Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Deníček (15)

kde najít anime?

doporučuji, jednoznačně -- https://nyaa.si

(nejpohodlnější je samozřejmě ulož.to, bohužel často tam anime najít nejde, zvláště ty starší. Nyaa.si mě zachránilo vždy.)

sci-fi realitou II

Ve Star Treku, když má někdo hlad, přijde k zařízení, řekne, co chce a jak to chce ...a zařízení mu jídlo nasyntetizuje. Asi to nebude tak vzdálená budoucnost, jen nepůjde o syntézu, ale tisk jídla na míru :-) 3-D printed food could change how we eat

jak jde magie s vědou dohromady?

Poslední dobou jsem viděl víc filmů/seriálů, kde bylo je nějak řečeno, že to, co lidi nazývají magií, je ve skutečnosti pokročilou technologií mnohem vyspělejší civilizace. Zabudovávání těchto technologií do zjevně nepraktických mečů a štítů (jako např. v Thorovi) ..je trošku selháním této logiky. Ale nebuďme tak přísní. Při sledování Doctor Strange mě napadlo (když mu čarování nešlo a stěžoval si, že jen máchá rukama a nic se jinak neděje) ...že by čarování coby technologie vyspělé civilizace nemusela být taková konina. Nemám na mysli pohádkovské čarování typu proměna princezny v žábu, ale magické ovládání fyzikálních dějů ve svůj prospěch - ovládání různých energií, destrukce či manipulace s hmotou atd. Pokud v budoucnosti dojde k implantování technologií do těl a jejich technologickému vylepšování, dříve či později jistě budou integrovány i zbraňové či obranné systémy. Iracionální "čarodějské" pohyby by pak šlo chápat jako obdobu gest myší v prohlížeči či klávesové zkratky. Magický jazyk jako hlasové ovládání. Každý učeň by dříve či později (až se např. naučí kouzla, totiž manuál ...či jinak prokáže svou vhodnost) musel projít nějakou transformací těla ..ať už pomocí nanotechnologií nebo jinak, technologie by do něj musely být v nějaké fázi implantovány. Když už tedy scénáristé uvádějí magii jako nepochopenou technologii, byl by super film, kde by se to vysvětlilo nějak podrobněji.

realita ve sci-fi II. - neschopnost se rozmnožovat bez technologií

V mnoha sci-fi, zvláště typické je to v anime, je dystopická společnost budoucnosti vykreslována bez schopnosti se rozmnožovat bez technologií. Dalo by se pomocí jevů v současném světě nějak argumentovat, že by ta myšlenka alespoň čistě teoreticky nemusela být úplně mimo? Pokud někoho napadne neplodnost, tak nikoliv - podle studií její výskyt zůstává konstantní a nezvyšuje se (https://www.sciencedaily.com/releases/2012/12/121218203517.htm) Že by tedy jen přebujelá pesimisticko-paranoidní představivost? Že možný vznik závilosti na technologii není až tak nereálný lze cítit z článku http://www.sciencealert.com/how-more-caesarean-births-could-be-having-an-effect-on-human-evolution: císařské řezy dovolují předávat geny, které sice zvyšují životaschopnost dětí (rodí se větší i při úzké pánvi matky), ale snižují schopnost porodit jinak než císařským řezem. Díky tomu za poslední půlstoletí stoupl počet porodů císařským řezem o cca 15%. V minulosti by tyto matky ani jejich děti nepřežily...

cestování časem

zdá se, že scénáristi umí jen jedno cestování časem, ve kterém nejsou možné paradoxy (typu zabiju své rodiče před tím než se seznámili a tak vůbec nevzniknu...ale..když jsem nevznikl, tak jsem ani nemohl vsednout do stroje času a zabít své rodiče) ..totiž využívají teorii multiverza, ve kterém v každém okamžiku vzniká nekonečno vesmírů, v kterých se odehrávají všechny reality. Pokud někdo cestuje časem, cestuje vždy ze svého vesmíru do nějakého paralelního vesmíru.

