Režie:
Pepe DanquartScénář:
Heinrich HaddingKamera:
Daniel GottschalkHudba:
Stéphane MouchaHrají:
Andrzej Tkacz, Kamil Tkacz, Elisabeth Duda, Itay Tiran, Łukasz Gajdzis, Przemysław Sadowski, Jeanette Hain, Rainer Bock, Grażyna Szapołowska (více)Obsahy(1)
Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil. (A-Company CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (138)
Není moc filmů, kdy bychom viděli hrůzy druhé světové války dětskýma očima. Takže každý takový z nich uvítám. Chvilkami mi tenhle příběh přišel nepravděpodobný a těžko uvěřitelný. Chvilkami taky strašně plochý. Ale není černobílý. Jako bych se houpala na houpačce. Měla jsem prostě při sledování zvláštní směsici pocitů a myšlenky se mi honily hlavou jedna za druhou. Po shlédnutí jsem ještě tiše půl hoďky seděla a snažila se to v hlavě srovnat. Téma druhé světové války je nevyčerpatelné. Jen s ním dobře naložit. ()
Moje největší pochvala na můj vpravdě nemilovaný subžánr "děti za časů války" zní asi tak, že mě to neuráželo. Ačkoli i zde dítě je roztomilý, doba je zlá, Němci jsou bleble a chleba tvrdý, tak jsem u toho neměl potřebu spolknout kulku, jako u souputníků v pruhovaných pižamech či s kradenými knihami. Oproti nim má utíkající chlapec nespornou dramaturgickou výhodu v tom, že je neustále nucen měnit pozice a tím pádem se film stále někam viditelně sune (ačkoli v zásadě většinu filmu protagonista jen tak bloumá po okolí). Ovšem režie má zde poměrně výrazné limity, které vybublají na povrch zejména v okamžicích, kdy se tvůrci snaží naznačit delší časovou prodlevu mezi scénou A a scénou B, protože vztahy mezi ústředním klukem a jeho okolím se vždy nadefinují již úvodní scénou jejich setkání a již se nerozvinou po dobu třeba půl roku, který chlapec s danou postavou stráví. Jasně, díky tomu film netrvá tři a půl hodiny a díky bohu za to, ale i tak se až do konce zdá, že tento článek je pahýl. ()
Běž, chlapče, běž je ďalším z celého radu filmov, ktoré nás vracajú do udalostí spred 70 rokov. Nebudem mudrovať nad tým, či má zmysel nakrúcať ďalšie filmy z tohto obdobia, ale pýtal som sa samého seba, v čom je ten film iný, v čom sa líši od iných, v čom spočíva jeho prínos. A pretože argumenty pre a proti remizovali bolo to podľa mňa na tri hviezdičky. Dvojičky to zahrali výborne, presvedčivo, exteriéry si kameraman užil, hudba bola skvelá, prostredie bolo dosť nepriateľské, aj keď práve nešlo o Nemcov, len príbeh bol chvíľami málo uveriteľný. Deväťročný chlapec nie je Bear Grylls, aby prežil v lese dlhšiu dobu, osobitne v zime. Dôsledkom menšej uveriteľnosti bolo, že som sa na film pozeral ako na príbeh, ku ktorému som nenadobudol významnejší emočný vzťah. Napriek tomu si na otázku zo začiatku príspevku odpovedám kladne, pretože si naozaj myslím, že téma II. svetovej vojny a jej odraze v životoch jednotlivcov i celých národov ešte nie je vyčerpaná a každé nové dielo prináša kamienok do mozaiky ľudských osudov v ťažkej dobe. ()
'Lauf Junge lauf' je příběhový film, není do něj namíchána žádná psychologie, mystika, fantasy či jiné obvyklé příměsi, které lehtají na patře a příběhům dávají jakousi nadpozemskou vznešenost. Zde jde jen o řemeslo; nápad, projekt, spojovací materiál, a pak především zpracování a povrchová úprava. A to řemeslo je tu skutečně výborné, hodné mistra. Vystačí si samo o sobě, bez recenzí, analýz, hledání skrytých významů a nalézání podprahových informací... "Run rabbit - run rabbit - Run! Run! Run! / Bang! Bang! Bang! Bang! / Goes the farmer's gun" (Flanagan and Allen). Pozn.: V komentářích se často vyskytuje porovnání "dnešních" a "tehdejších" dětí. Je skutečně pozoruhodné, k jakým koncům hmotný přebytek, žádná práce, benevolentní až neúčastní rodiče, také mohou vést, v době, kdy není problémem opatřování hraček, ale jejich likvidace. ()
Uveriteľnosť naozaj nie je silnou stránkou tohto filmu. Guľky lietajúce okolo alebo prežitie v nemožných podmienkach sú ešte to menšie zlo oproti ľahkému prerodu zlých Nemcov na uvedomelé dobroprajné osoby. Ale možno aj taký bol svet vojny, ktorý nikto nechceme zažiť a nechceme vedieť, či to mohla byť pravda. Mimo toho bol film natočený zručne, pútavo a zaujímavo, no bez výrazného zásahu do čierneho. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Natáčelo se 47 dní převážně v Německu, kde se filmovala krajina, selské usedlosti a rodná vesnice, pouze scény z getha se točily v Polsku. (troufalka)
- Pro chlapce byly nejnáročnější emotivní scény a pak ty, při kterých se jedlo, protože toho museli díky opakování scén sníst opravdu hodně. (troufalka)
- Ve filmu Srulik jí v lese hlemýždě. Nejdřív byli plži vyrobeni z marcipánu nebo liči, nakonec režisér rozhodl, že budou kluci jíst opravdové. (Zdroj: totalfilm.cz) (TotalFilm.cz)
Reklama