Sním či bdím?

Súhlasím s BlueZero , že to skôr súbor rôznych filozofií a pohľadov na svet. Formálna stránka je naozaj zaujímavá. Na zažiatku možno trochu rušivá ale po čase začne pôsobiť príjemne. Tiež ma potešila kvalitná hudba počas filmu. Tento film sa nedá pozrieť na jeden krát, pretože nemá skoro žiadnu dejovú osnovu. Film sa nepohybuje vertikálne, naopak skôr horizontálne a to spôsobom ponorenie sa - rýchle vynorenie, a znova ponorenie - rýchle vynoreniem, a znova... Mne tento film dal všetko už dobrých 20-30 minút pred koncom. Samozrejme je v tom cítiť psotmodernu ale v nej koniec koncov žijeme (či to chceme alebo nie), všakže?! Je to trošku ako filozofia drive-in. Zastavíte sa pri autom pri menu, postojíte tam 90 minút, a je už na vás či si niečo objednáte alebo odídete. Ja som si vybral a po skončení filmu zo mňa trieštili jedna myšlienka za druhou až som si ich musel zapisovať na papier. Toľko k tomuto filmu. Možno nekompaktný komentár, ale ono to pri tomto filme nešlo. Už sa teším ako si ho pozriem zas. (29.07.2005)

Jestliže se o Temném obrazu často mluví jako o experimentu, čím potom nazvat jeho o pár let staršího předchůdce. Na jedno zhlédnutí nevstřebatelná hromada úžasných myšlenek a filozofování, která je ale podána spíše dokumentárně bez jakékoliv omáčky (ve které se utopil například nynější Mr.Nobody) a tudíž pro širší publikum nestravitelně. Z technického hlediska působí oproti svému následníkovi stále trochu nedotáhnutě. (14.06.2010)

Vezměte to nejotravnější ze Celine (Before Sunrise), rozdělte to mezi několik náhodných ujetých charakterů a natáhněte asi tak na hodinku a půl. Máte Waking Life. Plný vzletných myšlenek, ideálů i naprostých nesmyslů. Bohužel problém je, že těch opravdu zajímavých myšlenek tu máme poskrovnu, protože scénář se rochní v přežvýkávání víceméně jasných záležitostí, a jako pojítko toho všeho mu stačí jedna nezajímavá mlčící postava, z níž snové vizuální zpracování dělá chvíli chlapce, chvíli děvče. Neříkám, že je celý Waking Life nesmyslný, párkrát se blýskne a vy zjistíte, že opravdu posloucháte a přijímáte naservírované myšlenky a dokonce si z nich i něco odnášíte, ale většinu času film opravdu jen prázdně fantazíruje. Ukazuje se, Linklater zřejmě v Celine zhmotnil převážně sebe samého a svoje snílkovské myšlenky, a v Jessem si vytvořil oponenta, který měl držet jeho vzdušné zámky hezky při zemi (mimochodem rád jsem tuhle milou dvojici opět viděl, i když mě tu jejich rozhovor nefalšovaně iritoval). Zde ho ale nelimituje takřka vůbec nic a je to asi největší neduh filmu - dostává se díky tomu do rovin ukecaných a převážně mělkých. Ačkoliv žádná z myšlenek zdaleka není hloupá, tak jaksi nemají sílu na to, aby vás strhly, inspirovaly či jakkoliv více obohatily. Jako utřídění autorových myšlenek dobré, ovšem jako kůže na trhu nijak lákavé zboží. Na druhou stranu je jasný, že Linklater tohle nikomu vyloženě necpe. Spíš asi "čeká", kdo se s ním ztotožní. Já to bohužel nejsem. (02.12.2011)

Výborný film plný filozofických (i méně filozofických) debat o smyslu života, o tom, kterak různí lidé mají zcela odlišný pohled na svět, přístup k životu a k tomu, čím žijí. Film se celý odehrává v nekončícím snu hlavní postavy, proto je natočen hodně originální snovou grafikou. Ta je sice ze začátku trochu nepříjemná, ale postupně zaujme nejen svojí divností a originalitou, ale také podkreslováním myšlenek vyřčených jednotlivými postavami. Myšlenek, nad kterými určitě stojí za to se zamyslet... ačkoli je nutné přiznat, že některé jsou trochu mimo a některé je velmi jednoduché vyvrátit. I to ale považuji za pozitivní. Hodně se mi v tomto pohledu líbí původní název filmu, který česká distribuce opět dokázala totálně zabít. Waking Life... Probuzení do života. Hlavní postava se skrze nekončící snové debaty o smyslu bytí, vyhledávání různých názorů a přemýšlení o nich pomalu probouzí k opravdovému životu. K životu, který pouze nepřijímá jako sen, ale který sám aktivně tvoří (jako lucidní sen :-) ). Rozhodně jde o hodně originální a chytrý film, na který určitě stojí za to kouknout. (29.01.2013)

Velmi zajímavý a zájmu hodný filmový experiment, u kterého jsem byl místy uchvácen a místy přecejenom trochu znuděn. Linklater tvoří většinou hodně ukecané filmy a Waking Life není výjimkou. V tomto případě se však veškeré rozhovory točí především okolo filozofie a hranicí mezi realitou a sněním. Hodnotit obsah filmu není snadné, chybí zde totiž klasická kostra příběhu. Divák společně s hlavním hrdinou proplouvá snovými dialogy, konfrontuje se s různými filozofickými postoji k životu či realitě a snaží se v tom najít smysl své cesty. (Mě osobně potěšila i závěrečná rozprava o jednom z děl Philipa K. Dicka.) K vizuální stránce filmu nemám žádných výhrad. Animace jsou správně halucinogenní a líbily se mi ještě více než ty z pozdějšího Linklaterova filmu Temný obraz. (15.12.2009)