Pět minut v nebi

Přes třicet let stará událost, která by se dala co do minut spočítat na prstech jedné ruky, způsobila hluboké jizvy na duších obou mužů a oni ji ani po tak dlouhé době nejsou schopni vytěsnit a zapomenout. Já bych ten příběh rozhodně neházela do koše, jako někteří zdejší uživatelé, už jen pro ten celkem neobvyklý námět. Jak Liam Neeson, tak hlavně James Nesbitt hráli své role skvělě a uvěřitelně a scéna, kdy mělo dojít ke střetnutí před kamerou byla asi nejzajímavější.- SPOILER : i když při takovém setkání by mělo být logicky zajištěné bezpečnostní opatření. Dalo se přece jasně předpokládat, že může dojít k vyřizování starých účtů použitím zbraně - KONEC SPOILERU. Za velké pozitivum příběhu považuji, že nás nenutí odsuzovat vraha ani litovat oběť a je to jen na divákovi, jaký si z toho vyvodí závěr Jejich vnitřní uvažování bylo taky velmi zajímavé a všechny události musely nevyhnutelně skončit osobní konfrontací. Já bych tomu vytkla jen pár hluchých a zbytečně natahovaných míst a ten konec, to snad néé? Tam asi Oliverovi už došel dech. (30.05.2013)

trochu veľa koncov :) ale inak veľmi dobrý nápad, veľmi zaujímavo štrukturovaný a rozprávaný príbeh, tvorcovia sa tematiky zhostili dôstojne, pokorne a svedomito, pričom načali aj niekoľko zaujímavých podtém, ústredná herecká dvojica podala veľmi slušné výkony, všetko to podfarboval skoro počuteľný atmosférický klavír a tak vznikol veľmi pozerateľný film pre ľudí, ktorí sa aj dnes majú čas a chuť zamyslieť nad niektorými závažnými otázkami morálky. (01.12.2009)

Člověk musí být buď neskutečně odvážný nebo neskutečně zoufalý, aby se tváří v tvář setkal s bratrem někoho, koho zabil a chtěl se s ním usmířit. V případě Neesona to vypadalo na zoufalost, jelikož se s tím, co kdysi udělal nedokázal vyrovnat. Na druhou stranu Nesbitt předvedl něco tak šíleného, v dobrém slova smyslu, že jsem nevěřil vlastním očím. Sice je děsně nesympatický, ale to jak s ním mávají emoce bylo fakt hustý. (06.04.2021)

[imdb: 7.2/10] | me: Téma je zaujímavá, ale dejovo nenáročná. Spracovanie je založené na pocitoch a vnútorných monológoch, spomienkách a vlastnom nepokoji,... čo je pútavé, avšak len toto v samotnom filme nestačí na to, aby sa film vyvinul v niečo zaujímavejšie a tak sa vsádza na konfrontáciu postáv (čo vyzerá ako dobrý nápad) a záver, ktorý však skôr na vierohodnosti uberá a zabezpečuje koniec, ktorý sa celkovému nádychu filmu nevyrovná a je len smútnou ukážkou toho, že aj írsky film môže končiť (čo je tento krát škoda) americky. (10.07.2009)

Že to natočil Hirschbiegel, som sa dozvedel až zo záverečných titulkov. Možno je to dobre, aspoň som nič neočakával. Mne tento psychologický prístup sadol, pripadal mi celkom uveriteľný. Občas sa dalo napätie v miestnostiach, rozdelených zatvorenými dverami, až krájať. Že násilie a chyby v minulosti nikam nevedú, maximálne tak z väzenia k osamelému životu a že túžba po pomste vás bude iba zbytočne zožierať, síce dobre vieme, ale sú to jedny zo základných tém kinematografie. Ak sú riešené v komornom filme, založenom na výkone dvoch hercov, je to príjemná zmena. (22.02.2015)