The Lady

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)

Je to žánrový film, navíc v té nejvíc konzervativní a nejlépe přístupné podobě. Je dobře, že se takové filmy točí - fungují jako dokumenty, jen ne únavnou a faktografickou formou, ale doplněné příběhem, napětím a citlivostí na vhodných místech, stejně jako tíhnou ke zdlouhavosti. Mnohem víc vypráví film o manželovi známé disidentky a o tom, jak se o její věhlas zasloužil. A s tímto jsem se na film i díval. O Aun Schan Su Ťij jsem věděl jen něco málo (zmínka v Dillizově komiksu Barma a pak různá slovníková hesla) a tak jsem doufal jen v prohloubení a doplnění znalostí, tedy žádný hluboký umělecký zážitek. Mimochodem jsou tam zmíněna jména snad těch nejslavnější humanistů/disidentů 20. století (existovalo předtím disidentství?) - Desmond Tutu, Gándhí, Václav Havel, Martin Luther King a Nelson Mandela. (20.05.2016)

Tuhle ženu zná celý svět - odvážná, rozhodná San Suu a tady to je její příběh ... Říkám si, že tolik příkoří a bolesti nemůže jeden člověk vydržet. Z poklidného života v Anglii jít najednou v Barmě čelem proti tlusté zdi. Tady se musí stát zázrak, aby jí tím čelem prorazila. Suu to ale i přes obrovské, osobní oběti, se zvednutou hlavou a s nezlomnou vůlí zkouší dál. Skvělá, nejskvělejší Michelle dokázala zahrát barmskou držitelku Nobelovy ceny míru tak, že mi z toho doteď buší srdce jak zjančené. Vyjádřené emoce, to všechno jsem ji věřila, jako by ten příběh nehrála, ale přímo prožívala. V její tváři byla znát ta těžko pochopitelná, neuvěřitelná bezmoc a chuť nakopat všem politickým a krutým generálům ohanbí za to, jak dalece sáhli, aby se jí zbavili ... (18.05.2015)

Životopisný snímek, který svým lpěním na faktech a důrazem na zobrazení každé významnější události v životě Suu Kyi připomíná spíše dokument než běžně vystavěné filmové dílo. Chyběla mi tu jistá plynulost, neustálý příběhový posun kupředu, vědomí, že každá scéna je buď důležitá pro vývoj děje, nebo alespoň divákovi pomáhá lépe pochopit jednotlivé postavy. The Lady je zkrátka jako život běžného člověka: plná obyčejných momentů a neustále se opakujících schémat. (Rodina Suu Kyi se například s hlavní hrdinou během filmu nespočetněkrát loučí a zase vítá.) I tak jsem ale ráda, že podobný film existuje a že mi pomohl trochu nahlédnout do života ženy, kterou Václav Havel nominoval na Nobelovu cenu míru v roce, kdy mnoho lidí očekávalo, že ji získá on sám. (26.01.2012)

Nezbývá mi než smeknout klobouk. Tento film mě zcela odrovnal. Nepříliš známý film o nepříliš známé situaci v Barmě. Názorná ukázka toho, jaký je rozdíl mezi emancipovanou píčou a DÁMOU. Malá výtečka snad jen k těm pár menším dějovým skokům, kdy mi po pivě trvalo pár sekund, než jsem se zorientoval, co vlastně sleduji. Tohle se Bessonovi moc povedlo a zaráží mě, že tu není podstatně vyšší průměrné hodnocení. Tohle se Bessonovi moc povedlo. Krásné a procítěné vyobrazení člověka, který se rozhodl vzdát toho nejcennějšího ve svém životě, aby pomohl získat svobodu těm, kterým se dlouho nedostávala. Maximálně mě snímek vtáhl do děje a chytil za srdíčko. Obrovsky mě dojímá, když se někdo dokáže vzdát vlastního pohodlí a spokojeného života, aby pomáhal těm, kteří si sami pomoct nedovedou. A všechna čest i jejímu manželovi a dětem. Pokud je snímek příliš neidealizoval, tak zde David Thewlis zahrál dokonalou reklamu na dokonalého manžela. Stopáž vypadá děsivě, ale o nějaké zdlouhavosti, či vatě v kterékoli pasáží absolutně nemůže být řeč. K mému velkému překvapení má film obrovské tempo po celou dobu svého trvání a mohl by být klidně i delší a stále by měl o čem předávat informaci. Celé se mi to totiž i přes tuhle stopáž zdálo zkratkovité. Nebránil bych se více nakouknout pod povrch této části barmských dějin. Film mě nejenom bavil, ale i inspiroval a to je naprosté maximum, čeho může filmař u svých diváků dosáhnout. Více takových filmů. (07.04.2019)