelikož nemají ani na jídlo, vybírá kontejnery. Stará se o dvě děti svojí sestry a jednoho dne potká Jakea a jeho bandu volnomyšlenkářských puberťáků, kteří křížují napříč Amerikou a prodávají předplatné na časopisy. Rozhodne se utéct od dosavadního života a jak už to tak bývá, ze začátku je vše sluníčkové, super, všude samá sranda a peníze se vydělavájí lusknutím prstu, Jenže jak příběh jde dál, jde cítit ta repetice a tu si uvědomuje časem i Star. Někam přijedou, vyhodí je u silnice, musejí prodat pár předplatných, donést peníze jejich šéfce Crystal, uletět s Jakem, který následně dělá, že se nic nestalo a tohle pořád dokola, spolu s tím, že ji Crystal seřve za to, že přinesla málo peněz. A v podstatě to nemá ani žádný konec (očekávala jsem, že od bandy uteče), takže pokud Star neutekla, prožívá to samé každý den dodnes.

Není nic horšího, než když se díváte na horor, který se vám líbí i přes hodnocení ostatních a říkáte si, že je strašně super a děsivej a během posledních 10 minut se tam stane tolik nelogičností a hloupostí, že si řeknete: aha, tak proto to každej sepsul a z plánovaných 4 hvězd dáte z milosti 3 hvězdičky a film zapadne do propadliště dějin. Přitom ani nechápu, proč to musí být jakože pokračování hororu z roku 2014, když se odehrává jakože 50 let předtím, mohl to být naprosto samostatný film s ouija deskou, vždyť hororů s roztřesenou kamerou taky máme stovky a všechny nejsou pokračováním Paranormal Activity.

Filmu by hodně prospělo, aby nebyl prezentován jako remake kultovního hororu, ale byl brán jako samostatný film, který se ničím neinspiruje (a chata v lese s bandou puberťáků je jen aspekt jednoho z mnoha hororových prvků, které v poslední době objevili svůj boom). Už samotný námět je totiž parádní a dal se uchopit úplně jinak a lépe - Mia spolu s bratrem a kamarády odjíždí na chatu do lesa, odříznutí od civilizace, aby se dostala ze závislosti na drogách, byla v prostředí, které jí drogy nepřipomíná a prošla si hnusným absťákem. Jenomže v lese řádí duch, démon, zlo, nazvěte si to jak chcete, a Mia je toho svědkem, jenže jejím historkám o tom, že se něco děje, jí nikdo nevěří a každý si myslí, že má jen absťák a halucinace, dokud nezačnou padat hlavy. Spousta lidí zde srovnává s originálem, ale já tenhle film beru z úplně jiného hlediska. Navíc je to jeden z mála hororů, na kterém jsem byla i v kině, tudíž byl zážitek hned jiný než doma na TV a proto nejde jinak, než 4 hvězdy a níž nepůjdu, protože si film ráda pustím jednou do roka.

Ahoj, jmenuju se Rachel a jsem alkoholik. Už přes rok jsem nezaměstnaná a každý den dělám, že jezdím do práce vlakem, protože to mému životu přináší jakýsi užitek. Ráda sleduji po cestě domovy lidí, kteří bydlí podél trati a představuji si, že jsem šťastná jako oni. Alkoholové výpadky paměti jsou v mém případě skvělou zápletkou pro příběh, ve kterém hraji hlavní roli, který je mírně nekonzistentní a někdy v půlce se změní na episodu seriálu Colombo, aby se zjistilo, že to já nejsem ten nedůvěryhodný vypravěč, ale ten, kdo mi po opičkách vyprávěl, co jsem dělala. Na jedno podívání dobré.