Režie:
Věra CaïsScénář:
Věra CaïsKamera:
Isidore MankofskyHrají:
Philippe Noiret, Jean-Claude Dreyfus, Vlastimil Brodský, Jiří Menzel, Květa Fialová, Dana Morávková, Martin Dejdar, Yvetta Blanarovičová, Michaela Kuklová (více)Obsahy(1)
Jedna z nejlepších hrabalovských postav - svérázný balič papíru Hanťa - prošla spolu se svým autorem dlouhým vývojem. Režisérka Věra Caïsová si pro svůj film vybrala Hanťu (Philippe Noiret), láskyplného milence života. V laskavém přítmí své lisovny spřádá alhokolem podnícené myšlenky a tiše vytváří v lisu své umělecké dílo - balíky sešrotovaného papíru, kde jsou vedle sebe vzácné knihy i krvavé papíry z jatek. (Lucernafilm Video)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Bohužel pravdou je, že Hrabalův smysl pro osudovou ironii a humor chybí. Film je opravdu spíše pohledem na stárnoucího důchodce, který tak nějak nemá nic, čím by se zabavil. Víc než své pracoviště plné snů připomíná balírna papíru kobku. Těžko soudit, knihu jsem nečetl, ale jsou filmy, které Hrabala podaly mnohem lépe. ()
Jediné zpracování Hrabala bez špetky pábitelství. Chyběla hřejivá atmosféra, absence hudby umocnila příliš tklivou atmosféru. Místo krasosmutnění jenom smutění ... Snažila jsem se poctivě zhodnotit s odstupem času, ale pokažé mi vyšlo to samé - film je pro mě na samé hranici sledovatelnosti. Myslím si, že tímto druhým pokus končím, zatímce se vždy a ráda znovu podívám na Sběrné surovosti, Slavnosti sněženek, Sřivánky na niti nebo na Postřižiny. Sice máme s Francouzi mnoho společného, ale plné pochopení Hrabala jim zřejmě nebylo dáno do vínku. ()
Nepovedený film, jehož neúspěch pramení podle mě primárně už z toho, že se snaží spojit do jednoho celku povídku Baron Prášil z Hrabalových Pábitelů (kterou zfilmoval Juraj Herz jako Sběrné surovosti) s jeho o dost pozdější novelou Příliš hlučná samota. Hrdinou obou je sice Haňťa, ale kromě jména a zaměstnání je to úplně jiný člověk. Poetika a smysl obou knih je také rozdílný, takže udělat z nich jeden film, mělo v tomto případě za následek, že z obou vyprchalo to krásné. Zbyl jenom nezajímavý a nesourodý film s neživotnými postavami. ()
Veliké zklamání. Adaptace mé velmi oblíbené knihy od Bohumila Hrabala, Příliš hlučná samota, kde ve výkupu a lisovně papíru pracuje Haňťa (toho měl hrát Broďa) bohužel Francouzi nepochopili českou poetiku díla. Měl to režírovat Menzel ve své největší formě takto bohužel spadá tento film do šedého průměru. ()
Je mi líto, ale nehodlám dávat hvězdičky z úcty k mnoha oblíbeným až milovaným hercům (J. Menzel, P. Noiret, P. Vondruška). Knihu jsem četl, od pana Hrabala většinu a jestliže se někdo - podle mého názoru - naprosto míjí s předlohou, je to paní Caisová. Jen těsně za ní je ovšem Dušan Klein s Andělskýma očima. Nic se nepotkává, každý hraje zcela jinak, míním stylově, text není jako u Hrabal pábením odrážejícím komplexitu lidského žití a komunikace, ale změtí bez vnitřní souvislosti. škoda peněz, škoda času to jak na tvorbu tak sledování. ()
Galerie (8)
Photo © Lucernafilm Video / Bonton Home Video
Zajímavosti (2)
- Během natáčení se Yveta Blanarovičová skamarádila s Philippem Noiretem díky své znalosti Italštiny. Dokonce s ní zůstal i při natáčení závěrečné scény, kde už sám neučínkoval. Yveta to zvládla na první pokus. Philipp jí pak objal se slovy, že je velká herečka, což brala jako velkou poctu. [Zdroj: časopis Můj čas na kafíčko] (Duoscop)
Reklama