Zvony smrti

When Eight Bells Toll (Až zvony odbijí osmkrát - jde o těžko přeložitelnou slovní hříčku; toll znamená též ztráty na životech; proto ty neadekvátní překlady názvu - český knižní překlad Když zvony zvoní) patří k McLeanovým raným dobrodružstvím (1966) a patří v jeho tvorbě, vyznačující se postupně klesající kvalitou, k těm lepším. Kniha je, i přes nevalný český překlad, napínavá od začátku do konce a rozhodně nezklame. Fim je bohužel jen průměrným přepisem vršícím mechanicky mrtvoly a zvraty. Přitom stačilo akční scény propracovat (je jich tu hodně), jenže jakoby tvůrci chtěli striktně dodržet průměrnou délku 90ti minut. I herci vyslovují repliky mechanicky jako loutky, jen Nathalie Delonová mluví anglicky s podobným přízvukem Jako Chantal Poullain česky. (13.06.2010)

Vidět Anthonyho Hopkinse jako tajného agenta, to se jen tak nevidí. :) Jen škoda, že Alistair McLean se nerozhodl, jestli píše scénář thrilleru, komedie, parodie nebo akčňáku. Ode všeho je tam trochu a ne vždy to spolu dobře klape. Ale zase skotské lokace jsou pěkné, Hopkins se jako tajný agent uvěřitelný, pár hlášek skvělých, zápletka pak je ale poněkud od určité chvíle průhledná a navíc mě naštvalo, že ten člun v poslední scéně nevybuchl. (18.10.2021)

Neplést s Komu zvoní hrana! Místo azurového nebe, exotického prostředí a chození po kasinech ocelově šedá obloha, nehostinné britské ostrovy a chození po příbojem bičovaných útesech. Ta podobnost, nečistě náhodná, tam bezesporu je a upřímně, kdo postrádal bondovský nadhled, ten asi zjistil, že nežije dvakrát a přepnul po úvodní akci, nicméně vše přichází vniveč, když se na autora nepříliš koncepčního scénáře nevztahuje povolení zabíjet. A navíc, sýr Anthony Hopkins byl v roli cynického agenta, který paní Delonovou nemiloval, takový…, jak bych to napsal…, nepatřičný. Jako by Roger Moore hrál Hannibala Lectera, či Sean Connery Quasimoda.. (29.05.2013)

Tento konkurenční pokus o bondovku ma nekolik zakladnich chyb: chybi ji nadhled (je tam sice komicka postava reditele tajne sluzby, ale atmosferu filmu spis narusuje), je horzne ponury (osklive pocasi a sero spis zpusobuji deprese nez prijmene napinavy zaztek), akcni sceny svou kvalitou patri na zacatek 60. let, rozhodne ne 70. a anthony hopkins je asi posledni herec na planete, ktery by se kdy hodil do hlavni role bondovkseho superspiona. Zbyva tak jen uderna titulni melodie, uranciva pani Delonova a prijmne necekana zaverecna tecka. (25.12.2010)

Na jednu stranu to chtělo být bondovkám co nejpodobnější, na druhou stranu se to od nich chtělo odlišit... A výsledek je příjemným kompromisem. Na poctivé podívané je znát kvalitní knižní předloha a fakt, že si scénář napsal MacLean sám, neboť žádná scéna (a skoro ani žádná věta) není zbytečná, téměř vše sehraje v dalších minutách nějakou roli. Divák se tedy nenudí, hrdina v podání výborného Anthonyho Hopkinse ho baví svým svérázně suchým humorem, zkrátka to odsýpá. Co mi ovšem vadilo, byla hudba Waltera Stotta (který se za dva roky stal Angelou Morleyovou, ale to sem nepatří), jež bondovky Johna Barryho prostě a jednoduše vykrádala, navíc dost špatně a nenápaditě, a bujaře vyhrávala i ve scénách, do nichž se vůbec nehodila (zejména při rvačce na lodi a rvačce na hřbitůvku přímo tahala za uši). Jinak ale dost dobrá práce, nejvíce ze všeho se mi asi líbila část s vrtulníkem. Je docela škoda, že se "likvidátor" agent Calvert už nevrátil. (04.09.2013)