Margaret

Už jsem si myslela, že se tohoto filmu snad nikdy nedočkám. Margaret je tím filmem, který měl na to stát se něčím velkým a výjimečným. Nevím, jestli to skutečně dávat za vinu všem těm problémům, které tento film doprovázely při jeho vzniku, nebo to prostě jen Kenneth Lonergan neustál. První půlka je vynikající, zpočátku z jednoduché zápletky o autobusové nehodě se rozvíjí několikavrstvé drama, které se nejen zabývá osobní vinou, ale stihne se vyjádřit například i k terorismu a rasismu, nutno napsat, že naprosto nenuceně. Všechny dialogy jsou do puntíku trefné a pravdivé, Lonergan dokáže vytáhnout velkou životní pravdu i z obyčejné hádky matky a dcery, přitom vůbec nemáte pocit, že se vás snad někdo snaží poučovat, nebo že se snad film snaží moralizovat. Hlavní hrdinka není svatá, je to obyčejný člověk se vším špatným i dobrým. Škoda té druhé poloviny, kde ten střih byl velmi zvláštní, úplně chybí doznění scén a to i těch emocionálních, kde by divák potřeboval pár sekund na vstřebání, přišlo mi to, jakoby ve střižně tlačili na režiséra, že to nemůže být tak dlouhé, ale ten už nechtěl vystřihnout další scény, tak prostě raději většinu scén zvláštně osekali. Zároveň někdo může napsat, že se jedná prostě o jiný přístup a je to účel, na tuto otázku mi dá odpověď snad "Director's cut", do kterého se rozhodně někdy pustím. Jako celek má ale film mé jisté uznání, i přes svou délku mě dokázal pohltit a specifické herectví Anny Paquin buď budete nenávidět, nebo zcela obdivovat. (14.07.2012)

Lisa (Anna Paquin) je dívka s problémy i potřebami obyčejné středoškolačky. Až do toho dne, kdy se stane svědkem dopravní nehody (kterou částečně sama zavinila), a ve které zemře kolemjdoucí žena. Od toho dne si Lisa začne více vážit života, začne více vnímat smrt a hlavně se bezhlavě vrhne do boje s dopravní společností, která odmítá za nehodu převzít vinu... Když píši tento komentář, tak vlastně stále ani nevím, jestli se mi tento film líbil nebo ne. Asi oboje zároveň - nejdřív mne vyděsila ta ukrutná délka, zvlášť když film obsahuje hromadu scén, ve kterých se nic neděje, nebo jsou "jen" vyplněny záběry na plnou či prázdnou ulici, zapadající slunce a tak podobně. Na druhé straně obsahuje také hromadu scén a náznaků příběhových linií, které zůstanou nedokončeny, spoustu otázek, které zůstanou jen vyřčeny (Lisa a její otec, Lisa a nový nápadník matky, Lisa a její přítel). A na třetí straně :) nosný příběh, který zpočátku vypadá docela zajímavě, než se dostane do stádia, kdy Lisa začne hysterčit (a A.Paquin v tom asi shledá zalíbení, neb v poslední půlhodině chytne hysterák asi osmkrát). Takže asi tak ... (16.01.2013)

všechny hlavní postavy ( vyjímkou Jeana Rena) mi byly krajně nesympatické. Hysterická Anna Paquin se dala dohromady s nejlepší přitelkyní oběti a vytvořili tak možná nejprotivnější filmové duo v historii filmu. Teď ale k filmu. Ten se podle mého názoru povedl. Kamera byla naprosto úžasá, děj kvalitní a celkové zpracování taktéž. Vedlejší postavy byly pro mě snadněji uvěřitelnými narozdíl od podle mne zbytečně zanícené hlavní hrdinky. Kdyby bylo jiné obsazení rozhodně bych šel s hodnocením výše. (02.07.2012)

Anna Paquin ma v tomto filme totálne uhranula. Sledovať jej postupnú vnútornú premenu, k tomu ešte urýchlenú vďaka jednej nešťastnej tragédii a teraz s ňou prežívať ako na ňu dolieha ta nekompromisnosť a reálnosť vonkajšieho sveta, ako sa rúcajú jej detské ideály, tak to bol naozaj zážitok. Na dôvažok k tomu vyhrávala aj parádna hudba. Z tohto pohľadu teda veľká spokojnosť. Jediné čo mi trochu vadilo bolo miestami zbytočne až príliš pomalé tempo. V kratšej stopáži by mi to tak nevadilo, ale vzhľadom na to, že ide o pomerne dlhý film, tak ku koncu ma to už začalo trochu umárať. 75/100 (16.12.2016)

Ať přemýšlím jak chci, tak nemám nic, co bych Margaret vytkla. Celý film bych asi přirovnala k rozkošaťelému stromu s mnoha tématy (vztah matky a dcery, rasismus, terorismus, první sexuální zkušenost, právní systém, svědomí atd.), ale s pouze jediným kmenem, kterým byla naprosto excelentní Anna Paquin v roli Lisy. Sledovat její vnitřní proměnu, kdy procházela obrovskou škálou protichůdných emocí i vzhledem k tomu, co se jí přihodilo, byl pro mě úžasný zážitek. Skutečně jsem nenašla žádná hluchá místa. Kamera byla vynikající od úvodních titulků se zpomalenými záběry, či těmi panoramatickými a i záběry kde neprobíhaly žádné dialogy, měly svůj význam. Skutečně vizuální pochoutka. Myšlenkově nabitý film se skvělou atmosférou s mnoha známými tvářemi, kde ale jen Anna Paquin byla královnou Margaret. A úplný závěr mě dostal do takového citového rozpoložení, že si cela určitě zaslouží vyšší ohodnocení. (11.12.2012)