Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

Legas 

všechny recenze uživatele

Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Tomuto říkám velkofilm! 55 dní v Pekingu má zajímavý historický námět o velikém spojenectví a diplomacii, dobře zvolené prostředí pro filmování, perfektně hrající herce - Charlestona Hestona, Davida Nivena a také upozaděnou Lynne Sue Moon (Teresa) - dále podmanivou hudbu v mnohých scénách, dobře zpracované "akce v utajení", celkem povedené válečné záběry a v neposlední řadě poutavé dějové linie života vojáků, z nichž nejpůsobivější je ta mezi Teresou, jejím otcem a Mattem Lewisem. Výhrad vůči tomuto snímku bych moc nenašel, snad jen stopáž, ovšem slabých momentů, u kterých bych se nudil, nebylo mnoho. ()

Reklama

Paldini 

všechny recenze uživatele

Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši). ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tohle je tak trochu promarnena sance. Mohly z toho bejt neskutecny jatka, spousta armad se mohla dve hodiny rubat, jenze prd. Tak za prvy mi nak nebylo jasny, o co ze jim to v ty cine vlasne slo. Za druhy, bitev tu je asi tak pul hodiny a za treti, film je neskutecne dlouhej a misty zdlouhavej. Navic nektery dialogy pusobi jak kdyby je napsalo dite. Ale ty bitvy musim pochvalit, ty byli fakt velkolepy a davovy sceny pusobi taky hezky velkolepe, cemuz taky napomahaj super kulisy. Navic tu jsou slusny herci v cele s Hestonem, kterej ale obcas da tak strasne tupej vyraz, ze to skoro neni mozny. Skoda, ze film nema 90 minut, vyhazet odsud spoustu nepotrebnejch dialogovejch scen, prvni hodinu hodne zkratit a pridat jeste nejakou tu bitvu, mohlo jit o jeden z nejlepsich velkofilmu, ale takle je to jen prumerny valecny drama. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Možno, že film nezaujme tak ako v dobe svojho vzniku, ale aj tak je to slušný film, ktorý patrí vysoko nad priemer. Prvá polovica je viacej vydarenejšia než tá druhá, kde sa filmu miestami stráca dych. Poňatie je vskutku veľkolepé: strhujúce výprava, hudba nominovaná na Oscara, na svoju dobu hviezdne herecké obsadenie a k tomu ozrutné bojové scény. I keď herci tu určite nepodali svoje životné úlohy, rozhodne sa hereckým výkonom nedá čo vyčítať. Veľkofilm ako sa patrí! ()

Galerie (86)

Zajímavosti (2)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama