Ta naše písnička česká

Sympatická a promyšlená snaha překlenout jednoduché obehrávání písniček věků minulých pomocí podstatných scének, uvádějících diváka do atmosféry a překlenujících propast času, která běžně bývá příliš vysokou překážkou znesnadňující přistoupení na stylizovanou hru starých dvorků, kolotočů, panen a mládenců. To vše v jednotě hereckých a pěveckých výkonů pod jistým a stylovým ale přitom nearchaickým Podskalského vedením a s Illínovým hudebním vkladem (prolnutí hašlerovky se Starci na chmelu). Důstojnější formou se to už těžko někomu povede. (28.10.2014)

První polovina výborná. Pohotová reportérka sympatická Bohdalová, efektní přechod z černobílého do barevného provedení, hezké písně Neckáře, duet Gotta – Hegerové, atd. Postupem času se začnou podobné melodie opakovat a ke konci už je trochu přepísňováno. Zpívající Beyvel a Kopecký mě úplně nenadchli. Manželství Hermanové s Matuškou jsem už nepochopil vůbec. V druhé půlce se mi líbila nejvíce výpravná pouť. Hlášky: 1967: „Já jsem slyšela, že Karel Hašler dodnes chodí po Praze.“ „Pan Hašler tady přece někde musí bejt!“ „A tak je Hašler přeci jenom pořád mezi námi.“ – že by soudruzi přiznávali pravdu? (11.05.2024)

Film v podobné stylu, jako jiné Podskalského operetky a muzikálky (sága o záletníku Karáskovi, Námluvy komtesy Gladioly, ...), jen schází takové to schazování absurditami, jako když Iva Janžurová pěje Chtěla bych tančit jen (z My Fair Lady) a u toho honí po silnici splašenou rezervní pneumatiku. Tady herci a zpěváci většinou jen tupě ilustrují obsah písně. I tak by se mi to dost líbilo, nabýt otravné vypravěčky Bohdalové. Zajímavá byla scéna, kdy Hana Hegerová zpívá duet s Karlem Gottem, ale nikdy nejsou společně v jednom záběru - patrně se nemohli dohodnout na termínu natáčení. (14.02.2009)

Nadčasové satirické písničkové pásmo přislibuje, že dno bude vždy nablízko, ale naštěstí ne nadosah. Hašlerovy písně jsou věčné a věčně věští. Společenskokritický úvod filmu, ten obraz Prahy věčně kažené, se záhy rozvíjí v mnohem vážnější drama dívčího srdce a jinošských a pánských duší a dušiček, které až překvapuje spletitostí osudových zápletek a zábavností point. Škoda jen, že je neprotkává více stylových záběrů. Tehdy šlo ještě leckde brát. Dnes už se jich pomalu nedostává ani ve snech. Pragensie. (29.12.2019)

Nikdy jsem příliš nepochopil smysl tohoto filmu ani proč se na scénáři podílel Martin Frič(!) Je to vlastně stejný produkt jako libovolný díl cyklů "Babiččina krabička" a "Bejvávalo", jen barevný a natočený na film. Populární herci a zpěváci v secesních kostýmech prozpěvují Hašlerovy písničky a otrocky věrně demonstrují, co se v nich zpívá. Ale cynika to pobaví. :-) 30% (12.01.2006)