Víkend

(2x) My dva a čas. Film, který poodhaluje a citlivě interpretuje nejintimnější sféry života gayů na pozadí syrově banálního příběhu náhodného setkání dvou mužů. Vtip. Melancholie. Magické fluidum prvních dní. Zranitelnost vlastního já. Nevyrovnanost se sebou samým. Vášeň. Strach z rozloučení, které musí přijít. Rozhovor, pojatý jako detailní analýza pocitů hlavních hrdinů, funguje svým způsobem jako dokumentární vhled do současného queer světa a hloubkou svého významu výrazně překračuje hranice běžného vnímání reality. Pokládá si zásadní existenciální otázky, k nimž nabízí několik variant řešení, ale přitom nesklouzává k znechucujícímu opovržení okolním prostředím. Pohrává si s protiklady a vlastně divákovi podvědomě vzkazuje, že homosexualita je zcela normální součást lidského života. Se všemi bolestmi i radostmi, které láska přináší. #Mezipatra 2011 (12.11.2011)

opravdově působící snímek o tom, že se i z náhodného setkání dvou na první pohled odlišných lidí může vyklubat něco většího.. samotný fakt, že v tomto případě jsou tito dva lidé gayové, zde není až tak podstatný, ačkoli to filmu rozhodně přidává na zajímavosti.. a právě díky tomu, že je zde homosexualita prezentována jako naprosto přirozená a běžná věc, mám po zhlédnutí pocit, že mám k "pochopení" čtyřprocentní menšiny zase o něco blíž.. slabší čtverka (16.07.2012)

Film jsem zhlédl s jedním z organizátorů svých prvních Mezipater, ke kterým jsem se jím nechal přesvědčovat hodně dlouho. A nelitoval jsem. Velmi citlivý příběh natěsnaný do jednoho víkendu o dvou lidech, kteří k sobě našli cestu úplnou náhodou. A jako předpůlnoční projekce se to velmi hodilo, naladilo mě to do příjemné nostalgie, kdy jsem něco podobného prožíval i já. (19.11.2011)

Je to nenásilné, nekonfliktní, bez hloupého patosu nebo do extrému dotažených citových výlevů, ale stejně mě to nevzalo. Mám dojem, že právě homosexuální vztah je téma, které téhle indii trochu škodí. Film vypráví o vztahu dvou lidí, přičemž nezáleží na jejich pohlaví. Univerzálnost tématu je skvělá, všudypřítomný závan odlišnosti mileneckého páru od zbytku světa se mi ale nelíbí. Heterosexuálové se zde, snad s výjimkou Jamieho, chovají jako skupina nechápavých homofobů, z čehož homosexuálové chtě nechtě vycházejí jako citliví altruisté, což je poněkud roztomilý mýtus. Glen prohlásil, že homosexuálové možná víc tančí, ale jinak dovedou být úplně stejná hovada jako ostatní. Takto nadtematický film by se toho měl více držet. 65% PS: Při pohledu na některé zdejší komentáře mě ale zamrzelo, že i takto jemný film dostává dementní, oplzlé nálepky - není potom těžké při tvorbě queer díla sklouznout ke šťouchancům do heteráčů. Vzpamatujte se, prokrista. (25.01.2013)

Civilní, citlivé a realistické drama s příchutí lehounké romantiky přistupující k tématu s lehkostí, která se jen tak nevidí. Závěrečné rozuzlení sofistikovaným způsobem boří veškeré hranice mezi realističností a filmem jako takovým a na místo toho tvoří vlastní pravidla na která pokud nepřistoupíte, budete nevěřícně vrtět hlavou. Obrovské festivalové překvapení. (22.09.2012)