 

To je ovšem naprosto absurdní představa. Přitom to jde vymyslet i pouze s jedním jediným vesmírem, pokud se na prostor budeme dívat jako na DVD disk a na pohyb objektu v čase jako pohyb čtecí / zapisovací hlavy v optické mechanice (a na vše to, co se děje, jako na kontinuální zápis jedniček a nul na disk). Když pocestuji do minulosti, "vypalovačka" vrátí svou hlavu do nějakého minulého stavu a začne POSTUPNĚ přepisovat minulost. V minulosti změněná okolnost (např. zabití svých rodičů před tím než mě zplodili) ovšem nezmění okamžitě celou budoucnost... (právě proto je dobrá ta představa DVD disku...když se hlava vrátí doprostřed disku a začne přepisovat tu spirálu jedniček a nul, každý chápe, že jedničky a nuly kdekoliv jinde než právě pod čtecí / zapisovací hlavou, budou netknuté...) ...změna v minulosti změní tedy jen bezprostředně navazující minulost... Když budu mít v čase T v bytě 4 králíčky a králíček č. 2 odcestuje dvě hodiny do minulosti (čas T-2h), kde všechny své druhy během deseti minut pozabíjí...a pak znovu nasedne do stroje času a vrátí se do času T nebo např. T+10min, najde opět své druhy živé a zdravé... Aby je v čase T našel mrtvé, musel by napřed dvě hodiny počkat (aby se nová realita z času T-2h dostala do času T) ...tzn. když to shrneme, králíček by tedy celkově cestoval: z času T do času T-2h, tam by během např. deseti minut vyvraždil své kamarády, pak by se vrátil do času T (jeho kamarádi by tedy nezaregistrovali, že byl pryč) a čekal v něm s živými druhy 2h, aby pak cestoval zpět znovu do času T, kde by tou dobou na něj čekaly už jen mrtvoly... Z hlediska jeho prvotních společníků by se události měly tak, že králíček č. 2 v čase T odcestoval a už se nevrátil. Pokud by se chtěl vrátit k původním druhům, musel by po vraždění cestovat do budoucnosti T+10min (protože vraždění mu zabralo 10 minut)). Tímto způsobem lze bezrosporně vygenerovat v podstatě nekonečné množství realit, ovšem fyzikálně k tomu není potřeba multiverzum, ale jen jeden jediný vesmír. Celé je to o tom, že změněná minulost mě nikdy nemůže dostihnout...i kdyby někdo cestoval jen sekundu do minulosti a odpálil vedle mě atomovku...já jsem už sekundu vepředu a realita s odpálenou atomovkou se sice bude vyvíjet, ale bude navždy sekundu pozadu...má realita je navždy nezávislá na minulosti (kauzalita je věcí přítomnosti, kauzální propojenost minulosti s přítomností je pouhý psychický klam...což už filosofové ví stovky let).

reakce vědce na mutanta

moc by se mi líbilo vidět film, kde jeden z původně skeptických vědců, který nakonec na vlastní oči uvidí nadpřirozené schopnosti v praxi (telekinezi ap.)...zareaguje konstatováním, že téhle hry se nebude účastnit, vytáhne bouchačku a vystřelí si mozek z hlavy. Jáááj...to by bylo fajn. Nadpřirozené mutantské schopnosti totiž absolutně porušují fyzikální zákony (alespoň na první pohled) a kdyby někdy někdo přecijen nějakého mutanta našel....mohlo by to znamenat, že ve skutečnosti náš svět není reálný, ale např. simulovaný v počítači nějaké jiné bytosti....tzn. my i svět kolem nás je jen program, simulace. Nějaký fyzik...by asi byl první, který by si to uvědomil a jeho zkratkovitá reakce by byla tím pádem naprosto přiměřená.

o upírech

mám rád upíří filmy, upíry považuji za asi nejvíc sexy nadpřirozené bytosti.....ovšem..docela mě štve v podstatě nulová snaha scénáristů nějak existenci těchto bytostí alespoň trochu logicky vysvětlit...přitom..dalo by se to:

 

viz např. experimenty, kdy byla krevní plasma mladých organismů "transplantována" starým organismům a bylo dokázáno, že je toto po mnohých stránkách výrazně omladilo. Viz třeba článek z National Geographic http://news.nationalgeographic.com/news/2014/05/140504-swapping-young-blood-for-old-reverses-aging/ Tzn. základní myšlenka, že vysávání mladé krve vede k vlastnímu omlazení, resp. udržení života, není absurdní.

 

Upíři by tím pádem ale měli krev potřebovat jen na to, aby 1. utěšili své chutě a 2. aby nestárli a pomocí krve ostatních se regenerovali, tzn. např. by měli potřebovat normálně jíst (pokud by nejedli, měli by slábnout, neboť v krvi prostě žádná energie, kterou by mohl jakýkoliv tvor vytěžit, není. Nedává smysl, aby upíři nepotřebovali jíst bílkoviny, sacharidy a tuky...stačila jim jen krev a byli z ní navíc tak silní). A samozřejmě, aby přínosné a omlazující látky a buňky z mladé krve ostatních živočichů mohli využít prostě jen tím, že druhého vysají, potřebovali by nějakou fyziologickou odlišnost oproti běžným lidem, nabízí se nějaké speciální symbiotické bakterie, jimiž by navíc muselo být tělo upíra zcela protkáno (tj. upír by byla směs tělních buněk a speciálních "upírských" bakterií, které potřebují krev). Takto těsné soužití není v přírodě výjimkou, např. tělo nezmara zeleného je též protkáno jednobuněčnými řasami rodu Chlorella, které jsou rozptýlené mezi jeho tělními buňkami a které mu poskytují produkty fotosyntézy a tím mu "zpestřují jeho jídelníček", hezky je to vidět na http://www.buildingthepride.com/faculty/pgdavison/images/algae/chlorohydra.jpg. Že by něco podobného existovalo i u vyšších organismů mi známo není, ale tak to už je součást oné fantazie...pro mě osobně je ale velký rozdíl, zda je nějaká fantazie alespoň částečně čistě teoreticky možná a nevyloučitelná, anebo jde o absolutně nehoráznou do nebe volající blbost.

 

Pokud by za upírskost mohly bakterie, vysvětlovalo by to další věci:

1. první z nich je upíří bažení po krvi. Že komenzálské bakterie ve střevech ovlivňují chutě a chování lidí, se už nějakou dobu ví (např. http://www.ucsf.edu/news/2014/08/116526/do-gut-bacteria-rule-our-minds), tak proč by nějaký druh "upírských bakterií", nemohl v člověku způsobit ono lačnění po krvi...

2. dávalo by smysl, proč je třeba zemřít, aby se člověk mohl stát upírem - živé lidské tělo nemůže být bakteriemi kolonizováno, ale mrtvé samozřejmě ano. Upírotvorné bakterie mohou být samozřejmě velmi vzácné, neboť i v půdě je velké množství konkurenčních bakterií i antibakteriálně působících látek. Lze si představit, že pro evoluci upírů mohla být významná vysoká koncentrace mrtvých ve středověku..pravděpodobné místo vzniku prvního upíra by mělo být buď bitevní pole nebo nebo hromadný hrob.

3. dávalo by smysl, proč upírům vadí UV, neboť UV samozřejmě ničí bakterie. To samé platí o stříbru, které znemožňuje rozmnožování bakterií. Fungovat by ale měla i jakákoliv jiná dezinfekce (naopak dřevo by jim vadit nemělo, česnek nebo např. i med a cibule ovšem ano, protože i ty obsahují výrazně antibakteriálně působící látky), samozřejmě ale ne tak, že stačí např. jedna stříbrná kulka a upír se rozprskne...tohle mně fakt vadí...např. stříbrné kulky by měly způsobit jen to, že rány se nebudou regenerovat a hojit. Upír by měl prostě vykrvácet (rychle). Vystavení UV (chloru i jiným dezinfektantům) by též mělo být méně dramatické...upír by měl jen "zezelenat", tj. zažít výraznou nevolnost, zeslábnout, zesinavět, opotit se, maximálně se začít rozpadat...ale ne okamžitě zhořet, což prostě nedává žádný smysl.

