Eros

Antonioni zaměňuje erotiku za nahotu a jeho nesmyslný blábol s debilními dialogy je k neukoukání. Soderbergh vytěsňuje erotiku na vedlejší kolej a jeho hříčka je nečekaně zábavná. Wong Kar-wai je naprostým opakem první povídky – nenechá krásné Gong Li ani rozepnout vysoký límec u jejích šatů, a přesto celou dobu vytváří erotické dusno. Emocionálně nejsilnější část filmu, která má blíž ke Stvořeni pro lásku než k odcizenému 2046. (18.11.2005)

Tak jako už hodněkrát spojení několika dobrých režiserů za účelem natočení povídkového filmu nepřineslo nic dobrého ani tentokrát. Mě nejvíc zaujala většinou odsuzovaná první povídka AAntonioniho. Aspon trochu dostála názvu filmu. Soderberghova mi přišla naprosto zbytečná a o ničem. A Kar-wai Wong odvedl slušný standart ve třetím příběhu. EROS považuju za strátu času. Mnohem víc doporučujuke shlédnutí samostatné filmy těchto režiserů. (04.11.2006)

Obával som sa pranierovaného Antonioniho, ten ale ani v najmenšom nesklamal a myslím, že čo povedať chcel, to vystihol. Nie tak rafinovane, ako vo svojom vrcholnom odbobí, ale čo by ste preboha chceli? Soderbergha som akosi nedokázal doceniť, síce to uplietol šikovne, ale kde tam bol ten "eros"? ...alebo nemal byť a situovanie do 50-tych rokov má nejaký podtext? - ako píšem, nedocenil som. No a Kar-wai Wong, ten je úplne inde! Pokiaľ o prvej poviedke platí, že je najsilnejšia obsahovo a tá prostredná má slušný obsah aj formu ale nič z toho nedotiahne, tak potom táto trilógia po formálnej stránke vrcholí práve vo finále. Opantá bez toho, aby divák tušil prečo a čím vlastne, skrátka sa zmocní, nepustí a ešte riadnu chvíľu neopustí. ...Od stareckého nevzrušeného konštatovania o stave vecí sme sa tak cez zúfajúcu neistotu stredného veku, snahu definovať a pochopiť, dostali až k mladíckemu výbuchu dusivého erotična s príchuťou tragična bez kúska rácia... Eros! (03.02.2009)

Visione del solenzio / Angolo vuoto / Pagina senza parole / Una lettera scritta sopra un viso / Di pietra e vapore / Amore / Inutile finestra... Dvě podoby erotické lásky plus překvapivě cynická tečka: Krátký příběh o tom, že v případě 'nebezpečného vývoje událostí' není nikdy na škodu vyměnit protivnou ženskou s malými kozami za sympatickou dívku s velkými. Šok z Antonioniovy hyper-trapné závěrečné třetiny (1. Wongovo prvotřídní dusno, 2. Soderberghův pastiš allenovské psychoanalytické legrace) bezděčně ilustruje, kudy a kam se vášeň může ubírat. Dělat si z mistra legraci ale není spravedlivé. Po mrtvici, s devíti křížky na krku vyplodil esenciálně skoro to stejné jako kdysi. Přesazení do nultých let; angličtiny; hnusné barvy; a s oplzlým, nechutným Christopherem Buchhozem místo Mastroianniho či Delona; vulgární bobrovité brunety pominu, nemohla jeho poetika přežít. O ztrátě soudnosti a samožerství svědčí spíš použití jinak skvělé, výše citované písně s titulem Michelangelo Antonioni Caetana Velosa. Ušetřím vás 'napětí', jmenuje se Linda. Tak čau. Čau. (27.08.2023)

Ruka 2*, Nebezpečný vývoj udalostí 2*, Rovnováha 4* Priemer je teda ***, a je bezpredmetný. Rovnováha: Tento filmík môže byť o sexuálnych potrebách i sexuálnej obsesii, i o láske, no aj tak v ňom sexuálna rovina spolu so sexom (nezobrazeným) slúži len ako vyjadrovací prostriedok a Rovnováha je v prvom rade o tej sem-tam prekliatej :/ KOMUNIKÁCII. Soderbergh sa vysoko vymaňuje. Soderbergh ma presvedčil. 4* (28.09.2008)