Černá karta

Zelenkovi filmy mám moc rád a Černá karta se řadí myslím mezi slušný průměr mezi českými detektivkami. Škoda, že jsem nečetl knihu, protože jistě nese na dobrém pocitu z filmu značnou část. Zbytek zajistila naše herecká špička u které mi tedy rozhodně nevadilo, že se skládala z těch "dříve narozených" jedinců. Prostředí domova důchodců stinnou stránkou filmu není a ..... kdo je vrah jsem vážně netušil :) (03.10.2011)

Zpočátku standardní, ale solidní detektivku s příjemně úsporným výkonem Josefa Abrháma a frajerským Radoslavem Brzobohatým mi postupně kazila přehrávající Eliška Balzerová, kterou zkrátka a dobře nemám rád a nejspíš nikdy nebudu. Kdyby její roli dostala bůhvíproč nevyužitá Daniela Kolářová, bylo by to rozhodně lepší. (02.10.2016)

Penzionek pro bohaté důchodce začne zničehonic obcházet smrt – což by možná nebylo nic divného, když tam jsou samí staří lidé, jenže ono to vypadá, že jim někdo na onen svět pomohl…Nu celý tento film stojí hlavně na dobrých hereckých výkonech většiny zúčastněných. Samotné postavy mi už tak sympatické nebyly, ale místy to mělo i vcelku snesitelnou atmosféru. Na víc jak obyčejný průměr to však nevidím. (30.09.2020)

Film má skutečně komorní prostředí. Z domova důchodců se prakticky nehne, což je asi jeho největší slabina. Na druhé straně disponuje velmi kvalitním obsazením. Ale mě se nelíbil scénář ani kostýmy. Že by mi prostředí a právě již zmíněné kostýmy připomínaly Francii v 70. letech to tedy ne. A že jsem viděl mnoho starších francouzských filmů. Pointa je pro méně chápavé celkem překvapivá a Eliška Balzerová tak nakonec není vrahem. Slabší je i hudba. Ale právě díky kvalitním hercům a postupně britsky detektivnímu vypointování až v samém závěru se na toto dílko dalo hodinku a půl docela dívat, přestože repete si už asi nedám. Není nic nového, co by mi film mohl nabídnout, zvláště, když znám rozuzlení. (04.12.2019)

Román Poslední stránka deníku jsem kdysi četl, takže jsem bohužel věděl dopředu, kdo je vrah. Ale to by tolik nevadilo, není to klasická detektivka. Spíš psychologický příběh s mimovolnou vražednou zápletkou. Problém je úplně jinde. Kniha je psaná formou deníkových zápisků spisovatele Martona, včetně jeho subjektivních výkladů událostí v domově důchodců, jeho životního příběhu a tak. Televizní Marton (Abrhám) je o to všechno chudší, scénáristka Jana Dudková rezignovala na snahu cokoli nám o něm říct, takže je z něj nudná mlčenlivá figura bez osobnosti. Když se objeví Eliška Balzerová, je dost těžké pochopit, co na sobě ta bezbarvá dvojice vidí. A podotýkám, že to nemá nic společného s hodnocením herců! Protože kniha není tak vázaná žánrem a má v sobě i šarmantní francouzský humor, je v ní i pointa proklatě vtipná. V této dramatizaci působí jako přišitá. 50% (24.10.2005)