Jeden život

Bez Tonyho Hopkinse by bohužel tenhle film zapadl, fakt to táhne především on. Nemám moc rád filmy z období holokaustu, je mi nepříjemný se na ty nácky koukat, připomíná mi to že nejsem neempatické hovado. Nemůžu při hodnocení navíc dát méně než pět hvězd, to si potom připadám jak jeden z těch skopčáků, co tam mlátí nebohé dětičky k smrti rákoskou, prostě čisté emocionální vydírání. Teď mi nezbývá než si jít zahrát Wolfentsteina. Pět hvězd od Nikyho pro Nickyho a doufám že jsou tvůrci se sebou spokojení. (24.02.2024)

Myslím si, že u mě na té atmosféře přidalo to, že jsem to viděla v kině. Pustit si to doma, tak bych možná šla s hodnocením o hvězdičku dolů. Kino má vždycky něco navíc. Nicholas Winton si už dlouho zasloužil svůj film za to, co udělal a tohle je krásně zpracované. Věnuje se to opravdu jen té dané době, kdy Nicholas společně s ostatními v týmu zachraňoval děti s Československa. Některé scény jsou srdcervoucí, hlavně u poslední vlaku, který nedorazil. Helena mi tu přišla taková upozaděná, na to jak skvělá herečka tu je a hlavní herec v mladší verzi Wintona by mohl být víc charismatičtější, aby udělal na diváka větší dojem. Jinak doporučuju spoustu kapesníčků, slz teklo hned několik. (03.03.2024)

Z těch dvou linií filmového příběhu Nicholase Wintona mi dlouho přišla zajímavější ta z období let 1938-39, kdy probíhala ona úžasná záchranná mise. Ten příběh je určitě velmi silný, ač si nejsem úplně jistý, že to vykreslení reálií uprchlických táborů v Československu bylo úplně přesné. Na druhou stranu se mi moc líbilo, jak film pěkně připomenul fakt, že Winton na celou záchrannou akci nebyl zdaleka sám – a dokonce na rozdíl od svých spolupracovníků většinu času ani neriskoval život v okupované Praze. Pokud jde o dějovou linii z konce 80. let s Anthonym Hopkinsem coby stárnoucím Wintonem, film emočně graduje v oněch známých chvílích, kdy se Winton v televizním studiu setkává se zachráněnými dětmi. Musím říct, že mi z těch scén šel až mráz po zádech. Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že to byla právě možnost zrekonstruovat jeden z nejslavnějších momentů v historii BBC, co bylo hlavní motivací pro vznik tohoto filmu. Vše ostatní, co se můžeme v této lince filmu vidět, je sice díky velmi věrohodnému herectví Hopkinse funkční, ale scénáristicky to není nic světoborného. (23.02.2024)

Za mňa je Winton proste frajer Luke, pričom vždy keď vidím to video, tak sa mi tlačia slzy z očí, ako keď Slovan doma prejebal s Podbrezovou 1:3. Na "Schindlerov zoznam" sa to absolútne nechytá, nemá to ten požadovaný dej, tú dynamiku, ani popud negatívnej emócie, ktorá je v tomto prípade skrátka nutnosťou, pričom v rámci námetu, sa už zrejme nikdy ničoho tak kvalitne spracovaného nedočkáme a bolo by asi naivné domnievať sa, že sa tak raz stane. Je to trošku škoda, že sa zo samotného príbehu po emocionálnej stránke nepodarilo vyťažiť viac, ako len v závere, pričom tunajšie hodnotenie mi príde mierne nadhodnotené najmä z dôvodu nostalgie k vtedajšej krutej dobe, než vyobrazením skutočnej filmárskej kvality. Ale zas, film je to dobrý, treba vidieť a tento príbeh poznať, lebo je svetlom na konci tunela beznádeje. Medzi 3-štyri. (12.04.2024)

Nazývajú ho britským Schindlerom, no tento film nie je tak výraznou poctou ako slávny Spielbergov film. Majstrovstvo Sira Hopkinsa bola tutovkou, jasnou voľbou, aby to dopadlo čo najlepšie. Scenár ale neponúka toľko pod kožu sa vnárajúcich scén, je to veľa o diskusii, vyjednávaniach a zaujímavej ukážke toho, aké ťažko bolo imigračné úrady presvedčiť, aby urýchlene udelili víza, nájsť pre deti pestúnov a sponzorov, len aby zúbožené deti náhodou nezaťažili štátnu kasu. Veľkosť filmu sa ukazuje až na konci - tu dokáže "povinne" dojať a zároveň sa dozvedáme, že vďaka Wintonovi žije na tejto Zemi aktuálne asi 6000 ľudí. Inak ale na tak záslužný čin mi prišlo spracovanie dosť chladné, takže teplo nájdeme len v slovách preživších: "Je to náš národný hrdina. Urobil láskavý čin a nikomu to nepovedal..." (Vera Egermayerová) . (21.02.2024)