Recenze (4 351)
Arn (2007)
Velkoryse a pěkně zpracovaná historická romantická polo pohádka z úsvitu švédských dějin. Vždycky mne při těchto projektech napadne, zvláště jsou-li posazeny do historií malých národů jako zde, proč nemáme podobné filmy o Přemyslovcích a Lucemburcích a Sámovi?...
Rvačka v Panamě (1966)
Jak mám rád Gabina, tak tohle se nepovedlo. Film je do tří čtvrtin zmatený, nikdo pořádně neví kdo je policajt a kdo gangster, a pakliže gangster, tak ke které partě patří. Gabin je sice výtečný jako vždycky v těchto jeho letech, jenže je ho na plátně pomálu, jinak se tam motají průměrní herci, jejichž tváře jsou jedna jako druhá. Docela slušný závěr už to stěží může rehabilitovat.
Commedia del arte (1980) (divadelní záznam)
Je to trochu zbytečně moc ukřičené, ale jinak je to dokonalá klauniáda z dob, kdy byl Bolek Polívka krásný mužský s dokonalou fyzičkou, hýřil nápady a pohyboval se na pomezí mezi pantomimou a klasickým herectvím. Franta Kocourek je druhý takový unikátní zážitek.
Rozhněvaný muž (1978)
Ventura v nejlepších letech a v nejlepší své formě ve filmu ze zlatého období francouzské kinematografie. Film má sám o sobě spoustu nedostatků, zejména ve scénáři, ale sledovat Lino Venturu převyšujícího všechno kolem sebe, je radost sama o sobě.
Znásilnění (1988)
Film o věčném problému určení hranice mezi akceptovatelnou vyzývavostí a neakceptovatelnou provokací, mezi tím, co ještě muž má považovat za hecování a co za vážný nesouhlas... Zde ovšem řemeslně filmařsky perfektně zvládnuté.
Vzpoura na Bounty (1962)
Ve skutečnosti to asi byl dost banální příběh, který se filmařům až na výjimky obvykle nedaří povýšit na větší umění. Toto je jedna z těch výjimek, čemuž se stěží lze divit při pohledu na autora scénáře, režiséra a zejména garnituru herců.
Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů (2013)
Stejně špatné jako seriál, a stejně tak je to škoda.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Pořád dobré, zřejmě kvůli předloze, ale se severskou verzí tahle prohrává.
Čokoláda (2000)
Nádherný, hřejivý film o tom, že život musí být především hezký. Až potom třeba dlouhý a záslužný a kdovíjaký. Všichni k tomu máme sklony, jen s nějakých, zpravidla hloupých důvodů bráníme.
Zjizvená tvář (1983)
Námět je v podstatě tak jednoduchý, až je naivní. Příběh je vyprávěný sice s dílčími zvraty, ale přitom značně předvídatelně. Ale nic z toho nevadí, jestliže jej prezentují takové veličiny jako Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer...