Jádro

Pitomoučký scénář, trapné dialogy, neúměrná délka a hrozné efekty. Není to nudné a koukat se na to dá, byť především díky syndromu "tak špatné až je to dobré". Chce to ovšem opravdu vypnout mozek a brát to narozdíl od tvůrců s koňskou dávkou nadsázky. Jediné co ujde jsou herci, sice jsou spíše průměrní, ale dát tak strašně nezajímavým a plochým postavám alespoň nějaký rozměr je úspěch. Byť relativní. Scénáristům by neuškodilo pár doučovacích hodin na základní škole. Evidentně mají v oblasti fyziky a chemie značné nedostatky. (09.04.2005)

Nejlepší část celýho filmu bylo úvodních cca 5 minut s přistáním raketoplánu. Pak klidně můžete telvizi vypnout a koukat se třeba z okna. Bude to mnohem větší zábava. Celej film je prostě totálně nudná blbost. Možná bych dal 1 hvězdčiku, ale vzhledem k tomu, že se o týhle sračce všude mluví jako o velkofilmu, tak s tim opravdu nemam žádný slitování. (30.04.2006)

To je tak přitroublé, až je to milé. Jeden z mála podobných k nemyšlení vyzývajících filmů, kde je to pompézní (tedy triky a tak) tak trapné, že se raději koncentrujete na postavy a herce. A v tomhle případě, i když s nimi scénář cvičí jak s nemotornými dětmi, to je docela pozitivní stránka. protože herecký výběr je docela fajn (můj stále oblíbenější - ještě pár záseků a vdere se mi do hereckého toptenu - DJ Qualls). Tradiční průser je přepálená stopáž. Ale na to už si začínám docela zvykat, i když nerad. (06.12.2014)

Toto je príšerne klišovitá a americky vlastenecká (laserom) pripálená kaša, ale vďaka zopár dobrým nápadom a niekoľkým vtipným miestam to celkom ujde a priznám sa, že som s Jadrom dvakrát spáchala "guilty pleasure". Tvorcovia sa aspoň snažili. V tejto kategórii filmov za pretrpenie určite stojí nervózne fajčiaci Stanley Tucci, "total kchúl" hláškujúci DJ Qualls a scéna s robotníkom pri núdzovom pristátí raketoplánu :-) Vhodný film na zimné večery, kedy televízie dávajú jeden katastrofický film za druhým. Jadro sa onedlho určite zaradí do ich repertoáru. (02.03.2005)

Zhruba hodina stopáže je celkem zábavná a svým způsobem i zajímavá (samozřejmě bez ohledu na totální přehlížení základních fyzikálních zákonů ze strany filmového štábu) ale pak přichází závěrečná fáze filmu a to v tak hustě podaném patosu, že jsem to prostě strávit nedokázal. I přes mou velkou míru tolerance vůči katastrofickému tématu se snímek v mých očích chtě nechtě usazuje směrem na absolutní vrchol průměrnosti. (04.01.2005)