Prague: The Restless Heart of Europe
VOD (2)
Obsahy(1)
Vysoce stylizovaná dokumentární esej, která se snaží v horečnatém pohledu postihnout genius loci, historiii současnost Prahy. Film vznikl v italské produkci v rámci cyklu věnovaného portrétům evropských měst viděných očima významných režisérů. (oficiální text distributora)
Recenze (32)
Musí se vidět. Možná i vícekrát. Napoprvé je to pro normálního smrtelníka moc rychlé. Ale stojí to za to! Jak zde někdo zmiňoval, že jde o "nejlepší film od Chytilové podle hodnocení na ČSFD", tak to trochu popletl. Jedná se o dokument, vynikající dokument. Jako bonus excelentní komentář p. Miroslava Macháčka... ()
Pocta Praze, její historii, jež byla historií celé republiky a také kráse. Nekompromisně osobitá režie. Přesně tak, jak jsme u paní Chytilové zvyklí. "Všude kudy chodíme, šlapeme po dějinách". Dějiny nelehké, kruté a zlé. Naprosto výborné, chvílemi až biblické filosofování pana Macháčka, stejně tak fantaskní hudba Michaela Kocába, dolaďují tento dokument do dokonalosti experimentální a bezesporu i undergroundové formy. Pojď se projít po Praze s doprovodem Věry Chytilové. ()
Ne nadarmo je tento dokument považován za nejlepší z cyklu. Tolik znaků typických pro Chytilovou, a přesto z filmu nejde cítit až tolik, jelikož se tentokrát nevěnujeme lidem a ženám, ale městu. Nádherné vyznání, netypicky udělaný dokument. Skvělá kamera, nápadité postupy, obrazové metafory... Kdybyste snímek neviděli a přemýšleli nad tím, jakým stylem je udělán, museli byste si myslet, že vzniknul neuvěřitelný mišmaš bez hlavy a paty. Ale ono ne. Funguje to až překvapivě dobře. Praha - neklidné srdce Evropy má v sobě cosi tajemného a poutavého a nenudí ani chvilku. ()
Dokázat sestavit pohledy na Prahu do jedinečné dokumentární eseje, ukázat to, co už bylo mnohokrát ukázáno, jinak, zajímavěji, dokonaleji, udělat z obyčejného dokumentu silnou emocionální výpověď, ukázat Prahu jako skutečné tepající srdce, to dokáže jen umělec s mimořádnou vizí. A takovou umělkyní paní režisérka Chytilová bez všech pochyb byla. ()
Mám ráda Prahu. Mám ráda výtvarné umění. To měla ráda i paní režisérka. Na filmu je to dostatečně patrné. Ale přiznám se, že sledování dokumentu s multifokálními brýlemi bylo poněkud obtížné. Švenk kamerou byl často tak rychlý, že mě po chvíli začaly bolet oči. Nicméně působivé. Ocenila jsem prolínání současnosti s historickými záběry i starými dokumenty. Pan Malíř se asi dost naběhal. :o) Ale výsledek za to rozhodně stojí. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (3)
- Na konci finálního sestřihu měl film pořád dvě hodiny, ale zakázka zněla jen na jednu. Kvůli tomu padlo za oběť několik pasáží (po zásahu například po bitvě u Lipan následuje rovnou oproti původnímu záměru Bílá hora). (BoredSeal)
- Film vznikl pro zamýšlený italský cyklus Hlavní kulturní centra Evropy produkovaný společností Transfilm Roma, nakonec se ale celá série nerealizovala a vzniklo jen pár snímků. (BoredSeal)
- Na dokumentu se začalo pracovat v roce 1984, českou premiéru měl až v roce 1987 a v Československé televizi se poprvé objevil až během takzvaného Palachova týdne v lednu 1989. (BoredSeal)
Reklama