Měsíc 44

Hi! Welcome to Moon 44. My name is Tyler. Rolland Emmerich potvrzuje Měsícem 44 známou pravdu, že bytostně béčkovým tvůrcům pomáhají podvyživené rozpočty dosahovat výsledků, které jsou v jednotlivostech zaměnitelné s uměním; pomni smutný osud Petera Jacksona. Za německé peníze a v německých studiích Emmerich s Devlinem modeluje ve vši lacinosti 7 000 000 DEM působivě nehostinný svět extraterestrické těžařské kolonie. Díky oslepujícímu protisvětlu, nemilosrdnému kontrastu, chladným neonům, industriálním členitým interiérům (a lajdáckému přepisu na DVD z dílny Řiťka Video) vidíte jen málo z toho, čím se levné velkolepé filmy obvykle prozradí. Dojem vytoužené spřízněnosti s obdařenějšími projekty podtrhuje soundtrack Joela Goldsmitha, který jakoby se nemohl rozhodnout, chce-li být spíš Vangelisem nebo monetizovat to, co jako by spadlo pod stůl slavnějšímu otci při ozvučování Total Recall (které přistálo do kin o měsíce později). Práci se zápletkou zvládá sice Emmerich hůř než výpravu, ale pomáhá mu, že podklady vůbec nejsou zlé. Když (se) právě neplýtvá celuloidem na legrační honičky vrtulníků po temných kaňonech a macho výstupy, zahalenými mraky testosteronu a bůhví proč nepřetržitě unikající páry, sledujeme zajímavě se rozvíjející třídní (ve školním i marxistickém smyslu) střet grázlů a nerdů v blade-runner-alienovsky bezskrupulózním prostředí galaktického korporátu. Film zanechal nutkavou chuť instalovat Unreal Gold. (17.10.2020)

Emmerich v tomto filme ukázal, v čom bude jeho najväčšia sila a čoho sa bude treba obávať. Tieto predpoklady sa naplnili do bodky. Takže to pozitívne: Emmerich chce točiť megafilmy. Ešte na to nemá peniaze, ale je jasné, že ak ich dostane, bude to stáť zato. Negatíva: psychológia postáv je smiešna, trauma zo znásilnenia vyvoláva úsmev. Absencia najelementárnejšej logiky sa objavila už v Mesiaci, netreba sa podrobne rozpisovať, pretože tu bije do očí, tieto kiksy si tu všimne každý. Ak je to vysokorozpočtové, je to väčšia zábava. (01.06.2012)

Mě se teda Emmerichova vstupenka do Hollywoodu vůbec nelíbila. Pro mě čistokrevné béčko, skoro bez děje s partičkou pošahaných (a taky trochu teplých) věznů, zfetovaného blázna drsného hlavního hrdiny. No k efektům - na svou dobu ušly, ale neustálé létání vrtulníků v jakýchsi kanonech a v mlze nic moc, s porovnáním třeba s Terminátorem 1 i když je o šest let starší, tohle vypadá hůř. Nevím, spíš se podívám na Emmerichovy "velkofilmy" než na tohle. (15.01.2009)

Skoro bych řekl amatérsky natočená vynikající Sci-Fi. Proč? Pokud jde o potenciál příběhu, je veliký, ale provedení je poněkud těžko stravitelné. Hudba na takovýhle snímek pozoruhodně skvělá. Děj je místy dost nezáživný a postavy černobílé, ale v poslední třetině vás v tomto směru čeká nejedno milé překvapení a změna. Pokud jde o dabing, důrazně nedoporučuji. Celkově je to levné béčko, u kterého se však nemůžu zbavit dojmu, že k totálnímu fiasku nebo úspěchu má daleko. Takže ode mě 50% = 3-/5 (15.02.2011)

Kámen úrazu tkví v tom, že poprvé jsem Měsíc 44 viděl někdy v patnácti, a tudíž se mi blaženě nostalgický úsměv roztáhne od ucha až k uchu hned v ten moment, kdy se nevídaně prkenný jednoksichtař Paré poprvé zjeví na plátně. Co na tom, že kolem něho celou dobu poletují mašinky nápadně podobné těm z o dvacet let starší české komedie Zítra vstanu a opařím se čajem, týž film ostatně asociuje i sonorní palubní hlášení (ano, něco jako "...cestující do pravěku se shromáždí u brány osm." ). Nemůže vadit ani fakt, že postavy dělají věci tuze nelogické - koneckonců řekněte sami, podrobili byste ve sprše sodomii člověka, který vám bude za hodinu dělat navigátora v kaňonu úzkém jak anální otvor dvacetiletého mladíka? :) Piloti čtoucí sonety a odsouzení vrazi, kteří si je od nich půjčují, toť Emmerichův denní chleba a já se směju a směju a směju... říká se tomu guilty pleasure. Co je třeba Rolandovu "poslednímu evropskému projektu" přiznat, je dusná atmosféra plná mlhy a poblikávajících zářivek - a že to je víceméně nežádoucí efekt nedostatku producentských financí, radši nikomu neříkejte. Já sám pro sebe si píšu nesmírně pobavených 60 %, ale vy ostatní to čtěte jako čistočistou čtyřicítku a o hvězdu míň, platí? :) (04.06.2009)