Davered

Hororova skatulka je trochu zavadejici - v prvni rade se jedna o satiru, ktera se krome nebezpeci moderni technologie zameruje i na rozpad rodinnych vztahu a hodnot v dusledku konzumerismu. Navic ji nechybi humor a nadhled, ktery aspon castecne omlouva pripadnou podobnost k drivejsim prispevkum k zanru.

Dobre fungujici kombinace krve, humoru, nadavek a sentimentu. A zaroven sance vratit se do detskych let a pripomenout si kouzlo i opravdovy vyznam Vanoc. P.S. Psychora neberte vazne, je na seznamu zlobivych deti a letos zase dostane jenom uhli.

Pridana hodnota oproti puvodnimu clanku prakticky nulova. Naopak, kdyz se to snazi o "filmovost," at uz flashbacky nebo dost vlezlou hudbou, je to jen k neprospechu veci. Vysledek si pak paradoxne zachovava az prilisny odstup a chlad, ktery na presvedcivosti take neprida.

Krasna hudba, ale jinak lekla ryba, ktera pusobi spis jako slepenec anekdot a milostnych lapalii nez jako uspokojiva biografie. A z tech zaverecnych titulku boli oci.

Nejaky ten fik, spousta kraliku, jeste vice broskvi a na zaver dokonce merunky. Ale jinak hodne prazdny film, ktery se hlemyzdim tempem plouzi k ocekavanemu a nevyhnutelnemu vyusteni.

Ze všech filmových mayovek ta nejdražší, nejvýpravnější a nejdelší. A, subjektivně vzato, snad i nejlepší. Z Maye zůstala jen jména postav, což je ale svým způsobem snad i pozitivní. Výsledek má totiž spíš než k nějakému naivnímu dobrodružství blíž k temněji laděnému westernu. Je tu celá řada památných scén, za všechny především ta se střeleckým soubojem (vajíčko). Nutno vyzdvihnout také famózní vizuální stránku--je nutnost vidět to na co největším plátně.

Morbidni fascinace hnusem a voda na mlyn vsem nacionalistickym (jinymi slovy, neonacistickym) vymastencum. Namet rozhodne neni nerealisticky, detaily a chovani postav ale uz ano. Odporny, krajne nesympaticky kalkul, ktery bych radsi byval nevidel.

Po letech a v kine jedinecny zazitek. Nekratil bych ani o vterinu, ale vadi mi, ze zde chybi byt jen sebemensi kritika americkeho zapojeni ve vietnamske valce. Na misto sebezpytovani svedomi tu zustalo jen posmutnele poplacani po ramenou.

Bavilo me si tim lamat hlavu, ale ke konci jsem se i ja ztracel. Navic ta romanticka linka je prilis chladna a cudna (tolik se mezi nimi nestalo), nez aby mohla uplne fungovat.

Problem je uz v nazvu - onech "psychopatu" neni sedm a, striktne vzato, ani jeden z nich neni opravdovy psychopat. Samotny film pak prepina mezi ruznymi mody ("tarantinovsky" odlehcena zanrovka, buddy film, meta nahled na scenaristiku) tak neobratne, ze velmi brzy prestava byt vtipny a pak i zajimavy. Jednu hvezdu navic strhavam za to, ze zde zazni tvrzeni, ze buddhisticti mnichove se upalovali na protest proti valce ve Vietnamu.