Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ještě na počátku druhé světové války měla berlínská dekadentní smetánka možnost scházet se v podzemních homosexuálních, lesbických a transsexuálních podnicích a kabaretech. Jejich návštěvníkem byl i gay Max, přelétavý hejsek, libující si v náhodných známostech na jednu noc, v alkoholu a kokainu. Svoboda menšin ale měla brzy poznat sílu nacistické tyranie. Po střetu s gestapem utíká Max společně se svým přítelem do lesů. Avšak ani zde není v bezpečí. Brzy je chycen a po jízdě vlakem smrti ho čeká vězeňský mundur a vytetované číslo na ruce v koncentračním lágru Dachau. Díky židovskému původu ale může na pruhovaných hadrech nosit "jen" Davidovu žlutou hvězdu. Naštěstí proto, že i zde byli Židé stále víc než růžovým trojuhelníkem ocejchovaní homosexuálové. Ty čekala automatická smrt. Nicméně i za ostnatými dráty bylo možné poznat cit. A díky němu Max konečně pochopil, pro co stojí za to žít. V britském komorním válečně-milostném dramatu režiséra Seana Mathiase excelují Clive Owen a Lothaire Bluteau, ve vedlejších rolích se zde také mihnou Mick Jagger jako transvestitní zpěvačka Greta, Ian McKellen, Jude Law, Rachel Weiszová a další hvězdy. Snímek obdržel ceny na festivalech v Cannes a Gijónu. (Dannysek4U)

(více)

Recenze (80)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

,,Lidé si působí bolest a říkají tomu láska." Prostřednictvím výtvarné kamery, která nejprve snímá římské dekadentní orgie (vizuálně připomene Felliniho, Brasse či Viscontiho), později pak minimalistické scény v kamenolomu, jsme svědky tragického příběhu Maxe. První silnou scénou je vlaková brutalita - dej sadistickému praseti moc a nebudeš se stačit divit. Ostatně nejbrutálnější agresoři bývají zakomplexovaní slaboši, kteří si potřebují stále dokazovat, že na to mají, i když nemají. Silné psychologické drama o přátelství, zapovězené lásce, síle, touze a nenávisti. ,,Miluji tě, co je na tom špatného?" Uhrančivá hudba P.Glasse jen podtrhuje zvláštní magičnost mimořádného snímku. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Pro někoho možná zajímavě vylíčený život homosexuálů v koncentračním táboře, kde, aby se vězni nezbláznili podle vůle nacistů, volí vlastní způsob šílenství, ale já u toho vesměs zíval. Dialogy mezi dvěma homosexuálními vězni, které vedli během přenášení kamenů z jedné hromady na druhou, byly k uzoufání nudné a za zmínku jen stojí jejich "milování". Ne že bych čekal nějáké maso, ale život v Dachau jsem si představoval trochu jinak. Stejně tak mi nesedl konec v intencích Feuchtwangerova Žida Süsse. Naopak jako obrovské plus hodnotím výkon Clive Owena, který si tímto výkonem řekl o přestup do I. ligy a doba před příjezdem do Dachau byla taky poměrně koukatelná. Každopádně z mého hlediska Mathias promarnil potenciál, který měl k dispozici. 40% ()

Reklama

Tom Riddle 

všechny recenze uživatele

Koukám, že být gayem a navrch židem, to nebyla za druhé světové žádná sranda. A ani tenhle film není. Nejdřív kapku rozvláčný děj přechází v emocionálně vypjaté drama, a je to naturalistické, otevřené, dekadentní, vizuálně strhující, s podmanivým hudebním doprovodem a opravdu skvělými hereckými výkony (jistě, Mick Jagger v roli starého homosexuála Grety potěší, ale Clive Owen a Lothaire Bluteau v ústředních rolích jsou opravdu dokonalí). Divadelní hru jsem neviděl, ale věřím, že tohle je více než věrné (a povedené) převedení do filmu. A ještě něco. Už mám dost toho odporného obhajování úlohy civilních Němců, co se v poslední době tak vyrojilo. Tenhle film jim dává na frak, a to se mi líbí. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Působivé, a to navzdory skoro všem výtkám, které jsem původně chtěl mít. Největším nedostatkem, jenž přejít nemůžu, je nakonec závěr, který byl ve srovnání se vším do té doby viděným až podezřele málo dramatický a především očekávaný a laciný. Herecké výkony dost dobré (mám ale pocit, že kdybych viděl scénu "verbálního styku" na divadle, byl bych buď rudý až za ušima, nebo bych se začal nevhodně smát), nicméně přinejmenším polovina celé té skvělé atmosféry je zásluhou vynikající Glassovy hudby. Jak to tak bývá. Tři a půl. ()

capák 

všechny recenze uživatele

Trochu jiný pohled na život v koncentračním táboře v komorním, ale přesto silném dramatu. Bent je film, na kterém by se určitě dalo najít pár nedostatků. Scénář občas trochu pokulhává a vzhledem k velmi zajímavému námětu se z něj dalo vytěžit víc. Hudba je sice skvělá, ale připadalo mi, že do některých scén se nehodila a naopak ve scénách, kde bych ji očekával, nezazněla. A herecké výkony hlavních představitelů v čele s nezvykle vyhublým Clivem Owenem si určitě zaslouží pochvalu, ale v některých silných momentech možná mohly být o něco víc prožité. Rozum mi říká jít s hodnocením níž, ale v tomhle filmu je něco, co mě dostalo. Rád se na něj podívám ještě jednou, abych zjistil, co to bylo. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Ian McKellen, který ve filmu hraje strýčka Freddieho, hrál Maxe v původní divadelní hře v Londýně roku 1979. (Tom Riddle)
  • Celosvětová premiéra proběhla v květnu 1997 na filmovém festivalu v Cannes. (BMW12)

Reklama

Reklama