Zázračný aparát

Těžko říct, jestli byl, nebo nebyl záměr tvůrců, aby vytvořili dokument, který je stejný jako to co, zobrazuje. Krátké, emoční (všudypřítomná hudba ideálně navozuje sdělení na bázi emocí), vybrané se snahou šokovat a rámovat tím samým, co videím paradoxně vyčítá. Celé to navíc působí dojmem, že nejdříve se nashromáždili videa a teprve potom se tomu snažil dát někdo scénář a myšlenku, protože to je spíš takový náhodný průřez s videi než celistvé sdělení, náhled. Jediné co se tomu nedá upřít, je občasné dobré ukázání absurdity. 55% (10.08.2023)

Nenáročný a pěkně zhotovený dokument o historii snímání obrazů a videí, od Lumiérů až po YouTube. Snímek doplňuje dobrá hudba a kontrastuje s vybranými ukázkami. Celkově si dokument hraje, ale poměrně lacině s lidskými dojmy a emocemi, což je zde paradoxně poněkud kritizováno, ale možná to byl záměr. 75% (KVIFF 2023) (01.07.2023)

Cítím z toho takový ten vibe státem dotovaných videí pro základní a střední školy, kterým se nám svého času pokoušeli, domněle naším jazykem a obvykle dost s křížkem po funuse, vysvětlit kontexty, úskalí a rizika nezodpovědného prcání. Akorát to nezodopovědné prcání tady zastupuje audiovize v internetovém prostředí. Komické je to pak v tom nakolik je to, po vzoru světa, který komentuje, nesoustředěné, odsekávací a neúplné. Jako kompilace videobizárů, které jsem ve valné většině případů neznal, to ale bylo celkem zábavné a klidně bych tuhle hrozbu na mrak zvládnul sledovat i o hodinu delší. (18.10.2023)

Nejenže mě to nebavilo (těch 1,5 hodiny se táhlo neskutečně), ale vyloženě nesnesitelné mi přišlo, kolik divných videí s hnusnými lidmi je v tom obsaženo. Normálně by se ke mně tak příšerný obsah neměl šanci dostat, a tady na to ještě člověk jde do kina, aby to dostal na velkém plátně? To je jak zlý vtip. (24.07.2023)

Mnohem více je to přehledný a povrchní dokument o tom, jak rychle a povšechně se nedozírných možností filmu chopila komerce a potřeba ovládat a ohlupovat většinu, takže se díky vynálezu kamery necháváme především čím dál masověji zabavovat, manipulovat a otupovat, a mnohem méně dokument, který by v nás otevíral touhu po těch nedozírných možnostech pronikavé sebereflexe, zušlechťování, otevřeného komplexního dialogu a autentického vzájemného rozvoje, které ve filmografii (psaní světlem) zůstávají lidstvem upozaděny. Pro člověka jako já, který s touhle hořkou perspektivou denně vnímavě žije, nic nového, a ještě ani plnohodnotně vyjádřeno. Jistá působivost, při takovém dějinném průletu, se tomu upřít nedá, ale ta je skoro zadarmo, a celkově to bylo selektivní, velice zúžené a nijak hluboké. *~ (17.07.2023)