4. nakonec by šlo tak nějak přijmout i to, jak upíři mohou být staletí vyschlí a v podstatě mrtví někde v kobkách a pak po přísunu krve zase mohou ožít a proč vypadají jak seschlé bílé mumie. Bakterie a jiné mikroorganismy běžně umí sporulovat či encystovat, tj. přejít do klidových stadií, ve kterých přečkávají nepříznivé podmínky. Pokud by tedy upír neměl přístup ke krvi, kterou potřebují upírotvorné bakterie, dá se očekávat, že pak přestane přijímat i normální potravu, vyschne a "zakuklí se".

realita ve sci-fi I.

kdo se díval na Battlestar Galacticu, ví, že se zachránilo přibližně 50 000 lidí...ti pak měli zabezpečit pokračování lidstva

 

srov. s článkem http://www.exoplanety.cz/2014/08/04/kolik-lidi-je-potreba-na-kolonizaci-planety/, z něhož cituji:

 

"Země má datum spotřeby. Jednoho dne nás sežehne Slunce. Do té doby musíme vymyslet co s tím (nebo se pozabíjet, což je také cesta). Pokud ale budeme chtít hledat nový domov, pak jsou exoplanety vlastně jedním z nejdůležitějších oborů lidské činnosti. Co ale pak? Cestovat napříč vesmírem se současnými technologiemi možné není, pokud to ale jednou nějak půjde, kolik lidí by mělo být v našem kolonizačním hvězdoletu?

 

Podle antropologa Camerona Smithe z Portland State University zhruba 40 tisíc, z toho 23 tisíc mužů a žen by mělo být v reproduktivním věku.

 

Vědec bral v úvahu zejména genetické předpoklady a modely. Křížit se po několik generací v malé skupince osob není samozřejmě úplně dobrý nápad. V potaz musíme také brát demografický vývoj a změny.

 

Smith dodává, že možností je také poslat na cestu zmrazená vajíčka a spermie s malým množstvím pečovatelů. Podle něj se to ale liší dost výrazně od toho, na co jsou lidé ve společenství zvyklí, že by touto cestou nešel. Klíčová totiž bude i délka letu. Představa, že několik generací prožije svůj život pouze v rámci kosmické lodě, příliš lákavá není."

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení III (okolí pětistovky)

zatímco nárůst u dvoustovky je zřejmě neškodný, nárůst u pětistovky škodný je, neboť jediné jeho rozumné vysvětlení jsou mulťáci -- po 500 ohodnocených filmech uživatel je schopen udělit body jiným uživatelům, takže pokud někdo chce body navíc, stačí, aby si ohodnotil 500 filmů a pak si přidal body svému hlavnímu účtu. Osobně jsem ale mile překvapen, že nárůst je nad očekávání malý. Lze udělat odhad kolik zde na ČSFD je mulťáků a kolik je zde tedy falešných bezhlavě naklikaných hodnocení... Pokud vezmu pesimistickou variantu a za očekávaný reálný počet vezmu průměrný počet uživatelů na konkrétní hodnocení v rozmezí 450-499 (kde lze předpokládat jen upřímné uživatele) a aplikuju toto číslo (vychází to 63 uživatelů na jeden počet ohodnocených filmů) na rozmezí nad 500 až do míst, kde se průměr opět navrací a dále snižuje pod mez 63 uživatelů na jeden počet ohodnocených filmů (to se stává někde kolem 613 ohodnocených filmů), tak by to znamenalo, že v databázi je pouze 3433 mulťáků, kteří dali dohromady 1 817 344 falešných hodnocení, což je výrazně méně než 3% všech hodnocení zde na ČSFD.

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení III (okolí pětistovky)

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení II (okolí dvoustovky)

enormní nárůst u dvoustovky je velmi zajímavý. Soudě podle sebe, dvě stovky filmů je počet, na který je zřejmě průměrný člověk si schopen vzpomenout během pár dní po registraci a hodnocení sem naklikat. Většina z nich ale asi odpadne a databázi nezačne používat pravidelně, těch 200 filmů stihne naklikat v rámci jednorázové zkoušky databáze, ale pak se sem již nevrací (takhle to bylo se mnou - po registraci jsem naklikal 201 filmů a osm měsíců se zde neukázal...). Vliv má zřejmě i to, že po 200 ohodnocených filmech se uživateli otvírá možnost projít testem filmových znalostí a po jeho úspěšném složení možnost psát komentáře k filmům. Lákadlo je to asi významné, bohužel, většina lidí testem filmových znalostí neprojde, což je odradí od dalšího aktivního používání databáze.

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení II (okolí dvoustovky)

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení I

Zajímalo mě, kolik uživatelů má konkrétní počet ohodnocených filmů, především mě zajímalo okolí 500 ohodnocených filmů a okolí 200 ohodnocených filmů, což jsou "magická čísla", která odemykají některé funkce ČSFD. Pomocí trial verze JitBit macro rekordéru jsem si naklikal jednoduchý skript, aby mi překopíroval data uživatelů do Excelu, nechal ho několik hodin běžet, pak jsem to prohnal COUNTIFem a několika dalšími funkcemi a výsledek hodil do grafu...

 

Bohužel, kvůli tomu, že počítač je značně nepředvídatelný systém (někdy se mi nesmyslně zamyslel Excel, někdy trvalo příliš dlouho než se načetla stránka, někdy se stalo zas něco jiného), makro neběželo zcela automaticky a v pravidelných intervalech potřebovalo ruční opravu a kontrolu, že je vše v pořádku. Z toho důvodu bylo mimo mé možnosti si zkopírovat celou databázi...zkopíroval jsem proto prvních 129 716 uživatelů s nejvíce ohodnocenými filmy a grafy dělal z nich.

 

Pro představu data k 19.7.2014: z 358 137 uživatelů jich 99 300 (tj. 28%) nemá ohodnocen ani jeden film. Ze zbývajících 258 837 jich polovina (což je 129 418) má ohodnoceno méně než 72 filmů.

 

V grafu jsou uživatelé, kteří ohodnotili 71 filmů a více a 1700 filmů a méně. Víc než 1700 filmů ohodnotilo 4 679 uživatelů, což je méně než 1,3% všech registrovaných.

statistiky uživatelů ČSFD - počty hodnocení I

statistiky III. - aktivita 2

..první část obrázku

statistiky III. - aktivita 2

statistiky III. - aktivita 1

ještě jsem měl čas, tak jsem si udělal novou statistiku... jak moc a často se dívám na filmy, resp. je hodnotím zde na ČSFD. Bohužel obrázek byl příliš velký a semka se nevlezl...takže jsem ho rozdělil na dva a musím je postnout zvlášť.

 

Je hezky vidět, že první dva roky jsem tu moc nechodil a příliš nehodnotil...systematičtěji jsem začal filmy hodnotit v r. 2010. Mimochodem, od letošního roku jsem nastoupil do trvalé práce, tak jsem zvědav, jak se to projeví do budoucna v aktivitě :-(

statistiky III. - aktivita 1

statistiky II. - oblíbené žánry

tohle je poněkud zavádějící, protože csfd dává filmům často hodně potroublé tagy, které neodpovídají. Jakože -- např. akční upíří oddechovka Blade má být horor? U toho jsem se měl bát? :-D Nebo -- zcela smyšlený bojový Rurôni Kenshin má být historický? Tak v tom případě nechápu, proč není "historický" třeba i Gladiátor a milion dalších filmů, který se odehrávají v minulosti...

 

Ale i tak, určitou vypovídací hodnotu to má. "Žánry" soutěžní, telenovela, talk-show, road movie, publicistický, film-noir, imax, podobenství, pohádka a reality tv v grafu chybí, protože z nich jsem měl k 1.3.2014 zde neměl nic ohodnoceno.

statistiky II. - oblíbené žánry

statistiky I. - spokojenost s kvalitou

tak jsem si data na csfd překopíroval do Excelu...škoda, že csfd negeneruje takové podobné grafy automaticky...

statistiky I. - spokojenost s kvalitou