MELODY

Nevěsta zasloužila ubezdušit (Zuzana Stavná asi hrála dobře, když by mi stála za násilný čin), barmanka Vladana se bohužel rozsypala do mnoha vzájemně nekompatibilních poloh, Haně Vágnerové roli věřím. Když k výše zmíněnému výčtu kladů přidám ještě dojem absurdity a neselhávající lidskou schopnost rozhodnout se pohodlně a špatně dokonce i tehdy, když osud nabídne reparát, jsme s pozitivy u konce. Negativy se nebudu unavovat, přepečlivě je za mě popsali jiní.

Prima. Ne bezchybné, ale prima!

Špionážní pohádka pro labužníky. Čiliže přesně pro mě!

Je to příšerná hámoť, o tom žádná. Z neznámého důvodu jsem však bednu nepřepla, poprvé omylem, v dalších případech už cíleně.

Užvaněné a ujeté. Což by nebyla chyba, jen tohle není humor pro mě.

Skvělé. Sedmdesátky mne hudebně nijak výrazně neoslovily, ale Rodriguezovi se to podařilo. Nebylo to extra barvou hlasu, ani hudební virtuozitou, to, co mě dostalo, byla opravdovost jeho tvorby. (A taky příběh a fakt, že se nedal zlomit.)

Blbé a ještě blbější!!!!! Postavu jsem věřila pouze Jakubu Prachařovi a to jen místy, takže co tak ještě dodat?

Je mi líto, že nemohu paní Scheinpflugové přidělit víc hvězdiček, ale její postava byla podivně udrmolená a jen těžko snesitelná.

Pomalá akčňárna s modelovým scénářem. Zkrácení o takových dvacet minut by prospělo, jinak není co namítat. Snad ještě naprosté odosobnění hlavní postavy, s tou se zkrátka lze jen těžko ztotožnit.

Kus dobré filmařiny , o tom žádná. Ani snad ta předvídatelnost by nevadila, kdyby se našla jedna jediná, třeba kratinká scéna, která by překvapila.