Armáda stínů

žiadne partizánske akcie, žiadne vyhadzovanie vlakov do vzduchu, minimum prestreliek, veľmi komorné, tiché, strohé, pútavé a napäté, scenár aj kamera výborné, doba zachytená veľmi autenticky, temná hudba aj obraz, temná atmosféra a skvelý Ventura.... silná výpoveď o vojne, ľuďoch, ich neoblomnosti, hrdosti, patriotizme a odboji proti nacizmu. 100%-né asi nie, ale 5* takmer určite! (25.12.2013)

Zisťujem, že u francúzskeho režiséra Jeana-Pierreho Melvillea, mám problém udržať pozornosť počas celého trvania filmu, aspoň teda, čo sa týka tých dvoch/troch posledných filmov, ktoré v podstate spája totožné, počiatočné oslovenie zo strany diváka, ale akonáhle ubieha ďalšia minúta za minútou, postupne pozorujem množstvo „hluchých miest”, ktoré vlastne kazia celkové a výsledné dojmy, pričom, a zároveň tiež podotýkam najmä to, že zo začiatku mám mimoriadne vysokú mienku o nasledujúcich udalostiach, keďže napríklad už len samotný príchod protagonistu do zajateckého tábora, ihneď vyvolá a vzbudzuje vysoké očakávania, čo sa bude ďalej diať, rovnako, ako i trebárs hneď ďalšia sekvencia z „Gestapa” , kde sa už pomaličky dostavuje akési »rozčarovanie« z nepresvedčivého spracovania istého okamihu s Linom Venturom, kedy konečne prechádzam aj k hlavnej postave, od ktorej som zrejme očakával oveľa viac, než čo mi nakoniec ponúkla, pretože na margo dodám aj to, že ani jeho „vnútorný hlas”, by mi ani tak vôbec neprekážal, skrátka to ozvláštňuje celkovú atmosféru tohto, vskutku tak trochu nedotiahnutého snímku, no potom chodí iba z miesta na miesto v takých, ako by som to taktne povedal, no v „prázdnych záberoch” , čo podtrhuje celkovú bezvýchodiskovú situáciu, ktorej bohužiaľ napomáhajú i vedľajšie postavy, s ktorými scenár nedokáže pracovať tak, ako si títo herci zaslúžia, čo vnímam, ako premárnený potenciál... Možno som bol doposiaľ príliš kritický, ale Armáda tieňov i napriek tomu stopercentne patrí k "povinnému čítaniu" naprieč francúzskou kinematografiou 60. rokov minulého storočia, ktorá ma síce zrovna v tomto prípade ničím extra neurazila, no ako som sa už vyššie vyjadril, ani zase nenadchla, čiže výsledné hodnotenie 60 % , je z môjho pohľadu - naprosto relevantných. (13.05.2022)

Další z důkazů, proč jsem nikdy nepřišel na chuť filmovému klasikovi Jean-Pierre Melvillovi (s jednou vzácnou vyjímkou – Delonův Samuraj). I tady je vyprávění podivně strojené, nepřirozené, nevěrohodné. A ano, neváhám říci, v některých momentech režijně a produkčně nezvládnuté (běh před samopaly, či proč zmlácení odbojáři musí vypadat jako Romerovy rozpadající se zombíci). Navíc, to co se tam stane, neospravedlňuje obludně přepálenou stopáž, a to mám jinak pomalu vyprávěné filmy v oblibě. Na druhou stranu, Lino Venturu a Simone Signoret vždycky rád uvidím. (08.02.2020)

Ve všech zemích okupovaných Německem během 2. světové války, byla životnost odbojářů pracujících v ilegalitě mizivá. Z těch, kdo v odboji začínali na začátku války se jejího konce dožil málokdo. Byli stavěni před často neřešitelná dilemata, nuceni volit mezi řešením špatným a ještě horším, osobní pocity a vztahy musely jít stranou. O tom všem vypráví "Armáda stínů" a bez zbytečných efektů, ale o to působivěji vzdává těmto statečným lidem hold. K neobyčejně realistickému dojmu z filmu přispívá civilní herecký projev aktérů, kvalitní scénář, hudba a především výborná Melvillova režije. (21.07.2007)

La Resistance! Melvilleovo méně známé dílo, ale o to lepší. Činnost francouzského odboje v Marseilles za nacistické okupace. Čím to, že je to jako celek tak dobré? Je "na vině" precizní atmosférická režie, která v nejedné scéně nedovolí napětím ani dýchat? Herecký koncert, kde Lino Ventura je jen špičkou ledovce? Scénář, který vždy když již začínáte mít pocit, že víte na čem jste přijde s něčím novým? Či prostě jen vědomí, že je to natočené na motivy skutečných osudů? Nic z toho, ale všechny tyto a mnohé další aspekty tvoří dohromady zcela dokonalý film. Při vší snaze mě nenapadá jediná piha na kráse. Opravdu. (25.12.2007)