Srbský film

Tyjo, tak tohle jsem dlouho odkládal, teda spíš jsem byl i v očekávání splatter shitu rozhodnutý to ignorovat úplně, ale děsně jsem se spletl. Jedná se "pouze" o dosti drsný trip do pornobyznysu, který se až na konci transformuje do byť brutální, ale hlavu a patu mající exhibice zvrácenosti největšího kalibru s až skoro nedefinovatelným pocitovým koktejlem. Přidávám se ke skupině s palcem nahoru, ale doporučovat to nikomu nehodlám. Doporučuju! :) (10.06.2013)

Čakanie sa vyplatilo, konečne som si to pozrel v dvd kvalite. Podotýkam že uncut verziu. Keďže mám rád porno, a mám rád gore tak ma tento film nemohol sklamať. Dostal som od neho všetko čo som očakával. Srbov som trochu podcenil, predpokladal som že to bude natočené dosť amatérsky, ale nieje. Takže klobúk dole. A vy čo ste tomu dali odpad, čo ste čakali...? (01.05.2011)

Tento film nie je ani tak nechutny, ako skor absolutne deprimujuci a vzbudzujuci vo vas pocity typu: Preboha, v akom zvratenom svete to zijeme?. To si povedzme hned na zaciatok. Ale na druhej strane musim skonstatovat, ze som cakala ovela, ovela vacsi hardcore, ktory nakoniec neprisiel, co som aj rada, pretoze takto som zvladla cely film bez ujmy na zdravi, hoci pri styroch scenach som si povedala, ze toto nie, to je uz prilis. A aby sme sa teda bavili o vypovednej a umeleckej hodnote... To je naozaj tazke, nikto z nas si z tohto filmu nazapamata fantasticku hudbu, skvelu pracu s kamerou, svetlom, sceneriami, ci vyborny vykon Sergeja Trifunovica alias Vukmira... Zapamatame si len ten drsny pribeh, a to doslovne od zaciatku do konca. A ked uz sme pri tom konci... Reziser nam da cez ksicht takeho facana, ze dovidenia. Zle sny z tohto filmu mat nebudem, ale rozhodne mam na dve, tri hodinky o com rozmyslat a pri tom rozmyslani si asi pustim Bambi :) (18.07.2010)

Srpski film je jedním z kousků, který se do naší distribuce zřejmě nikdy nedostane. Obsahuje totiž nebývalé množství explicitních scén, několik detailních záběrů na pohlavní orgány (mužské i ty ženské) a především nikdy předtím neviděného násilí prováděného zvláště na ženách a dětech. Jedná se hlavně o snímek, který ignoruje veškeré meze, namísto toho boří absolutně všechna tabu. Překvapením bylo pro mě co se kvalit týče. Hudba se vám vysloveně zažere pod nehty, kamera diváka nešetří, takže ani v těch nejhnusnějších záběrech neuhýbá a díky scénáři pak samotný příběh neskutečným způsobem graduje k famóznímu finále. Prostě síla! Sice se tenhle film nebude v recenzích i diskuzích tak často citovat a skloňovat jako například Cannibal Holocaust, ale díky široké základně hororových diváků se dozajista brzy stane kultovní záležitostí. Více v mé recenzi zde. (26.07.2010)

Nelze jinak, než žasnout. Srpski film rozmetal bariéry stravitelného vkusu „pornografie“ a povýšil chlípnou zvrácenost na roveň avantgardního díla. Prolínající se sekvence z důrazností vybičují vjemy, až na sám vrchol; nejsem schopná odtrhnout zrak. Přerušení je citelně bolestivé, proto nepřestávej! Pulsující hudba s ostře nabroušenými hroty, zařezávajícím se jako skalpel do ochablého masa omámeného drogou podkresluje, až neúnosnou perverzitu. Lascivní výjevy sekundují s drásající brutalitou, která se narůstající intenzitou stává jakýmsi uměleckým výtvorem choré, přesto však geniální mysli. ---- Dodatečné vyjádření: určené těm, kteří jsou ochotni si tato slova, přečíst(případná odezva vítána). Neberme se tak vážně ! Tvůrci jistě nezamýšleli předhodit chtivým konzumentům jen syrovou, perverzní brutalitu(možná taky ano, to je na každém), která je vyjádřena formou pro mnohé „nestravitelnou“. Spíš lze vnímat Srpski film, jako účelovou provokaci, nebo také jako určitý mezník, či připomínku na „krutá zvěrstva“ páchaná na civilistech za války v dnes již rozdělené Jugoslávii. V prvé řadě by tato témata měla rozdmýchávat vášně! A ne, pohoršovat se nad postoji „některých uživatelů“ a poukazovat na míru úpadku jejich lidských hodnot, když, jen považte; jsou schopni shlédnout ukázku toho „nejodpornějšího“ co kdy Srbové vytvořili, bez znechucení, a ihned tento „škvár“ rezolutně neodsoudit. Neuvěřitelné! A ještě dalekosáhlejší troufalosti se dopouští, když nezatíženi předsudky vyjádří svůj osobní názor, což je jim naštěstí umožněno, za to díky. Tím, že preferuji žánr „horror“, tak se přece nestávám automaticky „degradovaným článkem čsfd“. Není to jen o neskrývané rivalitě, ale hlavně o vzájemné komunikaci, to především.(13. 8. 2010) (04.08.2010)