Meze Waltera Hortona

Mám jen čtyři slova, jež mé čtyři hvězdičky de facto relativizují, přesto však si za nimi chtě nechtě musím stát, jelikož to, co je myšleno jako pochvala všech zúčastněných, Jiřinou Jiráskou počínaje, Rudolfem Hrušínským nejstarším konče, by stejně tak mohlo být výtkou - děsivější to být nemohlo. 75% (21.10.2016)

Nenápadný, ale úžasný film o tom, že i v kráse může dřímat děsivost neznámé síly, tak jako se skrývá nádech hororu v příběhu o podivné genialitě Waltera Hortona. Když k tomu připočítáme klasický myšlenkový šepot Rudolfa Hrušinského, může být člověk neklidný a vystrašený i z nádherných tónu klavírních skladeb. Ostatní snad nejlépe vystihl ve svém komentáři mchnk. (09.07.2013)

Vzhledem k tomu, že nejsem fanda vážné hudby, v dlouhých pasážích, kdy Bróďa preludoval jsem trpěl, i když musím uznat, že skladby byly podány velmi kvalitně. Ovšem byl jsem tak zvědavý na pointu příběhu, že mi film celkem rychle utekl, obzvláště poté, co se k Brodskému a Jiráskové přidal jako obvykle skvělý Hrušínský. I tak si myslím, že film mohl být téměř několikaminutovou jednohubkou. Pointy jsem se dočkal a musím říci, že mě mile překvapila, neboť nebyla příliš předvídatelná a možných konců by vymyslel více asi každý. Film mi silně připomínal styl scifi a mysteriózních povídek Josefa Nesvadby, ale jak jsem se dozvěděl, autorem předlohy byl John Seymour Sharnik. (28.11.2012)

V rámci krátké stopáže a komorního aranžmá absolutní výsledek - znepokojivý příběh, který dokáže vystřídat mnoho nálad od pobavení, přes absurdnější rovinu až po nejhlubší mrazení. A nejen to, navíc každou minutou získává širší přesah a podněty k dalšímu přemýšlení o temných hlubinách v samotném člověku. Jiřina Jirásková a její monolog je ukázkou hereckého mistrovství, které vrcholí v úžasném duetu s opět démonickým Rudolfem Hrušínským. No a anglické prostředí s nezbytnými proprietami už jen dobrušuje tento televizní klenot. (29.01.2013)

Neprobádané možnosti lidského mozku mohou být děsivější než všechny oslizlé příšery z vesmíru. Tahle kratičká historka o muži, který bez dřívější zkušenosti začne hrát virtuózně na piano a žádnou skladbu není schopen zopakovat, je přesně na půl cesty mezi sarkastickou komedií a jemným horrorem. Ani jedno není dominantní. Meze Waltera Hortona spíš vyvolají úsměv, který strne v tiché hrůze, když začnete o té zápletce víc přemýšlet. Bez ohledu na stopáž mistrovské dílo s decentními výkony hlavní trojice. 100% (25.09.2006)