Hodinka

Tvůrci The Hour se srovnání s Mad Men vyhýbají jako čert kříži. Oba seriály toho mají ale více společného než se na první pohled může zdát. Kromě podobného dobového (50. vs. 60. léta) a tématického (TV zpravodajství vs. marketing) zasazení sdílí i notnou dávku historického kontextu domácí a světové politiky. Dějepisná exkurze je v The Hour podstatně silnější a díky špionážní zápletce atraktivnější. To vše doprovázené línými jazzovými tóny buduje mimořádně povedenou neo-noir atmosféru, která chytne a nepustí. Tou hlavní podobností obou seriálů je však cílové publikum, jehož reprezentativním členem jste právě VY - tedy náročný divák s mimořádně vytříbeným vkusem. (Jinak by jste se o The Hour totiž nedozvěděli.) 100% hodnocení nebylo u mini-série nikdy tak jasnou volbou. (18.01.2012)

Tvůrci se mohou stavět na hlavu, ale přirovnání k zámořským Mad Men chtě nechtě sedí, ne že ne. Což nijak nevylučuje, že má The Hour stylem, konceptem i průběhem (a ostatně i vyústěním) mnohem blíže k jinému seriálu; a to sice ke State of Play, jejímž je stylovým padesátkovým „prequelem“. Co zarazí je, že ač jde o typ seriálu, který stojí a padá s herci (a všichni zde hrají jak z partesu) a kolektivním výkonu, tak i přesto si to Whishaw naprosto krade pro sebe. První série je přes svou pozvolnost strhující jako máloco v žánru; speciálně pak závěrečná epizoda je majstrštyk hodný glorifikace. Druhá série pak je sice neméně kvalitní, ale již není tak konzistentní. Oproti Suezské krizi z první řady se zde řeší univerzální témata (xenofobie, korupce, strach z nukleárních střel a mnohá další), ovšem snaží se to honit možná až příliš zajíců a v (ne)závěru je to poznat. Mám-li parafrázovat jednu z postav tak druhá řada „nalákala na příběh, který neodvyprávěla“. Nutno však podotknout, že vinna padá spíše na utnutí seriálu než na neschopnost tvůrců. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | (07.10.2013)

Ti zatracení Britové to prostě umí, jako nikdo jiný. Série má největší sílu v charakterech kladných i záporných, ústředních i vedlejších. Mezi patnácti hlavními postavami nenajdete jedinou, které by charizma neteklo ušima a hlavně ústy. Herci to je jedna radost a ač mě k celému seriálu přivedl Dominic West, není zdaleka jediný, který svým herectvím činí seriál tak kvalitní. Velká nevole nad zamítnutím třetí série. Pokud chcete tempo a debilní zvraty každou půlminutu, pusťte si 24 hodin, nebo Útěk z vězení. Já si raději pustím tuhle poctivou záležitost, kterých je jak šafránu. První série 80% Druhá 90% (24.06.2013)

James a Moneypenny s v obrovským zoskupením známych britských hercov. V živote som nevidela toľko subtle narážok a vyznaní od mužského hrdinu, často videných len divákom, ako tu. Škoda, že to nepokračuje. Vyvíjalo sa to odvážnym smerom. Poukazujúc na podplatiteľnosť a nevierohodnosť vlády a iných verejných činiteľov. Možno by to mohlo byť v tomto smere rovnako zaujímavé a nové ako Homeland. "I hate you too." (17.11.2013)

Tak trochu nechápu, o co tu jde s těma "odpadama"?? (počátkem listopadu to tu má 48%) Jestli někdo nemá nervy na kvalitní zápletku, dialogy a herce, tak je mi ho mocně líto, když si k tomu přidáte světové události roku 1956, tak nemusíte být politolog či historik, aby vás to zaujalo, stačí nebýt ignorantskej nevzdělanej dement (ano, očividně jsem vytočená z těch nefér "odpadů" některých dementních uživatelů csfd). Ono kritizované pomalé tempo je alespoň v mém případě preferovanější než polopatický americký akčňák, kterému dochází dech po pár dílech, tady po pár dílech zjišťujete, že všechno mělo smysl a že ona zdlouhavá neakčnost vlastně byla dost akční, akorát že né polopaticky. Já si tohle zatim docela užívám jako každej jinej televizní klenot od BBC. Pro mě osobně jsou velikým plus herci, jelikož pro onu famózní trojku mám mimořádnou slabost. Jen tak dál. (02.11.2011)