Mé jméno je láska

Pred filmom som mal obavy z možného sklamania či to nebude pôsobiť až príliš artovo našťastie ma film nesklamal a dokonca som bol veľmi pozitívne prekvapený. Od prvých titulkov na mňa dýchol závan nostalgie akoby sa celý film prebalil vizuálne presne do takeho oparu asi v akom sa momentálne nachádzala hlavná hrdinka ktorá postupne prechádza vnútorným prerodom a podla toho sa nám aj obraz značne vyjasňuje. V podstate je to veľmi lyrický príbeh o hľadaní vlastnej identity a samozrejme lásky. Film akoby sa snažil rozprávať štýlom Viscontiho na začiatku 21.storočia. Tilda Swinton (na ktorej film stojí) konečne po Potterovej Orlande a rokoch drobných ale zaujímavých holywoodskych postavičiek sa opať vrátila k tomu že si mohla naplno zažiariť. (23.04.2010)

Takové to rozmáchlé uměníčko s přesahem, které je paradoxně jenom plné banalit. Nejsem škarohlíd z principu, ale nemyslím, že jeden skvělý herecký výkon a dvě perfektně natočené a vygradované scény ospravedlňují tak dlouhý bloudící celek, který si ve finále z čiré marnosti prostě jenom vypomůže tím nejzákladnějším klišé, na které lze ve "velkých dramatech" narazit. Škoda pak té pečlivé melodramatičnost i snahy o originální obrazotvornost - příběhu to slouží jen zpola. (27.05.2010)

Příběh, který mne nadchnul. Úžasnou hudbou, námětem, italštinou a krásnou přírodou. Vynikající výkon Tildy (Emma R.) a Flavia Parentiho (Edo Recchi jr.). Milostný trojúhelník a žárlivost milovaného syna zapříčíní nakonec velikou tragédii. Film, který nechá diváka utvářet si vlastní konec příběhu, otevírá možnost postupně odkrývat život zámožné rodiny a hlavní představitelky pak znovu nalézt ztracenou identitu (jejího vnitřního já). Byla jsem ráda, že film je v italském jazyce. Pro mě je italština jeden z nejtemperamentnějších jazyků a tím tak prokládá krásu námětu. Nedokážu si vůbec představit že by film byl hraný američany. Ztratilo by to celkový nádech a krásu , prostě duši příběhu. Překvapila mne Tilda Swinton, jak perfektně umí italsky. Tuto herečku mám totiž více spojenou s angličtinou a semtam i ruštinou než s italštinou. (24.01.2011)

Tilda Swinton je novodobá Anna Karenina a Lady Chatterleyová zároveň. Jej hypnotické sexuálne prebúdzanie - láskyplne presvetlené zábery milovania na lúke, spolu so všetkým tým peľom, malinami a hmyzom - by lepšie neopísal ani D a v i d H. L a w r e n c e. Dá sa síce namietať dizajnérsky štýl rozprávania, ale na rozdiel od takého Fordovho filmu A Single Man je to zábavné konzumovať a ak ste v tej správnej nálade, vtiahne vás to úplne. (24.01.2011)

Velmi poutavý příběh z "vyšší horní." Rechi jsou rodina továrníků s jasnými pravidly, rodiným sídlem a konzervativní morálkou. Tilda Swinton tu dostala roli, jaká se nezapomíná a jestli nebude akademie slepá, tak se dočká další sošky. Le Saux se přestěhoval od Ozona a s kamerou zde obstojí ve všech povinných i volných disciplínách. Adams složil velmi pestrý soundtrack, který pracuje s vášní, emocemi i pointou. Guadagnino si vymyslel zajímavý příběh, dobře načrtl prostředí i charaktery, poctivě vedl herce, ale asi chtěl stihnout víc než se dalo. Několikrát mění tón vyprávění (pečlivé portréty fungování domů vs. sledovačka vs. "malickovské" scény Emmy a Antonia), s tím se pojí i nestálost tempa a občas i nejasnost vyznění. Na druhou stranu potěší precizní dialogy, čtení z obličejů a absence doslovného vysvětlení. U filmu je radost si domýšlet. Vrcholem je ovšem spolupráce čtyř výše zmíněných při dlouhých dynamických scénách, které dává dohromady šikovným střihem Walter Fasano. Luca má zjevně pro Tildu slabost a věk mu poskytju čas na broušení stylu, tak se jich obou třeba brzo dočkáme při dokonalejší spolupráci. Být "výkonou matkou rodu" není žádný med, obzvlášť v dobách, kdy se předává firemní následnictví, láska boří stereotypy a tajemství se derou na povrch... 75% (23.12.2010)